Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Ikar v Praze roku 2011. Z německého originálu Im Westen nichts Neues přeložila Ivana Parkmanová. Počet stran: 183. ISBN: 978-80-249-1395-7.

TEMATIKA:

• válečný historický román
• děj knihy se odehrává na západní frontě ve Francii během 1. světové války
• dílo oslavuje lidskou solidaritu, nezištnou obětavosti v mezních situacích
• v díle autor zobrazuje válečná přátelství na život a na smrt, absurditu války, odpor proti krutosti, nelidskosti
• zobrazuje zoufalství vojáků a jistou ztrátu lidskosti - jedinou starostí vojáků je spát, jíst a přežít za jakoukoliv cenu
• deformace lidství (dosavadní kultura a ideologie se jeví jako zbytečná a absurdní, falešná a nepřátelská)
• kniha vypráví o ztrátě iluzí, o rozčarování

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Pavel Bäumer - hlavní postava a vypravěč celého příběhu, bývalý středoškolský student gymnázia; nezištný, obětavý, zpočátku plný odhodlaní a ideálů; těší se na frontu, později zažívá rozčarování, zklamání z válečných hrůz, psychicky se hroutí; jeho přáteli jsou Katczinsky, Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj. - Pavlovi spolužáci, váleční přátelé téže "železné" generace
Stanislav Katczinsky (40 let) - vedoucí roty, pro vojáky opora (jakoby táta); přátelský, nepostradatelný; bývalý švec, vždy sežene jídlo
Himmelstoss - desátník, vedl jejich výcvik; krutý velitel, bezohledný, tváří v tvář nepříteli zbabělý

DALŠÍ POSTAVY:

Pavlova rodina - matka, otec, starší sestra; profesor z gymnázia Kantorek, setry červeného kříže, lékaři, jeptišky, další vojáci, ...

DĚJ:

Hlavní hrdina a zároveň vypravěč Pavel Bäumer podlehne spolu s několika dalšími spolužáky (Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj.) vlasteneckému nadšení svého profesora tělocviku Kantorka a přihlásí se jako dobrovolník na frontu. Počáteční nadšení se ale brzy vytratí. Pavel se svými kamarády nejprve prochází tvrdou průpravou a terorem. Desetitýdenní výcvik pod vedením velitele Himmelstosse je plný šikanování. Po výcviku odjíždí na frontu.
První boje na frontě všem otevřou oči a ukážou válku v pravém světle (plynové útoky, bombardování, budování zákopů, utrpení raněných, smrt přátel, krvavé boje muže proti muži aj.). Vojáci žijí v neustálých obavách o život, trpí hladem, zimou, jsou špinaví, zavšivení. Téměř polovina roty byla již zabita - vojáci, kteří přežijí, dostávají dvojité příděly jídla a tabáku. Stavy vojáků jsou doplňovány velmi mladými chlapci bez výcviku. Pavel postupně ztratí všechny kamarády.
Velkou oporou pro dvacetileté vojáky je velitel roty Stanislav Katczinsky, s nímž se Pavel spřátelil. Po dovolené, ze které se Pavel vrací znechucen (matka umírala na rakovinu, s ostatními lidmi nedokázal nalézt společnou řeč), se dostává zpět na frontu. Uprostřed bitevního pole se najednou ocitne sám zblízka v boji muže proti muži. Smrtelně zraní francouzského vojáka, poté mu ováže ránu a snaží se mu ulehčit umírání. Velkým otřesem je pro Pavla smrt Katczinského. Zraněného se ho snažil s vypětím všech sil odnést z bojiště do bezpečí. Cestou byl však Katczinsky zasažen střepinou a zemřel.
Na podzim 1918 zůstává Pavel poslední naživu ze sedmi spolužáků. Cítí se vnitřně prázdný a velmi unavený. Ke zprávám o příměří je netečný, nevěděl již, zda si vůbec přeje mír. Pavel si je jistý, že se už nedokáže zapojit do normálního života - byl poznamenán roky prožitými na frontě.
Pavel zemřel v září 1918, paradoxně v den, kdy vrchní velitelství podává zprávu, že je na západní frontě klid a neděje se nic nového.

