Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární druh: próza
• literární žánr: válečný a historický román

Na západní frontě klid je Remarquovým druhým knižně vydaným románem. Tímto dílem se zrodila jeho osobitá forma písemného vyjadřování. Jeho předchozí raná díla nedosahovala zdaleka takové literární kvality. Sám autor v roce 1929 řekl, že experimentoval a trápil se s vytvořením vlastního stylu. Měl pocit, že jeho styl je fádní a nikdy s ním nebyl spokojený. Uvědomil si, že je třeba něco změnit a tohoto také dosáhl právě v díle Na západní frontě klid.
V románu popisuje působivou formou život prostého vojáka Pavla Bäumera a jeho přátel v zákopech 1. světové války. Ve skutečnosti zde autor zachycuje svůj vlastní příběh a zážitky z války. Nejen tento román, ale i další, které následovaly, vyjadřují protiválečné cítění autora a příběhy odehrávající se na pozadí historicky významných událostí v Německu a dalších částech Evropy od 1. světové války do poválečného období 2. světové války.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Naše vojsko v Praze roku 1967 (1. vydání tamtéž). Z německého originálu Im Westen nichts Neues přeložil František Gel. Doslov a poznámky o autorovi napsal František Červinka. Počet stran: 173.

POSTAVY:

Pavel Bäumer - hlavní postava; devatenáctiletý student gymnázia; před válkou byl Paul kreativní, vášnivý a citlivý mladík, jenž s oblibou psával poemy a upřímně miloval svou rodinu; hrůza a děs, jež na něj dennodenně doléhají, jej postupně zbavují citů, lidskosti a tradičních hodnot; stává se z něj cynik
Albert Kropp - bývalý spolužák Paula Bäumera; popsán jako nejchytřejší a nejmenší ze skupiny Paulových spolužáků; ke konci románu je Kropp raněn a podstupuje amputaci nohy
Müller - bývalý spolužák Pavla; "ještě pořád s sebou vláčí učebnice a sní o válečné maturitě, v bubnové palbě šprtá fyzikální poučky"
Leer - inteligentní voják; populární především mezi ženami
Tjaden - před válkou zámečník; největší jedlík a Paulův největší kamarád
Haine West - vysoký a silný, povoláním kopáč; má dobrý smysl pro humor; později je během bitvy smrtelně zasažen do zad
Franz Kemmerich - bývalý spolužák Paula Bäumera; 19letý mladík, jenž umírá na začátku románu
Himmelstoss - velitel výcviku; zbabělec, primitiv
Stanislav "Kat" Katczinsky - polský veterán; dostal na starost druhou rotu; byl to Paulův nejlepší přítel
Kantorek - tělocvikář Paula, Kroppa, Leera, Müllera a Böhma; jedná se o silného zastánce války, který celou třídu přiměl, aby narukovala do armády; sám je pokrytec, oháněje se patriotismem do bojů nevstupuje; později je sám povolán

DĚJ:

Příběh začíná roku 1914, kdy se Paul se svými spolužáky na popud nejen třídního profesora, nacionalistického propagátora, Kantorka, rozhodnou jít do německé armády.

Nejdříve se dostávají do kasáren na desetitýdenní výcvik, kde je dostane na povel Himmelstoss, jenž velmi nelítostně a tvrdě mladé nadšence šikanuje.

Po základním výcviku se dostávají na frontu do druhé roty, kde Paul poznává svého nejlepšího přítele Kata. Paul i jeho spolužáci jsou brzy rozčarováni z představ o válce. Pokaždé, když se vydávají na bojiště, míjejí rakve, připravené na těla svých německých přátel, kteří se z bitvy nevrátili.
Prvním z party, který nepřežil bitvu, byl Paulův přítel Kammernich, jehož znal již od dětství. Při takových chvílích se Paul často vracel zpátky do svých dětských let.

Paul začíná být apatický, válka ho zbavovala všech ideálů a byl už jen plný nenávisti. Popisuje jeho každodenní život. Najednou si začíná vážit maličkostí - pohodlného místa na spaní, dobrého jídla, jež je mu dopřáno jen v dobrých časech války...

Jednoho dne dostal Paul propustku na čtrnáct dní domů. Když přijíždí, je jeho maminka velmi nemocná. Také musel oznámit Kemmerichově matce, že její syn zemřel. Zároveň registruje úplné odtržení od běžného života a psychické důsledky války. Válku už bere jako samozřejmost, nedokáže se bavit s lidmi o běžných věcech a ani jeho dřívější záliby ho nebaví. Uvědomil si, že lidé nevidí válku takovou, jaká doopravdy je.

Po dovolené vyráží do výcvikového tábora. Tam najde spoustu zajatců z Ruska. Pavel u nich má docela často službu a sleduje jejich těžký život. Večer prodávají všechno, co mají, za chleba. Pavel se nad nimi slituje, rozpůlí své cigarety a dá je Rusům.

Ještě před odjezdem na frontu ho navštíví otec a jeho sestra. Pavel se dozvídá, že jeho matka má rakovinu a teď leží v nemocnici. Pavlův otec přiznává, že nemají peníze na operaci a že bude muset dělat přesčasy. Aby ho Pavel rozveselil, říká mu historky a vojenské vtipy. Pak doprovodí otce a sestru na nádraží a sám odjíždí na frontu.

Zde se opět potkává se svými přáteli a dělí se o jídlo, které mu otec přivezl.

Za několik dní evakuují nějakou vesnici. Během této akce postřelí Kroppa i Pavla. Ti odjíždí do nemocnice. Kropp je na tom však hůř, a tak mu amputují nohu. Pavel je brzy v pořádku a má jet zpět na frontu.

Pavel se vrací na frontu a zjišťuje, že Leer a Müller jsou mrtví.
Jednoho dne dostal Katcza kulku do holeně. Pavel jej nesl k do přespolní nemocnice, ale když tam dorazil, zjistil, že je mrtvý. Po cestě ho zasáhl střep od granátu.

Říkalo se, že válka je u konce, ovšem konec pořád nepřicházel. Jednou v zákopech bylo takové ticho, že bylo slyšet zpívat ptáčky. Paul se natáhl, aby jednoho z nich zahlédl, dostal však kulku do hlavy. Bylo léto 1918. Paul byl dobrým vojákem celé čtyři roky a zemřel pár měsíců před koncem války.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Psáno převážně v ich-formě, závěr v er-formě, spisovný jazyk, hovorové výrazy, metafory, ironie, převažují monology, ale jsou zde i dialogy, popis prostředí...

VLASTNÍ NÁZOR:

Podle mě tato kniha nenechá v klidu nikoho. Je to velmi silný, pravdivý a aktuální příběh se situací, kterou si, myslím, nikdo z obyčejných lidí ve střední Evropě neumí představit. Při čtení si člověk doopravdy uvědomuje, jak zbytečné a barbarské války jsou a kolik ztracených životů s sebou přináší. Přečtení této knihy je velmi hluboký zážitek.