Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O AUTOROVI:

Émile Zola, francouzský prozaik, dramatik a literární kritik, se narodil roku 1840 v Paříži jako syn stavitele italského původu. Dětství prožil v jižní Francii, kde se seznámil se svým přítelem Paulem Cézanem. Po náhlé smrti otce se roku 1858 spolu s matkou přestěhovali zpět do Paříže. Émile nastoupil na lyceum (ve snaze dohnat zameškané vzdělání), nicméně dvakrát neuspěl u maturitní zkoušky. Od roku 1862 pracoval v nakladatelství Hachette, kde kolem sebe soustředil skupinu mladých romanopisců, tzv. medanská skupina. Svými názory měl velký vliv na politický život ve Francii. Známý je jeho otevřený dopis prezidentu republiky s názvem J'Accuse...! (Žaluji...!), v němž hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Za tento dopis byl odsouzen do vězení a rok exilu ve Velké Británii.

Zpočátku byl ve své tvorbě ovlivněn romantismem, nicméně proslul jako představitel (a zakladatel) naturalismu. První román, s nímž se prosadil, je Tereza Raquinová, dále napsal cyklus dvaceti románů Les Rougon-Macquart s podtitulem přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství (Les Rougon-Macquart. Histoire naturelle et sociale d’une famille sous le Second Empire), z nichž nejznámější jsou např. Břicho Paříže, Nana nebo právě Zabiják.

Émile Zola zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým, poté co se mu ucpal komín u kamen.

O DÍLE:

Zabiják je naturalistický román z cyklu Les Rougon-Macquart, líčící zhoubný vliv alkoholu na člověka.
Děj, odehrávající se v 19. století, v době rozporů mezi republikány a royalisty, je umístěn do Paříže, do prostředí nejnižších sociálních vrstev.
Příběh je vyprávěn ve třetí osobě nestranným pozorovatelem.
Děj se často zabývá pocity a myšlenkovými pochody hlavní hrdinky Gervaisy, krom toho bývá retardován i přímou řečí nebo rozsáhlými popisy míst, lidí, pocitů a pohledu na situaci ze strany ostatních postav.
Jazyk je často nespisovný, vyskytuje se zde slang, argot a vulgarismy (jazyk spodiny).
Děj je chronologický, události na sebe navazují a jsou spojeny s hlavní hrdinkou, příběh graduje (situace hlavní hrdinky se zhoršuje) a končí katastrofou.
Autor zachycuje dlouhý časový úsek - dvacet let Gervasiyna života. Hlavní tématem je vývoj charakteru jednotlivých postav, popřípadě odkrývání skutečného charakteru místo přetvářky.

HLAVNÍ POSTAVY:

Gervaisa ("Pajda") - pradlena; příliš tolerantní ke svým mužům; zpočátku je hezká, pracovitá, skromná, dobrosrdečná a staví se zásadně proti alkoholu, postupem času se z ní ale stane líná, rozhazovačná a požitkářská alkoholička, bez snahy zlepšit svou životní situaci; umírá v největší bídě
Coupeau - klempíř, druhý Gervaisin muž; stejně jako ona i on je zpočátku hodný a pracovitý, vlivem rekonvalescence z úrazu však zleniví a stane se alkoholikem; svou ženu začne bít a částečně ji stáhne ke dnu; nakonec se kvůli alkoholu zblázní
Lantier - Gervaisin milenec a otec jejich dvou nejstarších dětí (Klaudius, Štěpán), kloboučník; nepracuje, snaží se zalíbit lidem, které pak využívá, přiživuje se na nich a utrácí jejich peníze
Goujet ("Zlatá brada") - kovář; po celou dobu je zamilován do Gervaisy a snaží se jí pomoci; nikdy nepropadne alkoholu a zůstává hodný a pracovitý; jeho charakter zůstane nezměněn
Nana - dcera Gervaisy a Coupeaua; zkažená prostředím, kde vyrůstá, špatným vzorem rodičů; nakonec se z ní stane prostitutka
manželé Lorilleuxovi - sestra a švagr Coupeaua, zlatníci; pyšní, sobečtí, závistiví, lakomí a roznášejí pomluvy

DĚJ:

Gervaisa žije spolu se svým milencem Lantierem a jejich dětmi Klaudiema a Štěpánem v Paříži, kam se přestěhovali z venkova za lepším životem. Zpočátku si užívají z peněz, které si přivezli s sebou, nicméně díky nepracujícímu a rozhazovačnému Lantierovi se dostávají do stále horších podmínek a Gervaisa je nucena rozprodat téměř všechen jejich majetek.

Lantier, jenž nakonec uteče s jinou, nechá samotnou Gervaisu s dětmi bez prostředků. Ta začne opět pracovat jako pradlena, načež se seznámí s klempířem Coupeauem. Přes dlouhé odmítání nakonec podlehne jeho návrhu na sňatek.

