Menu
Petiška Eduard (*14.05.1924 - †06.06.1987)
Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11)
- půvabné Petiškovo převyprávění řecké mytologie je určeno čtenářům od 9 let
Nejslavnější hrdina Řeckých bájí byl synem samotného Dia. Jeho první prokázání božského původu bylo již v jeho raném věku. Jednoho dne se k jeho kolébce doplazili dva hadi a začali ho dusit. Hérakles se probudil a jedním stiskem je oba zardousil. Kdysi k Héraklovi přistoupily dvě ženy - Rozkoš a Ctnost. Rozkoš mu nabízela skvělý život bez práce a to nejlepší jídlo. Ctnost mu slíbila sice práci, námahu, velkou službu, ale slávu a oblibu lidu. Vybral si Ctnost. Musel sloužit u krále Eurystheuse, ten mu směl dát deset libovolných úkolů. On mu dva nepočítal, takže Hérakles měl úkolů dvanáct. Daidalos a Ikaros
V Athénách žil velký umělec Daidalos. Ten, kdo spatřil jeho stavby, byl na pochybách, zda je to dílo člověka, či boha. Jeho nejlepší učedník nebyl vznešeného rodu. Jmenoval se Talós a dokázal své jméno proslavit sám. Již ve dvanácti letech vynalezl hrnčířský kruh a Daidalos v něm poznal konkurenta. Proto jej jednou vylákal na athénské hradby, z nichž jej svrhl. Po tomto hříchu utekl se svým synem Ikarem na Krétu, kde vládl král Mínos. I zde se Daidalos proslavil stavbou, labyrintem pro Minotaura. Král mu však zakázal z Kréty odejít či odplout, jelikož Daidalos toužil po větší slávě. Zadumán do svých myšlenek dostal nápad. Král mu nezakázal odletět z Kréty jako ptákovi. Proto z vosku a peří slepil dvoje křídla: jedny pro sebe a menší pro syna. Před odletem pověděl Ikarovi, ať letí přímo za ním, jelikož kdyby letěl vysoko, vosk se roztaví, a když by letěl nízko, mohly ho smést vlny. On však otce neposlechl a vylétl příliš vysoko a vosk se roztavil a Ikaros skonal. Byl to boží trest za Daidalovu vraždu... Filemon a Baucis
Kdysi žili v jednom městě dva staří manželé: Filemon a Baucis. Všichni jimi opovrhovali, ale oni byli rádi, že mají jeden druhého. Jednoho dne se po Zemi procházel Bůh se svým pomocníkem a chtěli někde přespat. Bůh poslal přítele pro hledání přístřešku, ale ten se vrátil s nepořízenou. Optal se jej, zda byl úplně všude. Prý ano, kromě polorozpadlé chatrče, ve které žili Filemon se svojí ženou Baucis. Bůh ho tedy poslal i tam a oni je přivítali, aniž by věděli o jejich původu. Bůh se u nich najedl a prozradil jim, kdo ve skutečnosti je. Za odměnu, poté co z hněvu spláchl celé město, nechal na jeho místě vyrůst klášter ze zlata a drahokamů a učinil je jeho správci. Také jim dovolil jedno přání. Oni si přáli, aby neviděli jeden druhého zemřít. Když nastal den jejich skonu, začali obrůstat ratolestmi a od té doby se tam nachází dva stromy: stará vetchá Baucis v podobě olše a její manžel v podobě statné, staré, ale nezlomné lípy. KDY A KDE: Tyto příběhy se všechny odehrávají v době antického Řecka. Města jsou zde většinou různá, ale nejčastěji se jedná o Athény, Delfy nebo ostrov Kréta. Někdy zde hrdinové zavítají do vedlejších zemí, do zahrad Hesperidek či až na samotný konec světa. V pověsti o Héraklovi zavítáme až do země mrtvých nebo na samotnou božskou horu Olymp. POSTAVY: Hérakles - syn boha Dia, vládce všech bohů byl velmi silný a statečný; nikdy se nezalekl žádné výzvy a pomáhal lidem proti všemožnému zlu; musel sloužit zlému králi, ale i když by mu normální člověk minimálně od plic řekl, co si o něm myslí, Hérakles zachovával klidnou hlavu a vždy pokorně poslechl; ne že by byl ustrašený a krále se bál, ale věděl, že by si to tím jen zhoršil; byl tím pádem dle mého soudu velmi chytrý, bystrý a se vším si dovedl poradit; byl velmi svalnatý, měl hnědé kudrnaté vlasy a vousy stejné barvy; nosil kůži nemejského lva, kterou nic nemohlo poškodit
Théseus - syn krále Auigea byl též velmi statečný, ale již ne tak rozvážný; byl hříšný; jeho otec musel platit cizímu králi daň: ročně 7 chlapců a 7 dívek pro Minotaura; jeho statečnost byla dokázána tím, že se sám přihlásil na výpravu k Minotaurovi; kdyby však nebylo dcery krále Mína, nepřežil by; ta chtěla být jeho ženou, ale on ji vysadil na pustém ostrově pro jinou; moc rozumu tedy nepobral; byl černovlasý, svalnatý, ale velký zbabělec ZHODNOCENÍ: Tuto knihu bych doporučil úplně všem. Nejen dějepisným bláznům, ale i obyčejným lidem. Dozvíte se zde něco o řecké kultuře a může se nechat inspirovat. Mnohdy se my nechce věřit, že jsou to smyšlené příběhy, jelikož působí tak věrohodně; některé jsou však hodně nesmyslné. Myslím, že je dobře, že mi tato kniha byla zadána jako povinná četba. Příběhy jsou tak poutavé, že jsem si je přečetl i několikrát. Našel jsem zde i několik pověstí, o nichž jsem nikdy neslyšel.
Zdroj: Jan Šlehofr, 21.12.2010
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11)
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
oko kamery O žabce královně milí Futurama mobilní telefony romeo montek pelíšky dylan thomas můj oblíbený člověk Potměchuť Co bych delala,kdyby heřman Einstein Albert adam mickiewicz anakolut dík sovětskému svazu hunter po kom jsem Podkoni a žák Noční+běh+městem Poptávka otcovský vzdělávání Falstaff Člověk na svém místě povinná četba linkin park Buddhismus pluto o heraklovi
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 705 954 353
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí