Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• existenciálně laděný román s prvky společenské kritiky

Román o životě otců a dětí, o jejich odlišném a přece si v něčem podobném pojetí života.
Román se odehrává v 60. letech 20. století. Redaktor Pól je pověřen napsáním článku o soudobých mladých lidech a tak je vlastně přinucen se podrobně zabývat svou vlastní 17letou dcerou a přemýšlet o svém dosavadním životě.
Román má v mnoha místech humorné ladění.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1968 (1. knižní vydání). Počet stran: 232.

STRUČNÝ OBSAH:

Román Hrdinův pátek se odehrává v českém maloměstě v šedesátých letech dvacátého století. Hlavním hrdinou je redaktor Josef Pól, muž středního věku, který se potýká s krizí středního věku, ztrátou smyslu života a odcizením od rodiny. Pól je pověřen napsáním článku o dnešní mládeži, což jej přiměje zabývat se životem své sedmnáctileté dcery Otky a její generace. Sleduje, jak se Otka a její vrstevníci snaží najít své místo ve světě, často bez opory a hodnot, které by jim předala starší generace. Jejich ztracenost a prázdnota vyúsťují v bezcílné a destruktivní chování, jež má podobu ničení a provokace.
Děj vyvrcholí událostmi jednoho "pátku", který přinese symbolické zúčtování jak pro generaci otců, tak pro jejich děti.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Josef Pól - redaktor středního věku, prožívající pocit marnosti a zklamání ze svého života; cynický, unavený a neschopný navázat kontakt se svou dcerou ani s vlastním životem; jeho frustrace vyústí v neovladatelný výbuch hněvu, kdy svou dceru uhodí
Otka (Otylka) - Pólova dcera; dospívající dívka, jež se snaží najít své místo ve světě, ačkoli jí k tomu chybí vedení a porozumění od rodiny; pohybuje se ve skupině mladých, kteří inklinují ke vzpouře proti starší generaci
Miládka - Pólova manželka; rezignovaná a pasivní, uzavírá se do sebe a nedokáže být pro rodinu oporou
tchyně - všetečná a manipulativní postava, jež zasahuje do rodinného dění a ztělesňuje hodnoty starší generace
Adam Steva - vůdce party; charismatický manipulátor, jenž ostatní přitahuje svou silou, ale i brutalitou
Jeníček - slabší člen party, který potřebuje vzory a autority, aby se sám mohl najít; pod Stevovým vlivem překračuje hranice, je však nejistý a nevyrovnaný

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT:

Dílo bylo vydáno v roce 1968, v období tzv. Pražského jara. Odráží napětí mezi generacemi, krizi hodnot a otázky morální odpovědnosti. Petiška tu opouští svou tradiční pohádkovou poetiku (např. Staré řecké báje a pověsti) a věnuje se složitým mezilidským vztahům v moderní společnosti.

TÉMA:

• konflikt mezi generacemi a jejich hodnotami
• krize identity a hledání smyslu života
• odcizení, samota a neschopnost komunikace v rodině i ve společnosti
• násilí jako důsledek ztráty hodnot a prázdnoty

DĚJ:

Děj začíná popisem redaktora Póla, který žije ve vilové čtvrti se svou ženou, tchyní a sedmnáctiletou dcerou Otkou. Cítí se být v životě neúspěšný, trpí pocitem prázdnoty a cynismu. Odcizil se své rodině, zejména Otkou si není jistý a jejich vztah je napjatý.

Pól dostane za úkol napsat článek o dnešní mládeži, což ho nutí přemýšlet nad generací své dcery a také nad vlastním životem. Zjišťuje, že s Otkou už téměř nemá nic společného a nedokáže ji pochopit.

Otka tráví čas s partou mladých lidí, kteří se snaží vzepřít tradičním hodnotám a pořádku. Pod vlivem Stevy, vůdce skupiny, se nechává strhnout k činům, jež postupně přerůstají v násilí.

V příběhu sledujeme také Adama, Stevu, Jeníčka, Danku a další členy party, kteří hledají smysl života v nudě a beznaději, a jejich touha po "velkých činech" vyústí v ničení hrobů na městském hřbitově.

Pólův vztah s Otkou se vyhrotí během hádky, při níž ji v záchvatu bezmoci a zoufalství uhodí.

Děj vyvrcholí pátečním večerem, kdy mládež organizuje destruktivní akci na hřbitově.

Pól se v závěru příběhu začíná zamýšlet nad vlastní odpovědností a uvědomuje si, že nelze zůstat lhostejný. Pochopí, že k odcizení mezi ním a jeho dcerou přispěl i jeho vlastní nezájem, a rozhodne se pokusit znovu navázat vztah se svou dcerou i s mladou generací obecně.

HLAVNÍ MOTIVY A MYŠLENKY:

• konflikt mezi mládím a stářím - rozdílné hodnoty, neschopnost komunikace
• samota a odcizení - postavy žijí vedle sebe, ale nedokážou si porozumět
• krize morálních hodnot - generační odklon od tradičních hodnot, ztráta smyslu
• odpovědnost jedince - za své činy i za osud společnosti
• vina a trest - důsledky lhostejnosti a zanedbávání mezilidských vztahů

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• styl - er-forma; časté využívání vnitřních monologů a introspekce postav
• jazyk - spisovný, s využitím expresivních a hovorových výrazů (zvlášť v dialozích mládeže)
• symbolika
  • vilová čtvrť - uzavřený, stísněný prostor života hlavních postav
  • hřbitov - místo zúčtování, konec iluzí o světě
  • mech, zahrada, pařez - symbol ztráty života, neplodnosti
• kontrasty - mezi klidem přírody a lidskou nespokojeností, mezi generacemi

ZHODNOCENÍ:

Hrdinův pátek je dílo s hlubokou psychologickou sondou do lidské duše a společnosti. Na Petišku netypicky temné a existenciálně laděné. Přesně vykresluje generační napětí a krizi hodnot, která je aktuální i dnes.

Jako čtenář oceňuji jeho citlivou charakteristiku postav, zejména redaktora Póla, jehož rozporuplnost je ztvárněna velmi přesvědčivě. Vyprávění je introspektivní, někdy pomalejší, ale nutí k zamyšlení nad tím, kam směřujeme jako jednotlivci i společnost.