Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Naše vojsko v Praze roku 1971 (1. vydání tamtéž). Z německého originálu Arc de Triomphe přeložila Zorka Dostálová-Dandová. Počet stran: 361.

HLAVNÍ POSTAVY:

Ravic - německý uprchlík a protifašista; vynikající chirurg, který ve Francii vykonává ilegálně svou profesi; nemá žádné dokumenty ani průkazy totožnosti; velmi chytrý a zvládá bez problémů vše, co mu osud postaví do cesty; dlouho se mu daří být nezávislý na ostatních, být svobodný a nedávat najevo své city, to se však s příchodem Joan Madouové změní
Joan Madouová - se svým přítelem přijíždí do Paříže, ten ale po chvíli umírá; velice krásná, miluje Ravica a on jí, jejich vztah je velmi komplikovaný; citlivá, ale má sklony k nevěře a lhaní; ví, co chce a vždy se to snaží za každou cenu získat
Boris Morosov - Ravicův nejbližší přítel, vrátný v Šeherezádě (Nočním klubu); jeho největší zálibou je hraní šachů; poté co se Ravic setká Haakem, mu pomáhá s plánem na Haakeho zabití
Haake - německý nacista; pracoval jako "vyslýchatel" pro gestapo, vyslýchal Ravica a jeho přátele v německém koncentračním táboře; jeho praktiky byly po Německu velmi známé; Ravic jej při prvním potkání ve Francii okamžitě poznává, avšak Haake jeho ne; toto setkání Haakemu bylo osudné

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Veber - francouzský lékař, který zaměstnává Ravica načerno
Kate Hegströmová - velmi sympatická a krásná žena, původem z Ameriky; Ravicova stará známá, poté i jeho pacientka; přijíždí do Francie, aby potratila; když ji Ravic operoval, objevil nádory s rakovinou, neřekl jí to; ke konci knihy se s ní ještě jednou setkává
Rolanda - guvernantka nočního klubu Šeherezáda; Ravicova dobrá známá; těsně před jejím odjezdem z Paříže předává Ravicovi papírek se svou novou adresou, kdyby bylo nejhůř, poskytla by mu tam útočiště

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Děj se odehrává především v Paříži těsně před 2. světovou válkou.

OBSAH:

Příběh vypráví o německém emigrantu Ravicovi, jenž utajeně přebývá v Paříži, kde je ilegálně zaměstnán jako chirurg. Provádí operace za neschopné doktory. Nemá u sebe žádné doklady, jméno Ravic bylo jedním z jmen, které si sám vymyslel. Bydlí v emigrantském hotelu International, v němž majitelka nevyžadovala doklady.

Jedné chladné listopadové noci potkal neznámou ženu, které zrovna umřel manžel. Ravic se s touto ženou seznámil blíže, poté zjistil, že se jmenuje Joan a začal s ní navštěvovat různé kluby a naučil ji pít calvados. Jejich přátelství se proměnilo v lásku. Ravic věděl, že Joan by neměla problém najít jiného muže, a tak si ji příliš nepouštěl k tělu.

Za několik týdnů přišla na Ravica policie a byl vyhoštěn z Francie na tři měsíce. Poté co se vrátil, zjistil, že si Joan mezitím našla nového milence, který jí koupil byt a pomohl najít práci. Joan neustále pronásledovala Ravica. Ravic, aby v Joan podnítil žárlivost, se setkával se svou starou známou Kate, které už nezbývalo mnoho času, umírala na rakovinu.

Mezitím potkal německého nacistu Haakeho, jenž jej i jeho přátele v německém koncentračním táboře vyslýchal a mučil. Haake netušil, kdo doopravdy Ravic je a měl ho za svého známého krajana. Domluvili si schůzku, Haake se však dlouho neozýval a Ravic s jeho nejbližším přítelem Morosovem vymýšleli plán na jeho zabití. Později Ravic našel Haakeho v nočním klubu. Počkal si na něj a nabídl mu, že ho sveze do lepšího podniku. Zavezl jej do dosti vzdáleného Bois de Bologne, kde ho chtěl zabít...

Vzal zatáčku, přidržel volant levou rukou, předstíral, jako by při tom zakolísal, pak na rovné cestě přidal plný plyn, vůz vyrazil kupředu, a vzápětí plnou silou sešlápl brzdu.
Tabolt poskočil. Brzdy zaječely. Ravic, který měl jednu nohu na brzdě a druhou se vzepřel o podlahu, udržel rovnováhu. Haake, který neměl, oč by se nohama opřel a trhnutí neočekával, horní polovinou těla přepadl. Nepodařilo se mu vytáhnout včas ruku z kapsy a narazil čelem o hranu předního skla a přístrojové desky. V témž okamžiku ho Ravic zasáhl do šíje, těsně pod lebkou, těžkým francouzským klíčem, který vytáhl z pravé kapsy dveří.
Haake se už nevzpřímil. Svezl se ke straně. Pravé rameno mu zabránilo v pádu. Přitisklo tělo k přístrojové desce.
(str. 310)

Poté Haakeho naložil do kufru a jel s ním dál do hustšího lesa. Tam ho uškrtil, znemožnil jakoukoliv identifikaci jeho těla, zakopal ho a odjel. Po zničení všech možných důkazů se mu konečně po tak dlouhé době alespoň trochu ulevilo.

Po několika dnech Ravicovi zazvonil telefon, byla to Joan, ale on s ní nechtěl mluvit a nechal telefon vyzvánět dál. Po chvilce se u něj před dveřmi objevil muž, s nímž Joan momentálně žila. Prý ji omylem postřelil. Okamžitě dorazili k jejímu bytu. Zavolali záchranku. Ležela na klinice a Ravic věděl, že umírá. Měla prostřelený krk. Vyznali si lásku a on jí píchl injekci, aby necítila bolest a mohla zemřít.

Den nato uviděl v ranních novinách vytištěný titulek: "Německo napadlo Polsko." Druhá světová válka právě začala. Ravic se vrátil do svého hotelu, kde už čekalo mnoho policistů. Policie všechny nájemníky, včetně Ravica, naložila na nákladní vůz, byli odvezeni na neznámé místo...