Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Kniha se odehrává v letech 1916-1918 v Německu.
Autor prožil obě světové války, což je nejhorší, co může historie jednomu člověku poskytnout.

OBSAH:

Děj začíná návratem 2. roty z fronty, kde byla půlka mužů zmasakrována. Zde se poprvé setkáváme s hrdiny románu - Pavel Bäumerem (vypravěčem), Albertem Kroppem, Tjadenem a Stanislavem Katczinským. Na frontě byl zraněn jejich kamarád František Kemmerich, a tak se ho vydávají navštívit. Kemmerich má amputovanou nohu a jeho stav je vážný. Když všichni odejdou, Pavel Bäumer u něj ještě chvíli zůstane a společně vzpomínají na školní léta. Kemmerich další den umírá a 2. rota musí brzy opět na frontu.
Na frontě se dostanou pod dlouhotrvající bubnovou palbou, při které umírá mnoho vojáků.

Po návratu z fronty dostal Pavel 14denní dovolenou. Vyrazil domů, kde najde svoji matku velmi nemocnou. Také musel oznámit Kemmerichově matce, že její syn zemřel.
Dovolená mu utekla velmi rychle. Ještě před odjezdem se však stavil v kasárnách, kde našel svého spolužáka Mittelstaedta, jenž mu oznámil zajímavou novinu. Jejich přísný učitel Kantorek byl povolán na vojnu jako domobranec a Mittelstaedt je jeho nadřízený. Jelikož Kantorek nechal Mittelstaedta propadnout, dává Kantorkovi pořádně zabrat.

Po dovolené vyráží do výcvikového tábora. Když tam přijede, vzpomíná, jak je tam přísný Himmelstoss vychoval k válce šikanou a tvrdým chováním. V táboře najde spoustu zajatců z Ruska. Pavel u nich má docela často službu a sleduje jejich těžký život. Večer prodávají všechno, co mají, za chleba. Ale většinou už vše prodali a teď se jen tisknout k plotu a sledují vzdálenou krajinu. Pavel se nad nimi slituje, rozpůlí své cigarety a dá je Rusům.
Ještě před odjezdem na frontu ho navštíví otec a jeho sestra. Pavel se dozvídá, že má jeho matka rakovinu a teď leží v nemocnici. Pavlův otec přiznává, že nemají peníze na operaci a že bude muset dělat přesčasy. Aby ho Pavel rozveselil, říká mu historky a vojenské vtipy. Pak doprovodí otce a sestru na nádraží a sám odjíždí na frontu.

Na frontě se opět potkává se svými přáteli a dělí se o jídlo, které mu otec přivezl. Pavel a jeho přátelé byli zvoleni za průzkumnou jednotku a měli prozkoumat terén. Nepřátelé ale zaútočili a Pavel pak zůstal v prohlubni od granátu v nepřátelském poli. Během bitvy, jež kolem něj zuřila, do prohlubně skočil nepřátelský voják. Pavel ho ubodal v rychlé panice, ale nepřítel hned nezemřel. Pavel pak litoval svého činu a chtěl zraněného zachránit, jenže se mu to již nepodařilo. Zraněný dlouho chroptěl a Pavel trpěl. Konečně palba přestala a Pavel se dostal zpět na jejich území, kde našel své kamarády.

Poté byli Pavel s dalšími osmi muži přeřazeni na hlídání vesnice, kde musí dívat pozor na proviantní sklad. Mezi těmi osmi lidmi byli samozřejmě všichni Pavlovi přátelé. Měli se tu velmi dobře, v jednou chlívku našli dvě selata, která šla ihned na rožeň. Kluci si připravovali velkou hostinu. Nevadilo jim, ani když je nepřátelské balóny začaly bombardovat. Začali si přivykat na přepych, který zažívali, ale brzy opět dostali příkaz k odjezdu.

Za několik dní evakuují nějakou vesnici. Během této akce postřelí Kroppa i Pavla. Ti odjíždí do nemocnice. Kropp je na tom však hůř, a tak mu amputují nohu. Pavel je brzy v pořádku a má jet zpět na frontu. Loučení s Kroppem je těžké.

Pavel se vrací na frontu. Leer a Müller jsou mrtví. Je léto 1918. Mluví se o míru, ale stále nepřichází. Jednoho dne dostal Katcza kulku do holeně. Pavel ho nesl k saniťákům a cestou jej utěšoval. Když tam dorazil, řekli mu, že je mrtvý. Nevěřil tomu, ale pak objevil dírku v jeho hlavě. Po cestě ho musel zasáhnout střípek granátu.

Kniha končí smrtí Pavla.

Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha ve mně zanechala hluboký dojem. Vím, že lidé, kteří zažili válku, to museli mít těžké, ale až po přečtení této knihy jsem si uvědomil, jaké to opravdu muselo být.