Menu
Remarque Erich Maria (*22.06.1898 - †25.09.1970)
Jiskra života (2)
Je těsně před koncem 2. světové války. V táboře se začíná formovat vězeňské komunistické hnutí a zároveň brutalita dozorců nabývá na síle. Hlavní postavy přežívají (nebo spíš dožívají) v tzv. malém táboře. Malý tábor je pro lidi, kteří už melou z posledního, nemají sil ani víry, nejsou schopni se o sebe postarat sami. Mezi nimi je i muž s cislem 509. Ten patří mezi výjimky. V táboře je sice desátým rokem, ale neztratil naději ani hlavu, snad jen proto se stále drží mezi živými a lidských myšlenek schopnými. Někteří vězni se chovají spíše jako zvířata, perou se o jídlo, místo slov se vyjadřují pomocí skřeků, lezou po čtyřech a v histerii sami sobě ubližují, chtějí se jakkoli dostat za ostatný drát. Kolikrát jim cesta pryč trvá pár minut, než je kulka zabije...
Remarque mrazivě popisuje souboje mezi vězni, atmosféru v táboře, hořící město pod ním, myšlenkové pochody samotného Neubauera, velitele tábora. Ten přehodnocuje celý svůj život, postoj k vůdci a vztah k manželce. Pomalu ustupuje od svých nacistických zásad, na poslední chvíli se snaží zvelebit tábor. Vězni dostávají větší množství jídla, různými intrikami si vlastně všechny kupuje, shání alibi, které jsou však Američanům ukradené. Neubauer se vtírá, ale žádného činu nelituje. Je pevně přesvědčen, že se choval jak nejlépe mohl a každý správný vlastenec by nečinil jinak.
Konec knihy popisuje odchod vězňů do domovů, které už však možná nejsou. Nikdo nemá jistotu, zda potká některé své příbuzné, najde svou starou postel nebo alespoň deku, pod kterou by se schoulil a přečkal noc bez pískání, ran z děl, řinčení, pláče a smrti. I vysněné opuštění tábora je tudíž doprovázeno dalším zoufalým tápáním... VÝPISKY:
- Beztoho nám sem z nádraží poslali na spálení několik aut mrtvých, když je tam z transportu vykládali. Bylo jasně popsané, jak esesáky těla pouze otravují, nikoli dojímají.
- Nejsem dítě... Kdo je tady, v lágru, není dítě. Ani Karel, kterému je jedenáct. Příběh českého chlapce byl hodně smutný a zarážející.
- Proč pláčeš? To je, myslím, docela zbytečná otázka. Nemístná. Pláč v koncentračním táboře mi nepřipadá neopodstatněný...
Sama nevím. Četla jsem ho už před nějakou dobou, kdy to nebylo mou povinností. Asi mě zajímalo, co je na něm po léta tak obdivuhodného... Komu Jiskru života?
Asi někomu, koho baví ztracená generace. Kniha je poměrně dost prodloužená možná až zbytečnými popisy situací, míst, pachů a jiných záležitostí. Myslím, že Remarque nemůže nadchnout milovníky akce a komedií, protože se jim vůbec nevěnuje.
Zdroj: Mišel, 15.06.2007
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Erich Maria Remarque - Jiskra života (2)
Aktuální pořadí soutěže
- Jana Lotus (1,5)
- Grully (1,5)
Štítky
prdelka hospoda na mýtince U lavice dítě stálo Lyžař Saint odysseovA CESTA Hailey Zazděná okna Jedlička ple hospodářská krize biblické Umělá inteligence O Svatoplukovi finn moje oblíbené tradice a zvyky želary Rougon-Macquart cyril Bohumil diana osudná vejce Diamantové očko blanka učitel a žák Opuštěný ostrov dinosaurus ulice města Francois Mauriac
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 707 968 829
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí