Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ÚVOD:

Jedná se o psychologicky laděný román, který byl vydán roku 1935 a zavádí nás do východočeského městečka v době první republiky. Žhář znamenal další přírůstek do již rozšířeného seznamu próz Egona Hostovského, které ovšem dnes upadají v zapomnění.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Egon Hostovský byl českým spisovatelem, který strávil většinu svého života v exilu. Byl velkým prozaikem zabývajícím se hlavně psychologickou prózou. Pocházel z židovské rodiny. Druhou světovou válku prožil mimo domov - v Americe. Tam se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Ve svých dílech se zaměřuje hlavně na pocity osamělosti, odcizenosti, špatné navazování trvalejších vztahů (existencionalismus). Mezi jeho nejznámější díla patří Všeobecné spiknutí (psané v exilu), Zavřené dveře (jeho první próza), Ghetto v nich aj. Po jeho smrti založena nová literární cena - Cena Egona Hostovského.

NÁMĚT:

Napínavý příběh o žháři, pod kterým se rýsují psychologické rozbory rodiny a společnosti.

STYL A UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:

Er-forma, časté dialogy mezi postavami, přímá řeč v uvozovkách, slohový postup vyprávěcí, popisný, úvahový, navození strachu, nepředvídatelný děj, čtivost.

POSTAVY:

Kamil - patnáctiletý chlapec, který se ocitá na rozcestí mezi dětstvím a dospělostí; cítí se osamocen a nepochopen; ve své rodině pozoruje velké napětí mezi matkou a Eliškou (jeho sestrou), což ho trápí; zamilovává se do Dory (Eliščiny kamarádky), kvůli které je ochoten udělat skoro vše; je zhrzený jejím odmítnutím, a tak napíše žhářské dopisy
Eliška - sestra Kamila, která vyrůstala v klášteře; po návratu domů vede velké rozepře s matkou, s níž si vůbec nerozumí a vzpouzí se jejím příkazům; následně utíká s básníkem do Prahy, netušíc, že se zanedlouho opět navrátí do svého domova
Dora - kamarádka Elišky; koketka, která si ráda zahrává s city ostatních, ráda na sebe upozorňuje; do svých her zaplete i Kamila
Simon - hostinský, otec Kamila a Elišky
matka - manželka Simona, matka Kamila a Elišky; ve svém manželství není šťastna, vdávala se z povinnosti; cítí se osamocena a nepochopena svým okolím, na které působí tvrdě a bezcitně; ovšem je pouze zhrzená a sama; často se dostává do konfliktu s Eliškou

DĚJ:

Zbečnov je poklidné městečko, ve kterém se toho moc neděje do doby, než se objevuje neznámý žhář. Celý příběh není ale vlastně o žháři jako takovém. Pod hlavním dějem se rýsují rodinná dramata, která se odehrávají právě v Kamilově rodině. Eliška se navrací domů z kláštera a neustále odporuje své matce. Když přijíždí Dora, boj je ještě otevřenější a silnější. Kamil se do ní zamilovává, ale ta si s ním jen pohrává a přivádí ho na hříšnou myšlenku - udělat něco, čím vynikne a zároveň zanikne jeho ošklivost. Rozhodne se tedy sepsat žhářské dopisy. Netuší však, že tyto dopisy si někdo vezme natolik k srdci, že podpálí domy. Dora je nakonec donucena opustit městečko. Eliška svou matku nenávidí a tvrdí, že je divná, protože zamyká pokoje, je necitlivá a zlá. Eliška opouští domov kvůli básníkovi. Po čase se zhrzená navrací domů a s ní i nový život celé rodiny.

VLASTNÍ NÁZOR:

Tento příběh se mi zdál netradiční a velice zvláštní. Byl neustále zahalen do mlhy tajemství a tím děj získával na atraktivitě. Již po pár stránkách je člověku jasné, že se celý příběh bude zabývat hlavně psychikou lidí, která se zdála být zajímavá nejen Egonu Hostovskému, ale i jiným autorům. Sám autor si ve svém příběhu pohrává ne pouze se svými postavami, ale také s námi. Nechal nás bát se o postavy, nechal nás domýšlet si různé věci a nakonec to vyřešil naprosto neočekávaně. Přecházel ze zlověstné atmosféry Kamilova jednání, Eliščina útěku, tajemství zamykání dveří k dobrému, pozitivnímu konci, u kterého si čtenář mohl oddychnout.

KONTEXT:

Existencionalismus:
Albert Camus - Cizinec
Franz Kafka - Proces, Proměna
Jean-Paul Sartre

Psychologická próza:
F.M.Dostojevskij - Zločin a trest
A.E.Poe - Jáma a kyvadlo

Česká psychologická próza:
Jarmila Glazarová - Advent aj.
Božena Benešová - Úder, Podzemní plameny, Tragická duha
Marie Pujmanová - Předtucha
Václav Řezáč - Svědek
Jaroslav Havlíček - Neviditelný