KOMPOZICE:

• chronologická; většina děje se odehrává v přítomnosti X román není souvislým epickým vypravováním
• retrospektiva - vyskytují se zde vzpomínky na minulost
• obavy z nejasné budoucnosti a problematika zařazení do společnosti až bude po válce
• skládá se také z jednotlivých zážitků hlavního hrdiny a skupiny jeho přátel
• převažují vypravěčovy monology
• místy velmi naturalistické (viz ukázka č.1)
• podrobná a zdařilá charakteristika postav

JAZYK:

• spisovný jazyk
• hovorové výrazy (brajgl, švindl, palice atd.)
• úvahové prvky - v ich-formě (viz ukázka č.2)
• mnoho úvahových pasáží s lyrickými prvky
• ironie (již v názvu knihy)
• metafory
• dialogy - rozmluvy vojáků
• sugestivnost - líčení hrůz války, umírání lidí i zvířat
• zpráva o Pavlově smrti - er-forma

UKÁZKY:

• naturalistické prvky

Vedle mne běží nějaký svobodník. Cosi mu utrhlo hlavu, ale běží ještě pár kroků, ačkoliv mu z krku tryská krev jako fontána.
Vidíme žít lidi, kterým chybí kus lebky, vidíme běžet vojáky, kterým něco urvalo obě nohy, klopýtají na bortících se pahýlech k nejbližší jámě, nějaký svobodník se plazí dva kilometry po rukou a vleče za sebou roztříštěná kolena, jiný jde na obvaziště, drží se za břicho, ale vyhřezlá střeva mu visí přes ruce. Vidíme žít lidi bez úst, bez dolní čelisti, bez tváře. Nalézáme jednoho, který po dvě hodiny tiskl v zubech tepnu paže, aby nevykrvácel. Slunce vychází, noc přichází, granáty hvízdají, život je u konce.

• úvahové prvky

Už nepočítáme týdny. Byla zima, když jsem přišel na frontu, a když dopadl granát, byly zmrzlé hroudy stejně nebezpečné jako střepiny. Nyní jsou stromy zase zelené. Náš život komíhá mezi frontou a baráky. Zčásti jsme si na to již zvykli, protože válka je příčinou smrti stejně jako rakovina a tuberkulóza, jako chřipka a úplavice. Jenže úmrtnost je mnohem větší, rozličnější a krutější. Naše myšlenky jsou jíl, hněte je den - jsou dobré, když máme pokoj, a mrtvé, jsme-li v palbě. Krajina samý kráter venku i uvnitř.

Všichni jsou takoví, nejen my sami - co bývalo, neplatí, a člověk to už také opravdu ani neví. Rozdíly dané vzděláním a výchovou jsou skoro smazané a sotva rozeznatelné. Někdy poskytnou výhodu, umožní využít situace; ale přinášejí i nevýhody v tom smyslu, že křísí zábrany, jež člověk potom musí překonávat. Je to, jako bychom byli mincemi, každý z nás mincí jiné země; mince vzali, roztavili - a nyní všichni neseme znak stejného pregéřského razítka. Kdo chce poznat rozdíly, musí velice pečlivě zkoumat materiál. Jsme vojáci, a teprve potom jakýmsi zvláštním, stydlivým způsobem ještě jedinci.
Je to velké bratrstvo, odlesk kamarádství, jak o něm zpívají lidové písně, odlesk solidarity vězňů a zoufalství, jež kuje družbu mezi odsouzenci k smrti, a to všechno se podivně pojí v stupeň života, jenž se uprostřed nebezpečenství nadzvedá z napětí a siroby smrti, jenž přibírá získané hodiny - letmo a způsobem naprosto nepatetickým. Je to heroické i banální, kdyby to někdo chtěl hodnotit - ale kdo by chtěl?

VLASTNÍ NÁZOR:

Pro mě to byla rozhodně strhující výpověď o generaci, kterou zničila nesmyslná válka. Téma mě natolik zaujalo, že jsem zhlédla obě filmová zpracování. Ve filmu je sice zobrazen odpor k válce a nechutenství velmi přesvědčivě, ale v dnešní době jsem už takových filmů viděla tolik, že mě to nedokázalo šokovat tak jako knížka.