Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Literární druh: epika
• Literární žánr: román

Román Na západní frontě klid zobrazuje 1. světovou válku velmi realisticky. Na vývoji hlavního hrdiny ukazuje, s jakými ideály se někteří hlásili do války dobrovolně, aby následně tyto ideály ztratili. Tato kniha popisuje válku díky autobiografickým prvkům velmi přesně a podrobně, až naturalisticky, se vším, co být ve válce tehdy obnášelo. Zároveň je zde na vývoji postav vidět, jak válka mění vnímání lidí, kteří jí prošli...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Na západní frontě klid; Cesta zpátky. Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1973. Z německého originálu Im Westen nichts Neues přeložil František Gel. Celkový počet stran: 383.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Erich Maria Remarque, vlastním jménem Erich Paul Remarque, se narodil jako syn knihvazače v Osnabrücku. Studoval na učitelském ústavu, ale v roce 1916 opustil školní lavice a nastoupil do německé armády jako "dobrovolník".
Učitelské studium dokončil až po skončení války. Svůj zážitek z války, svůj návrat a učitelskou epizodu vtělil do románů Na západní frontě klid (1928) a Cesta zpátky (1931). Po návratu z války byl po dobu devíti let novinářem. Činnost redaktora časopisu Sport v obrazech (pokus o tzv. sportovní román) neupoutala zájem.
V roce 1928 napsal svůj první román, který byl okamžitě populární.
Vydání Na západní frontě klid sice získalo velký ohlas, ale také přišla kritika. Byl označen jako vlastizrádce a hanobitel statečného německého národa. Nacisté po příchodu k moci mu odňali německé státní občanství, spálili jeho knihy, ale ještě před vypuknutím 2. světové války ho vyzývali k návratu jako slavného Němce árijského původu.
Ve svých dílech se věnuje tzv. "ztracené generaci", ke které se přihlásil (nepatřil však do ní, protože nebyl Američan). V jeho díle se často objevuje téma automobilových závodů, Remarque se o závody nejen zajímal, ale sám i nějaký čas aktivně závodil.

Autorský styl

• antifašistický a antimilitaristický postoj, společensko-kritický
• obraz generace, která byla vtažena do války
• téma automobilových závodů

HISTORICKÝ KONTEXT:

Německo 20. let 20. století (po 1. světové válce), v době tzv. výmarské republiky, kterou charakterizuje neutěšená sociální situace a nedůvěra obyvatel v nové instituce, což se projevuje politickým radikalismem a extremismem. Nástup fašismu.

TÉMA:

Západní fronta v období 1. světové války; mladí muži, kteří narukovali, se zde trápí, válka ničí jejich představy o životě

ČASOPROSTOR:

Období 1. světové války, Francie a Německo - západní fronta

KOMPOZICE:

Chronologická, občas retrospektivní (Pavel vzpomíná na minulost), 14 nepojmenovaných kapitol

VYPRAVĚČ:

Psané ich-formou, zpráva o Pavlově smrti na konci er-formou

JAZYK:

Spisovný jazyk, hovorové výrazy; častá přímá řeč, jednoduché dialogy; archaismy, vulgarismy, užita ironie; obsahuje hodně úvahových pasáží s lyrickými prvky; autobiografické prvky

POSTAVY:

Pavel Bäumer - hlavní postava a vypravěč; bývalý student gymnázia jde na vojnu se svými spolužáky, ve válce poznává, co je opravdový život a jakou má cenu
Stanislav "Katcza" Katczinsky - hlava skupiny, nejstarší; jeden z nejlepších přátel Pavla; vždy si umí poradit
Albert Kropp - bývalý spolužák Pavla; amputují mu nohu - řekne, že nemá smysl žít
Müller - bývalý spolužák Pavla; sní o válečné maturitě
Leer - bývalý spolužák Pavla; libuje si v dívkách
Tjaden - bývalý spolužák Pavla; největší jedlík; snadno uniká z problémů
Deterding - nemluví moc; neudrží tíhu války a uteče, chycen a zadržen
František Kemmerich - bývalý spolužák Pavla; umírá na začátku knihy
Himmelstoss - desátník; šikanuje celou skupinu; ve skutečnosti zbabělý

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Poukázat na to, jak je válka zbytečná a hloupá. Lidé se zabíjí, ačkoliv nikdo neví proč. Nikdo nemá důvod zabíjet druhého člověka, přesto musí. Autor zobrazuje, jak válka mění člověka, který je naučen, jak žít ve válce a nijak jinak. Po válce neumí žít ve společnosti, ve které žil předtím. Popisuje, jak člověk ve válce ztrácí důvod žít. Upozorňuje na to, jak válka mění lidské hodnoty (nejdůležitější je jídlo, spánek a možnost přežít), jak způsobuje naprostý úpadek lidství (ostatní hodnoty jsou nevýznamné).

Pavel se na dovolené setkává s něčím odlišným a jemu vzdáleným, že návrat na frontu je pro něj osvobození. Nechápal kontrast mezi frontou a zázemím. Naopak Graeber, hrdina z Remarquova románu z druhé světové války Čas žít, čas umírat, odjel na dovolenou domů, ale svůj domov našel v troskách. Kontrast mezi frontou a zázemím byl snesitelný a nad hromadou mrtvých civilistů zachoval klid.

Remarquovým motivem byl lidský problém mladého člověka nahnaného do války, vedené za jemu zcela cizí zájmy.