Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ÚVOD:

Novelka patří do "cyklu o neviditelném". U nás vyšla v roce 2006 (nakladatelství Garamond), ale to už tři roky existovalo její filmové zpracování s Omarem Sharifem jako panem Ibrahimem (český název - Můj učitel Ibrahim).
Děj se zasazen převážně do Paříže, některé části se však odehrávají i v jiných částech Evropy.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Éric-Emmanuel Schmitt je známý francouzský spisovatel - píše prózu, ale po celém světě ho proslavily jeho divadelní hry (například Noc ve Valognes). V "cyklu o neviditelném" se snaží laikům prostým způsobem na nějakém příběhu demonstrovat a vysvětlit hlavní rysy různých náboženství.

FORMA A UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:

Ich-forma; poezii připomínající způsob vyprávění; opakování určitých motivů a tvrzení: Vím, co je v mém koránu; Arab, to znamená obchod se smíšeným zbožím, otevřeno i v noci a v neděli; chronologický děj; náboženské prvky

HLAVNÍ POSTAVY:

Mojžíš - mladý; nevyrovnaný; odmítaný otcem; potřebný lásky; zvědavý; příchylný; nechá se vést panem Ibrahimem, protože k němu byl laskavý
pan Ibrahim - "mudrc"; pracovitý; smířený se životem; klidný; věřící; představuje pro Mojžíše pravého otce
otec - neschopný vyrovnat se s odchodem své ženy; neumí přijmout Mojžíše, proto mu předhazuje syna, kterého nikdy neměl; jeho rodiče odvezli za války do koncentračního tábora a on od té doby možná hledal svůj vlak
matka - jako mladá nezvládla zůstat s mužem, kterého nemilovala; snaží se napravit, co udělala; laskavá; ochotná hrát podle synových pravidel, jen aby ho měla u sebe

DĚJ:

Vypravěč Mojžíš se v jedenácti letech poprvé vypraví do Rajské ulice, kde si na sebe vydělávají prostitutky. Některé mu nechtějí věřit, že už mu bylo šestnáct, ale jedna ho přece jen vezme nahoru a zasvětí (samozřejmě za úplatu) do tajů milování. Potom si mu řekne o malý dárek. Mojžíš jí přinese to nejcennější, co má - plyšového medvídka.
Někdy v té době Mojžíš pozná pana Ibrahima, který vede malý krámek. Protože otec Mojžíše podezíral, že ho okrádá, začal ho na truc okrádat doopravdy a kradl i u pana Ibrahima. Odůvodňoval si to tím, že je Arab.

Jednoho dne na něj pan Obrahim promluvil a řekl jenom: "Já nejsem Arab, Momo, jsem ze Zlatého půlměsíce."
Mojžíš se ho další den zeptal: "Co je Zlatý půlměsíc?" "To je název pro území, které se táhne od Anatolie až do Persie, Momo."

Takto začne jejich konverzace, která nikam nespěchá. Každý den spolu prohodí jednu větu a obden krade Mojžíš panu Ibrahimovi konzervy.
Tento klidný chod naruší slavná herečka Brigitte Bardotová, která v okolí natáčí a přijde si k panu Ibrahimovi pro vodu. On ji za ni naúčtuje 40 franků s tím, že to není voda, co je u nich vzácného, ale skutečná hvězda. Mojžíš je v šoku, ale pan Ibrahim podotkne, že nějak si ty ukradené konzervy nahradit musí a od toho dne se z nich stanou přátelé.

Doma to má Mojžíš s otcem těžké, poněvadž mu neustále předhazuje jeho staršího bratra Popola jako vzor. Jenže Mojžíšova máma odešla s Popolem krátce po Mojžíšově narození.

Pan Ibrahim naučí Moma, jak se smát - na všechny to funguje výtečně a naráz mu projde spousta věcí, jenom otec ho podezírá, že něco provedl. Nakonec mu řekne, že by si měl dát rovnátka. Od té doby začal Momo chodit každý večer za panem Ibrahimem.
Pan Ibrahim ho taky poprvé provede Paříží. Otec mu ale toho večera řekne, že ho propustili z práce. Druhý den od Mojžíše odejde.
Momo však nadále předstírá, že s ním otec žije. Vaří pro dva, jenom otcovu porci později vyhazuje.

