Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Čechy (Praha, Čejkovice), 1895-1918 (přibližně)

POSTAVY:

Havel Houška (rolník)
Tereza (žena Houšky)
Jenička, Prokůpek, Přemysl (děti)
Fišerka (Němka)
Dolfi Traube
Sepl Unkraut
Franci Rettich
Fric Bokk

STRUČNÝ DĚJ:

Havel Houška byl rolníkem v Čejkovicích. Měl ženu Terezu a 3 děti. Syn Prokůpek byl tělesně postižený, a tak nemohl doma pomáhat. O to víc práce zůstalo na Jeničce a Přemyslovi.

V Čejkovicích žila Němka Fišerka, byla prolhaná a Němci jí platili, aby se snažila šířit němčinu a oni tak mohli později tuto vesnici skoupit. Přemysl u Fišerky našel harfu. Fišerka mu zakázala o ní někomu říct a na oplátku ho na ni naučila hrát. Vzhledem k tomu, že nebyla vzdělaná, tak jen hospodské odrhovačky; přitom ho učila i vulgární němčinu. Bylo to jejich tajemství. Přemysl k ní často utíkal z pole.

Přemysl měl za spolužáky bohaté Němce, kteří na něj hráli, že umí perfektně němčinu a také je velmi hudebně nadaný. Dokonce si z něj jednou udělali srandu a pozvali Přemysla k nim na oslavu, tam se mu ale každý smál a on myslel, že jsou z něho nadšení.

Němci začali promýšlet plány. Vymysleli, že pošlou Přemysla do Prahy, kde bude sloužit jeho německým spolužákům a na oplátku dostane jeho rodina bratra jednoho z nich, Jakuba. Jakub byl silný a zastal hodně práce. Díky tomu byl ale povolán do války a rodina Houškova na všechnu práci nestačila. Přemysl o ničem nevěděl. Němci mu platili hodiny hudby a konejšili ho, že je čím dál tím lepší a lepší. Jednoho dne se dozvěděl pravdu o svém hraní a urychleně odjel domů.

Přemysl se sotva pozdravil s rodinou a byl také povolán do války. Po čtyřech letech, kdy se vrátil domů, jejich dům patří Němcům a rodina je na tom velmi špatně.

Příběh končí šťastně, Přemysl i sestra Jenička mají svatbu a je jim navrácen bývalý dům.

CITÁT Z KNIHY:

Pozvolnou, vytrvalou rozvážnou prací usiloval Přemysl poctivě, aby mohl nahraditi, co zanedbáno, zvelebiti svou rodnou půdu, zapraviti dluhy, zachrániti vše. Šlo to zdlouha, ale šlo to trpělivým přičiněním přece, i když Jenička ze statku ubyla. Odešla přec jen za miláčkem svého srdce, za svým Toníkem, když záhy ovdověv požádal ze staré lásky po druhé o její ruku. Mohla odejíti klidně, nebol se za ní našla výborná náhradnice, Šťastných Lenka, která za kolikaleté Přemyslovy vzdálenosti z malé holčice dospěla v roztomilou dívku a vzdělanou ženušku i hospodyňku, jíž po bohu Přemysl oddal se celým svým srdcem požehnané práci po svém na svém.

PERSPEKTIVA:

Autorka knihy se zaměřuje na nenávistné, zlé, lstivé Němce, jak ničí český národ. Na konci knihy je důrazné vítězství Čechů.

Vypravěč: er-forma.