Oba jsou skromní, hnusí se jim alkohol a tvrdě pracují, díky čemuž žijí šťastně (i přes nepřízeň ze stany klempířovy sestry paní Lorillieuxové a jejího manžela) a daří se jim našetřit dostatek peněz (za něž si chce Gervaisa splnit svůj sen - pronajmout krámek, kde by si zařídila prádelnu). Časem se jim narodí dcera Nana. Postupně se stěhují za lepším bydlením, v okolí jsou oblíbení a ostatní obyvatelé čtvrti si je dávají za vzor, jako slušnou a pracovitou rodinu.

Zlom nastane, když se klempíř zraní při práci (v den, kdy si chtějí jít prohlédnout krámek pro Gervaisu). Jeho manželka odmítne poslat ho do nemocnice (ví, že tam by ho spíše nechali zemřít) a rozhodne se ho vyléčit sama, na což padnou všechny našetřené peníze.

Zpočátku je Coupeau rozzloben, že nesmí pracovat, nicméně časem se mu lenivění zalíbí, nástup do práce odkládá, jak může a čas začíná trávit se zkaženými přáteli po hospodách.

Gervaisa si svou prádelnu nakonec skutečně otevře (za peníze, jež jí půjčí soused-kovář Goujet, který je do ní zamilován) a s chutí se vrhá do podnikání. Z Coupeaua se mezitím stal alkoholik, jenž propíjí Gervaisiny peníze, ta je nucena živit celou domácnost. Přesto její prádelna prosperuje a daří se jí splácet dluhy.

Po celou dobu se musí vypořádávat s pomluvami od lidí, co jí závidí úspěch, v tuto chvíli ze začíná projevovat jejich skutečný charakter. Zejména Lorillieuxovi se jí snaží ztížit život, jak jen to jde. Gervaisa se s tím sice netrápí, ale díky manželovi, který stále více pije, a svému požitkářství se dostává do problémů, což si odmítá připustit, opět se zadluží.

Zlom nastane na Gervaisin svátek. Uspořádají velkou hostinu, na níž se znenadání objeví Lantier a postupně se stane velkým Coupeauovým přítelem, až se ke Coupeauovým nastěhuje. Začne utrácet jejich peníze a rozkazovat v domě. Dluhy se vrší, nakonec jsou nuceni krám prodat, přestěhovat se... Z Nany zkažené ulicí se stává konkubína, vyčerpaná Gervaisa si odmítá připustit svou situaci, přestane pracovat, začne pít. Situace dojde tak daleko, že nemá co jíst a pokusí se živit jako prostitutka (což se vzhledem k jejímu alkoholem a leností zničenému zevnějšku stejně nepodaří). Coupeau umírá v blázinci. Kniha končí Gervaisinou smrtí - umírá v největší bídě, špíně a opuštěná tak, že si její smrti nikdo zprvu ani nevšimne.

HLAVNÍ MYŠLENKY A MOTIVY:

Autor v díle velmi podrobně popisuje život (a bídu) nejnižších vrstev - ať už je to vzhled lidí, způsob mluvy, chování, popis míst nebo maličkostí, jež mají v životě chudých velký význam. Díky tomu si čtenář může jejich život přestavit do detailů. Zároveň do hloubky rozebírá změnu nebo odkrytí skutečného charakteru pod vlivem různých skutečností, což už souvisí se samotným názvem díla: Zabiják. Zabiják zde představuje alkohol, který osobnost člověka mění k nepoznání. Stejně tak by tímto zabijákem mohla být i lenost nebo netečnost - vždyť Gervaisa se dostane na dno právě díky těmto aspektům; závislost na alkoholu si vypěstuje až poté.

V díle se objevuje vliv úplných maličkostí nebo špatných rozhodnutí na život - malá Nana zamává na otce, ten spadne ze střechy, během rekonvalescence zleniví a začne pít, propije Gervaisiny peníze, rodina se zadluží, skončí v největší bídě a vlivem alkoholu se nakonec zblázní natolik, že zemře.

Objevují se zde motivy jako nestálosti štěstí, vliv okolí, se kterým se často moc netrápíme, ale přesto jsou jeho důsledky velmi znatelné (závist, pomluvy) či vliv dědičnosti - nemožnost vyhnout se údělu, jaký je člověku dán od narození. Dalším motivem může být například popis postavení různých skupin vůči sobě - konkrétně postavení manželky vůči svému muži, kdy je pro ženu samozřejmostí naprostá podřízenost, každodenní bití, ponižování, týrání a nadávky do té míry, kdy si ani nepřipouští, že to tak není v pořádku. Právě zde je znát zase netečnost společnosti, která přejde smrt utýrané ženy bez povšimnutí.

Zabiják ve své době vyvolal veliký skandál, tisk musel být pozastaven, protože lidé byli pobouřeni a šokováni hrubou mluvou a detailním popisem temných stránek života prostých lidí, což bylo do té doby něco nevídaného. Z dnešního pohledu se musí ocenit velká nadčasovost románu.

ADAPTACE DÍLA:

Podle knihy byl roku 1956 natočen francouzský film Gervaisa (Gervaise).