Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. jednání - Radovánky a hry
Do svého domu se vrací dva postarší manželé, on Jiří (asi 46 let, hubený), ona Marta (52 let, plnoštíhlá, velmi hlučná). Jsou mírně "přiopilí" po večírku, který se konal u jejího otce děkana místní university, a zpívají písničku Kdopak by se Kafky bál? (poznámka: v originále zpívají Kdo se bojí Virginie Woolfové, ale u nás pro její poměrně malou známost je uveden raději Kafka; poznámka2: tento popěvek provází hrdiny od začátku do konce hry). Na návštěvu mají navíc ještě přijít Nick, nový kolega Jiřího, se svou paní Drahunkou. Manželé se před jejich příchodem špičkují a dobírají, Marta by neměla mluvit o jejich synovi, přesto je vše poměrně dobré, dokud oba mladí lidé nepřijdou.
Nick totiž již od začátku představuje pro Jiřího jistého rivala. Od útlého věku byl velmi inteligentní, školu dokončil ve velkém předstihu a navíc je hezký. Jeho paní Drahunka je zase hloupoučká a velmi naivní. Vypadá spíše jako hezký doplněk svého muže. Navíc přicházejí rovnou do rozjetého vlaku, kdy se musí přidat, i když nechtějí, do konverzace s oběma manželi.
V prvním jednání se mluví hlavně o rodině Marty a Jiřího. Seznamujeme se s nimi, jak se Marta kdysi vdala za krásného zahradníka, ale otec tomu nepřál a sňatek anuloval. Pak tedy sehnala mladého Jiřího, od nějž očekávala, že bude postupovat, ale on se postupně zasekl na svém místě, ubit její a otcovou ctižádostí. To mu Marta vyčítá dosud a nadhazuje mu, že může být klidně nahrazen Nickem. Navíc se ještě zmíní o jejich synovi, který má teď slavit jednadvacáté narozeniny. To Jiřího přivede k nepříčetnosti. Dokonce na Martu vystřelí, i když se ukáže, že je to jen atrapa z hračkářství uvnitř s praporkem. Jejich hosté jsou takto konfrontováni s jejich hádkami a nechtějí se nijak zapojit, dokud nezačnou více pít a Drahunka odběhne zvracet.

2. jednání - Valpuržina noc
V pokoji zůstali samotní muži, již posilnění alkoholem, tedy schopní si alespoň trochu povídat. Nick tedy začíná i svou historii o jeho setkání s Drahunkou, která byla dcerou bohatého svatého muže. Vzal si jí kvůli tomu, že čekala dítě, pak se ale ukázalo, že to byly jen žaludeční obtíže, takže zase splaskla. Navíc nikdy neumí pít a chová se jako malé děcko. Na scénu se vrací velmi bledá, přesto chce i dál pít a bavit se. Začíná se tančit, a aby nestála zábava, Marta začne vyprávět o knize, kterou Jiřímu zakázal její otec vydat. Byla totiž o zavraždění rodičů vlastním synem. Naštvaný Jiří navrhne, že když již dohráli "Jak pokořit hostitele" a Nick se ještě nenechal pořádně svést Martou, takže hrát "Hupky, hupky na hostitelku" by ještě nešlo, obrátí karty a navrhne novou zábavu jménem "Hurá na hosty". Začne mluvit oklikou o stejném příběhu, který mu vyprávěl Nick o okolnostech své svatby, z čehož se Drahunka zhroutí a skončí na podlaze v koupelně. V době jejich nepřítomnosti se Marta a Jiří začnou znovu štěkat. Za chvíli se vrátí Nick a Marta se konečně odhodlá zakročit a šikovně si jej odvede nahoru do ložnice. Mezitím se Jiří zastaví u Drahunky, aby se jí svěřil s jedním tajemstvím. Jeho syn se zabil při autonehodě.

3. jednání - Zažehnávání zlých duchů
Marta se vrací dolů s ložnice následovaná zakrátko Nickem. Začne mu vyprávět o svých nevěrách, které však podobně jako dnes často končí kvůli jejich impotenci. Teprve teď poznáváme, že Marta byla v životě šťastná pouze s jediným mužem, a to s Jiřím. Protože ji dokáže přežít, vystát, přemoci a umí udělat šťastnou. Toto setkání mladých lidí se dvěma lidmi, kteří se znají již tak dlouho, že mluví o věcech tak, aby jim ostatní nerozuměli, kteří se milují i nenávidí, podvádí s láskou, nakonec skončí naprostým vrcholem. Prohlášením Jiřího, že jejich syn je mrtvý. Na to totiž Marta překvapivě reaguje místo smutkem vztekem, že něco takového mohl její muž udělat. Teprve po chvilce je jasné, že vlastně syna nikdy neměli, ale Marta cítila nutnost vypadat alespoň jako matka, tak si syna vymyslela.