Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1969 (3. vydání tamtéž). Z francouzského originálu L'Assommoir přeložil Luděk Kárl. Doslov napsal Karel Lívanský. Počet stran: 397.

O DÍLE:

• naturalistický román líčící úpadek a zbytečný konec životů v beznadějném prostředí plném bídy, alkoholu a prázdnoty
• člověk je líčen jako jedinec, jehož chování a činy jsou určovány prostředím a dědičností
• člověk je snižován alkoholem na úroveň nemyslícího zvířete

STRUKTURA LITERÁRNÍHO DÍLA:

TEMATICKY PLÁN

• celkové téma: zobrazení nízké společenské skupiny v Paříži; zobrazení úpadku člověka nejen kvůli alkoholu
• hlavní téma: příběh Gervaisy
• vedlejší téma: morální úpadek jejich dcery Nany

1. Hlavní postavy
   Gervaisa - zpočátku obětí jiných, snaží se dostat ze srabu a je z ní pracovitá žena; trochu naivní, ale přesto odhodlána dosáhnout svého a založit si vlastní prádelnu; postupem času se však mění její priority, a to i díky alkoholu; můžeme u ní sledovat klasický případ stávání se alkoholikem
   Coupeau - stejně jako Gervaisa je ze začátku pilný a pracovitý, když jí odejde milenec, rád jí pomůže a později k sobě najdou cestu; společně dobře žijí i vycházejí, ale jen dokud Coupeau nemá úraz a nezačne pít alkohol; zahálka mu začíná vyhovovat; finančně i emočně vysává Gervaisu, která nakonec upadne do podobného stavu; umírá v deliriu
   Lantier - má s Gervaisou dvě děti; přesvědčí ji, aby s ním odešla do Paříže, ale brzy potom ji opouští s jinou ženou; hraje si na velkého a bohatého pána, ve skutečnosti je póvl; po nějakém čase se do příběhu vrací a ubytuje se u Gervaisy v krámku, spřátelí se dokonce s Coupeauem; i on na ní začne parazitovat a přispěje k rozpadu manželství, stane se Gervaisiným milencem
   Goujet - opravdu pilný a pracovitý; je zamilovaný do Gervaisy a slepě jí půjčuje peníze i přes odpor svojí matky; možná je mírně naivní nebo hloupý; uchovává si svou dobrou a nezkaženou povahu přes všechny nemilosti
2. Vedlejší postavy
   Lorilleuxovi - zlí, zapšklí manželé, kteří pracují se zlatem; paní je sestra Coupeaua, ze začátku Gervaisu hodně odsuzují a nechtějí, aby si Coupeaua vzala
   Nana - odmalička jí jdou rodiče špatným příkladem, podle toho to pak také vypadá
   Bochovi - správci bytu, kde bydlí Gervaisa s Coupeauem
   Štěpán a Claudie - Gervaisiny děti, co má s Lantierem
3. Prostředí
   • reálné; Paříž v době realismu (druhá polovina 19. století)
   • střední vrstva společnosti; později nižší až nejnižší
4. Děj
   Gervaisa, její druh Lantier a jejich dva synové se přistěhují do Paříže za lepším životem. Hned na začátku však Lantier vezme všechny jejich peníze a uteče s jinou ženou, Adélou. Když se to Gervaisa dozví od její sestry Virginie, strhne se bitka a Virginie je veřejně zostuzena. Gervaisa si najde stálou práci v prádelně a nakonec podlehne Coupeauovi a souhlasí se sňatkem. Daří se jim dobře, Coupeau vydělává a všechny peníze nosí domů. Starosti jim přidělávají jen jejich příbuzní Lorilleuxovi, kteří se na ně dívají skrz prsty. Jsou na tom tak dobře, že Gervaisin syn Štěpán odjíždí studovat školu na jih Francie a mladí manželé si zařizují byt. Idylka končí ve chvíli, kdy Coupeu spadne ze střechy a utrpí těžký úraz. Během zotavování přivykne k zahálce a alkoholu. Gervaisin sen byl vždy pořídit si vlastní prádelnu, tenhle sen se jí splní, když jí Goujet, jenž je do ní zamilovaný, půjčí značné množství peněz. Krámek začne prosperovat a vydělávat, ale Gervaisa je stále tolerantnější k Coupoauovu pití, které to vše ruinuje. Pradlena nečekaně potkává Virginii, stanou se i přes minulost přítelkyněmi, přestože Gervaisa tuší, že jí to Virginie ještě tak docela nezapomněla. Po nějaké době se do příběhu vrací Langer, potlouká se kolem krámku a Gervaisa má strach. Nakonec se Coupeau a Lantier spřátelí, dokonce až tak moc, že se po chvíli Lantier k nim nastěhuje. Parazituje na nich. Gervaisa upadá stále hlouběji do dluhů a navíc se spustí s Lantierem. Už není schopna platit nájem a stěhují se do špinavého bytu. Coupeau pije, Gervaisa začíná, ale spíše je závislá na jídle. To, že krámek po ní přebrala Virginie a má tak trumf, je jí jedno. Lantier vyjídá i tento krám. Coupeau umírá v nemocnici v deliriu. Gervaisa z toho trochu zešílí a chce proto od souseda funebráka, aby ji hned odnesl. Lidé ji pozorují, jak sama pro sebe napodobuje Coupeauovy křeče. Umírá v díře pod schody jako naprosté bahno společnosti, všemi zapomenutá a opovrhovaná.

JAZYKOVÝ PLÁN

• spisovný i hovorový jazyk, ale odpovídá společnosti, o které autor píše
• er-forma (typické pro naturalismus a realismus)
• nespisovné výrazy, vulgarismy, nadávky
• hodně přímé řeči, dialogy
• objevují se přezdívky

KOMPOZIČNÍ PLÁN:

• próza
• psáno chronologicky

POZNÁMKA:

7. román ze série Rougon-Macquartů (= cyklus 20 románů)