Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární druh: epika
• literární žánr: román

V tomto Remarquově románu nacházíme válku jako zničující sílu, jež znamená pro obě strany fronty jen bídu, utrpení a smrt. Historicko-politický průběh války i její vojenský význam jsou zmíněny jen v náznacích a nepatří tak mezi ústřední dějové motivy. Spisovatel neusiluje o vypořádání se se společenskopolitickými činiteli nebo s aspekty války. Jeho cílem bylo vzbudit pomocí emotivního zobrazení válečných krutostí a hrůz nechuť vůči válce. Odmítnutí a současně vnímání války jako nepřítele člověka jsou charakteristické i pro hlavní postavy románu...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Ikar v Praze roku 2011. Z německého originálu Im Westen nichts Neues přeložila Ivana Parkmanová. Počet stran: 183. ISBN: 978-80-249-1395-7.

DĚJ:

Po vypuknutí první světové války se Paul Bäumer, vypravěč celého příběhu, rozhodne na nátlak svého okolí (hlavně pak učitele tělocviku Kantorka) přihlásit se svými kamarády jako dobrovolník na frontu. Jejich počáteční nadšení se ale brzy vytratí.

Po desetidenním výcviku plném šikanování a ponižovaní se jeho rota dostává na západní zákopovou frontu. Velkým vzorem je pro mladé nezkušené vojáky velitel roty Stanislav Katczinsky. Přesto všichni Paulovi kamarádi jeden po druhém postupně umírají.

Po odpočinkovém táboře smí Paul odjet na dvoutýdenní dovolenou. Zjistí, že jeho matka umírá na rakovinu, přemýšlí o životě a často se zaobírá otázkou, proč válčí nebo zda je jejich země v právu, či nikoliv. Postupně přichází na to, že již není schopen začlenění do normálního života.

Když se znovu dostane na frontu, při jedné průzkumné hlídce se najednou ocitne sám zblízka v boji muž proti muži s francouzským vojákem. Smrtelně ho zraní, ale poté mu ováže ránu a lituje svého skutku.

V létě roku 1918 padne jako poslední z Paulovy roty velitel Katczinsky, Paul se ho pokusí zachránit, ale bezúspěšně. Zůstane nakonec sám, zničený smrtí Katczinského a válkou obecně. Začíná se psychicky hroutit a příběh končí jeho smrtí v říjnu 1918.

CITACE Z POSLEDNÍ STRANY KNIHY:

"Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě klid."

HLAVNÍ MYŠLENKA DÍLA:

Snaha ukázat na nesmyslnost a absurditu války, utrpení vojáků, ale i civilních občanů. Román neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu.

HLAVNÍ POSTAVY:

Paul Bäumer - vypravěč, zosobnění samotného Remarquea; mladý gymnazista, pochází z velmi chudé rodiny, je dobrosrdečný a soucitný; ve válce ztratí iluze o životě
Stanislav Katczinsky - asi třicetiletý Polák, velitel roty; pro vojáky je velkou oporou; nejlepší Paulův přítel, naučí ho, jak se o sebe postarat; z každého problému dokáže najít řešení, je velmi vynalézavý
Albert Kropp - bývalý Paulův spolužák; během bitvy přijde o nohu, léčí se poté v klášteře a přemýšlí o sebevraždě

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Kantorek - bývalý třídní učitel Paula; přesvědčil kluky k vlastenecké oddanosti a odchodu na frontu; nakonec sám skončil u útvaru
František Kemmerich - první mrtvý z Paulovy bývalé třídy; zemřel na následky střelné rány do nohy
Leer - nejzkušenější z Paulových spolužáků; nosí plnovous a libuje si v děvčatech
Tjaden, Müller, Detering - další Paulovi spolužáci

PROSTŘEDÍ A DOBA DĚJE:

Příběh se odehrává během 1. světové války ve Francii a v Německu na západní frontě. Končí na podzim roku 1918, těsně před porážkou Německa.

KOMPOZICE:

Děj je rozdělen na 12 kapitol, kniha má 183 stran. V příběhu se prolínají dějové a úvahové části. Závěr je uzavřený, kniha končí smrtí vypravěče.

KOMPOZICE A VYPRÁVĚCÍ FORMA:

Příběh je psán z většiny chronologicky. Paulovy vzpomínky na domov, výcvikový tábor a začátky na frontě jsou psány retrospektivně v odstavcích. Celá kniha je psána ich-formou, až na poslední větu o Paulově smrti, která je ve třetí osobě.

JAZYK:

Příběh graduje a v knize se postupně zvyšuje napětí. Děj je pěkně čtivý, někdy trochu zdlouhavý, a to kvůli častým odbočkám a úvahám.

ÚTVARY JAZYKA:

Autor využívá spisovnou češtinu a vojenský slang, v dialozích vojáků se objevuje hovorový jazyk či archaismy. Použitím vulgárních výrazů zvyšuje napětí v příběhu.

STYLOVÉ ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY, LEXIKÁLNÍ, SYNTAKTICKÉ A TEXTOVÉ PROSTŘEDKY:

Velká váha je dána na popisy osob, míst i pocitů. Převažují monology autora, které prolínají dialogy vojáků. Věty jsou převážně v delších souvětích. Často je k vidění ironie jako už v samotném názvu Na západní frontě klid. Místy - při popisování zraněních vojáků či postřelených zvířat - je román velmi naturalistický. Využívány jsou rovněž přirovnání i personifikace.

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA:

Kniha byla vydána v roce 1929 (nevázané vydání už v roce 1928), během jednoho roku byly vytištěny přes dva miliony knih. V roce 1933, po nástupu nacismu v Německu, byly všechny knihy od Remarquea prohlášeny za zakázané a hromadně páleny.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT:

První světová válka způsobila v celé Evropě hluboký společenský otřes. Ovlivnila také literaturu. Válečná tematika si klade za cíl vylíčit válečné hrůzy a varovat před nimi. Řada spisovatelů se angažuje v protiválečném hnutí. Dílo je silně ovlivněno válkou. Literatura směřuje k větší snaze zachytit skutečnost co nejplastičtěji. Je také ovlivněna světovou hospodářskou krizí.

LITERÁRNÍ KONTEXT:

Meziválečné období

Ernest Hemingway - americký spisovatel, mezi jehož nejznámější díla patří Stařec a moře a Komu zvoní hrana.
Franz Kafka - pražský, německy píšící spisovatel židovského původu; napsal spoustu povídek, ale také román Proměna
Romain Rolland - francouzský dramatik, prozaik, literární kritik a hudební historik; jeho historický román Colas Breugnon (česky Dobrý člověk ještě žije) se odehrává za vlády Ludvíka XIII.
Francis Scott Fitzgerald - americký spisovatel, bojující v první světové válce; za jeho nejznámější dílo se pokládá Velký Gatsby

Erich Maria Remarque se pokládá za "autora ztracené generace", avšak neměli bychom jej do této skupiny autorů zařazovat, jelikož se narodil v Německu.

VLIV DÍLA:

Podle knížky byl v roce 1930 natočen stejnojmenný film (režie Lewis Milestone), který získal Oscara.
Podruhé byl příběh zfilmován v roce 1979 režisérem Delbertem Mennem.