Pan Ibrahim jede s Momem na výlet do Normandie a mluví o koránu. Momovi pomalu doma docházejí peníze, a tak prodává otcovy knihy.
Za Mojžíšem přijde policie a oznámí mu, že jeho otec pravděpodobně skočil po vlak. Tělo identifikoval pan Ibrahim.
Mojžíš začal zvelebovat svůj a otcův byt, když jednou vešla dovnitř jeho matka. Mojžíš jí však řekne, že mu říkají Momo - jako od Mohameda. Potom dodá, že Mojžíš odcestoval a jel hledat svého bratra Popola. Matka je v šoku - před Mojžíšem nikdy žádné jiné dítě neměla. Potom vysvětluje (zdá se, že Momovi nevěří, ale hraje jeho hru), že Mojžíšova otce nemilovala, a proto od něj odešla.
Momo to celé večer vypoví panu Ibrahimovi a zeptá se ho, kdy ho adoptuje. Získat povolení trvalo dlouho, ale nakonec se to podařilo a pan Ibrahim se to rozhodl oslavit tím, že koupí automobil. To se povede, jenže pak pan Ibrahim zjistí, že už s ním neumí jezdit. Chodí tedy do autoškoly, ale ve skutečnosti se učí řídit Momo, který sedává na zadním sedadle.
Potom projeli Evropu. Momo řídil a pan Ibrahim mu popisoval všechno, kolem čeho jeli. Pan Ibrahim ho také vodí po různých náboženských svatostáncích a učí se ho modlit po arabsku - tancem.

Jejich výlet ale končí tragicky. Pan Ibrahim si sám vezme auto a narazí s ním. Umírá klidně se slovy, že ví, co je v jeho koránu. Momo ještě nějaký čas zůstává v tom kraji s Ibrahimovým nejlepším přítelem Abdulláhem.
Momo se stopem vrátil do Paříže, kde zjistil, že po panu Ibrahimovi všechno zdědil. Nejzvědavější však byl na to, co že je v koránu pana Ibrahima. Byly tam dvě uschlé růže a dopis od Abdulláha.
Momo převezme Ibrahimův krámek. Ožení se a má dvě dcery. Každý týden chodí navštěvovat matku a jejího muže a přestože stále udržují zdání, že Mojžíš je někde ve světě, chovají se k sobě tak, jak by měli.

VLASTNÍ NÁZOR:

Děj knihy se moc nedá zachytit, protože mnohem víc toho zůstane nevyřčeno. Někdy celou situaci shrne vyjádření fyzického pocitu: Když jsem byl se svým otcem, byla mi pořád zima. S panem Ibrahimem a děvkami bylo tepleji, všechno jako by se rozsvítilo.
Přestože nejsem muslimka (a ani se jí nehodlám stát), přišla mi kniha zajímavá v tom, jak zachycovala laskavou a mírumilovnou tvář islámu. V dnešní době teroristických útoků vystupuje spíše jako výjimka, přesto bych ji doporučila všem, minimálně proto, aby získali i jiný úhel pohledu na toto nám nepříliš známé náboženství.

CITÁT Z KNIHY:

Neboť o panu Ibrahimovi se obecně soudilo, že je mudrc. Nepochybně proto, že byl Arab, a přitom už bezmála čtyřicet let žil v židovské ulici. Nepochybně proto, že jak se zdálo, unikl uspěchanému životu běžných smrtelníků, neboť se nikdy nehýbal, dřepěl na stoličce jako zaháklá větev, nikdy před nikým nevyrovnával zboží do regálů a mizel bůhvíkam mezi půlnocí a osmou hodinou ráno.
(jenom pro představu: opsala jsem asi 2/3 stránky, kniha jich má 84)