Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• komedie ve verších o třech dějstvích
• tato veselohra se u nás uváděla pod titulem Snílci

Dva sousedé, Bergamin a Pasquinot, mají jen jedno přání: spojit svůj majetek a žít v přátelství. Dalo by se to uskutečnit sňatkem jejich dětí Percineta a Sylvetty. Jenže obě jejich ratolesti jsou příliš romanticky založeny na to, aby se smířily s rozřešením tak prozaickým. I dojdou proto otcové k myšlence, že by mohli předstírat vzájemnou nenávist a snažit se zdánlivě překážet vzájemným kontaktům svých dětí. Ty o tom nemají tušení a scházejí se tajně u porostlé zdi, oddělujíc parky jejich otců: připadá jim, že jsou úplně jako Romeo a Julie. Během jedné schůzky má být Sylvetta dokonce naoko unesena najatým Straforelem. Avšak Percinet ji "zachrání" a "získá" tak její ruku. Otcové se okázale udobří a zeď mezi jejich dvěma sousedními majetky padne. Jenže není všem dnům konec, aby se to celé ještě opět nezamotalo...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dilia v Praze roku 1985. Z francouzského originálu Les romanesques přeložil František Vrba. Počet stran: 73.

OBSAH:

Percinet a Sylvetta, oba dvacetiletí, se seznámí, když se vracejí ze škol ke svým otcům. Ti žijí v sousedních domech a jejich zahrady odděluje zídka, na níž si Percinet čítává Shakespeara.

Ten jednoho dne potká Sylvettu a oba mladí lidé se do sebe zamilují. Plánují sňatkem smířit svoje znesvářené otce po vzoru Romea a Julie - a celkově stylizují své životy po vzoru různých romantických příběhů, zejména o Cidovi.

Jejich otcové jsou však ve skutečnosti přátelé, kteří touží po sjednocení pozemků a společném stáří. Nenávist jen předstírají, aby se děti snáze sblížily. Objednají u profesionála Straforela luxusní únos s pochodněmi a nosítky, při kterém Percinet "zabije" hlavního únosce a osvobodí Sylvettu. To se i stane. Milenci se stávají ještě domýšlivější a dráždí tím oba staříky tolik, že jim nakonec prozradí, že celý únos byl jen nástrahou...

Sylvetta, ač předstírá opak, o Percineta ztrácí zájem a on také vystřízliví ze svých romantických iluzí. Nakonec se hoch vydává do světa, aby se dvořil dámám jako don Juan, a Sylvetta přemýšlí, že se dá unést Straforelem přestrojeným za hraběte. Ten se totiž rozhodl vzkřísit vztah milenců, aby za svůj únos dostal honorář. Ukazuje dívce, že na skutečném únosu (v dešti a chudobě) by nebylo nic romantického.
Po čase se podle jeho předpokladu vrací i Percinet. Mladí lidé se dohadují, jestli měla jejich láska cenu, když se zakládala na iluzi; chlapec tvrdí, že jejich pocity byly přece skutečné. A tak v sobě opět nacházejí zalíbení.

UKÁZKA (1):

PERCINET:
Je snad jen z kamene ta fantastická zeď?
Z jejího hřebene zelený vodopád k zelené trávě splývá.
Ta réva s břečťanem, což není krásně živá?
A co ta nachová a snivá vistárie a co ten zimolez?
To všechno přece žije!
Není to zázračné, jak zeď ta stoletá
pokaždé na jaře tak mladě rozkvétá?
A jak se prostírá koberec toho mechu
na jejím úpatí člověku pro potěchu?
BERGAMIN:
Ohó! Ty blázínku! Co si mám s tebou počít?
Tak ty chodíš k té zdi pro její krásné oči?
PERCINET:
Pro krásné oči zdi...
(Obrátí se ke zdi.)
Jaká to metafora!
Máš pravdu. Vidět zeď jak živoucího tvora!
Ty oči zářivé, upřené do azuru,
které mě přímo zvou k nim obrátit se vzhůru,
a kdyby slzami je někdy zastřel žal,
hned bych je uzdravil, kdybych je zulíbal!
BERGAMIN:
Kde vidíš oči zdi?
PERCINET:
Tady ten svlačců květ!
(A graciézně podává jeden utržený květ.)

UKÁZKA (2):

STRAFOREL:
Můžete třeba mít dva muže maskované
a běžný fiakr na všední únosy,
což - abych pravdu řek - se moc už nenosí.
Spíš únos v noční tmě či únos za úsvitu
či únos pompézní - toť příznak blahobytu -
s lokaji v parukách - za ty se platí zvlášť
tak jako za negry a mušketýrský plášť.
Mám únos diskrétní i s bujným ejchuchú,
s mužnými briganty i s párkem eunuchů,
a koní opatřím vám kolik chcete párů,
dva, tři a třeba pět zapřáhnem do kočáru!
Pak romantický mám též únos ve člunu
při svitu měsíčním s příplatkem na lunu
- ten ovšem žádá si jezero či dost vody,
a tak se obávám, že brzy vyjde z módy -
a únos v gondole - když jsme už u té luny -
se nedá bohužel podnikat bez laguny.