Menu
Petiška Eduard (*14.05.1924 - †06.06.1987)
Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11)
- půvabné Petiškovo převyprávění řecké mytologie je určeno čtenářům od 9 let
Nejslavnější hrdina Řeckých bájí byl synem samotného Dia. Jeho první prokázání božského původu bylo již v jeho raném věku. Jednoho dne se k jeho kolébce doplazili dva hadi a začali ho dusit. Hérakles se probudil a jedním stiskem je oba zardousil. Kdysi k Héraklovi přistoupily dvě ženy - Rozkoš a Ctnost. Rozkoš mu nabízela skvělý život bez práce a to nejlepší jídlo. Ctnost mu slíbila sice práci, námahu, velkou službu, ale slávu a oblibu lidu. Vybral si Ctnost. Musel sloužit u krále Eurystheuse, ten mu směl dát deset libovolných úkolů. On mu dva nepočítal, takže Hérakles měl úkolů dvanáct. Daidalos a Ikaros
V Athénách žil velký umělec Daidalos. Ten, kdo spatřil jeho stavby, byl na pochybách, zda je to dílo člověka, či boha. Jeho nejlepší učedník nebyl vznešeného rodu. Jmenoval se Talós a dokázal své jméno proslavit sám. Již ve dvanácti letech vynalezl hrnčířský kruh a Daidalos v něm poznal konkurenta. Proto jej jednou vylákal na athénské hradby, z nichž jej svrhl. Po tomto hříchu utekl se svým synem Ikarem na Krétu, kde vládl král Mínos. I zde se Daidalos proslavil stavbou, labyrintem pro Minotaura. Král mu však zakázal z Kréty odejít či odplout, jelikož Daidalos toužil po větší slávě. Zadumán do svých myšlenek dostal nápad. Král mu nezakázal odletět z Kréty jako ptákovi. Proto z vosku a peří slepil dvoje křídla: jedny pro sebe a menší pro syna. Před odletem pověděl Ikarovi, ať letí přímo za ním, jelikož kdyby letěl vysoko, vosk se roztaví, a když by letěl nízko, mohly ho smést vlny. On však otce neposlechl a vylétl příliš vysoko a vosk se roztavil a Ikaros skonal. Byl to boží trest za Daidalovu vraždu... Filemon a Baucis
Kdysi žili v jednom městě dva staří manželé: Filemon a Baucis. Všichni jimi opovrhovali, ale oni byli rádi, že mají jeden druhého. Jednoho dne se po Zemi procházel Bůh se svým pomocníkem a chtěli někde přespat. Bůh poslal přítele pro hledání přístřešku, ale ten se vrátil s nepořízenou. Optal se jej, zda byl úplně všude. Prý ano, kromě polorozpadlé chatrče, ve které žili Filemon se svojí ženou Baucis. Bůh ho tedy poslal i tam a oni je přivítali, aniž by věděli o jejich původu. Bůh se u nich najedl a prozradil jim, kdo ve skutečnosti je. Za odměnu, poté co z hněvu spláchl celé město, nechal na jeho místě vyrůst klášter ze zlata a drahokamů a učinil je jeho správci. Také jim dovolil jedno přání. Oni si přáli, aby neviděli jeden druhého zemřít. Když nastal den jejich skonu, začali obrůstat ratolestmi a od té doby se tam nachází dva stromy: stará vetchá Baucis v podobě olše a její manžel v podobě statné, staré, ale nezlomné lípy. KDY A KDE: Tyto příběhy se všechny odehrávají v době antického Řecka. Města jsou zde většinou různá, ale nejčastěji se jedná o Athény, Delfy nebo ostrov Kréta. Někdy zde hrdinové zavítají do vedlejších zemí, do zahrad Hesperidek či až na samotný konec světa. V pověsti o Héraklovi zavítáme až do země mrtvých nebo na samotnou božskou horu Olymp. POSTAVY: Hérakles - syn boha Dia, vládce všech bohů byl velmi silný a statečný; nikdy se nezalekl žádné výzvy a pomáhal lidem proti všemožnému zlu; musel sloužit zlému králi, ale i když by mu normální člověk minimálně od plic řekl, co si o něm myslí, Hérakles zachovával klidnou hlavu a vždy pokorně poslechl; ne že by byl ustrašený a krále se bál, ale věděl, že by si to tím jen zhoršil; byl tím pádem dle mého soudu velmi chytrý, bystrý a se vším si dovedl poradit; byl velmi svalnatý, měl hnědé kudrnaté vlasy a vousy stejné barvy; nosil kůži nemejského lva, kterou nic nemohlo poškodit
Théseus - syn krále Auigea byl též velmi statečný, ale již ne tak rozvážný; byl hříšný; jeho otec musel platit cizímu králi daň: ročně 7 chlapců a 7 dívek pro Minotaura; jeho statečnost byla dokázána tím, že se sám přihlásil na výpravu k Minotaurovi; kdyby však nebylo dcery krále Mína, nepřežil by; ta chtěla být jeho ženou, ale on ji vysadil na pustém ostrově pro jinou; moc rozumu tedy nepobral; byl černovlasý, svalnatý, ale velký zbabělec ZHODNOCENÍ: Tuto knihu bych doporučil úplně všem. Nejen dějepisným bláznům, ale i obyčejným lidem. Dozvíte se zde něco o řecké kultuře a může se nechat inspirovat. Mnohdy se my nechce věřit, že jsou to smyšlené příběhy, jelikož působí tak věrohodně; některé jsou však hodně nesmyslné. Myslím, že je dobře, že mi tato kniha byla zadána jako povinná četba. Příběhy jsou tak poutavé, že jsem si je přečetl i několikrát. Našel jsem zde i několik pověstí, o nichž jsem nikdy neslyšel.
Zdroj: Jan Šlehofr, 21.12.2010
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
Duše a tělo lidé bez domova růžové poupě horké léto arnold Death Note o listonošovi prorok 1945 letni bourka vodník a polednice mateřská škola jaro v domě karel may old ceasar císařovy nové šaty rekrut přemysl otakar Hrdinové kočky v patách smile věty dvojčlenné Omyl pivo Přepadení legátová pes a slepice Noe a potopa muj rodny kraj výčet
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 906 493
Odezva: 0.05 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí