Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ POSTAVY:

chlapec - jediný blízký starce (dá se říci i nejlepší přítel), stará se o něj, jezdí s ním rybařit
stařec Santiago - starý a chudý rybář, trochu zesláblý, ale má pevnou vůli a je odhodlán bojovat do úplného konce, poslední dobou má na moři smůlu

O KNÍŽCE:

Knížka je dějově "nevýrazná", dá se říci, že děj tvoří základ pro myšlenku díla, úvahy starce apod. Jazyk je spisovný, objevují se španělská slova (prostředí Kuby, 20 století). Objevuje se hodně popis a přímá řeč (stařec vede monology sám k sobě nebo mluví s mořem, zvířaty, ...).

ZAJÍMAVOST:

Autor knihu napsal na základě své návštěvy Kuby. Získal Nobelovu cenu za literaturu.

OBSAH:

Stařec rybaří s malým chlapcem již od jeho pěti let. Dlouhou dobu (přes 80 dní) však nic nechytili a rodiče přinutí syna, aby chodil rybařit s někým jiným. Starce tedy trápí chudoba, hlad, samota, ale i smutek z toho, že má tak dlouho smůlu. Pětaosmdesátý den se rozhodne vydat na moře a prolomit tak své trápení. Odplouvá s loďkou dál od břehu, aby nelovil ve stejných místech jako kolegové. Dlouho nic nezabere a ve chvíli, když už ztrácí veškerou naději, zachytí se na jednu návnadu velká ryba a táhne loďku směrem na širé moře. Stařec se ani neodvažuje pomyslet na to, jak je ryba obrovská a jen jistí provazy, aby rybu nevyplašil, ale zároveň aby se táhnutím unavila. Ryba se ale drží, a to i následující den. Stařec svírá provaz rukama, do kterých se mu provaz nepěkně zařezává. Přesto se ryba po dlouhé době snaží háku ve své tlamě zbavit a tohoto okamžiku stařec využije a rybu harpunuje. Mrtvou rybu přiváže na bok člunu, jelikož svou velikostí přesahuje samotný člun.
Stařec se vydává zpět ke svému domovu. Krev ryby ale několikrát přiláká hladové žraloky, jimž se zpočátku udatně a úspěšně brání, ale je mu jasné, že jich bude přibývat. Ke konci už stařec nemá jak a čím tyto dravce zastrašit či zabít, a bezradně sleduje zánik největšího úlovku, jaký se mu kdy podařil. Domů doráží na pokraji svých sil s torzem rybí kostry, která u vesničanů a hlavně u chlapce vyvolá obrovský obdiv a respekt.

VLASTNÍ NÁZOR:

Knížka se mi četla opravdu dobře a snadno. Líbilo se mi, jaký má knížka spád a "nezasekává se" na jednotlivých popisech. V díle je mnoho myšlenek - hlavní je asi vztah člověka k přírodě (stařec - moře) a její síla, dále pak úcta k člověku samému a vztah hlavních postav (stařec - chlapec). A co se mi nejvíc líbí - ukázka, jak prchavé je štěstí. Jednou nám je ho dopřáno hodně, ale během chvilky o něj zase přijdeme. Starcova situace byla opravdu smolná - spousta lidí si své štěstí ani neuvědomuje (ať už je jeho podoba jakákoliv) a po ztrátě si vše teprve uvědomují. Stařec si své štěstí uvědomoval a velmi litoval, že je to na úkor jiných (velký úlovek - smrt ryby). Myslím, že to je opravdu úžasné dílo, jak pro zamyšlení, tak pro uvědomění si světa i z jiných stránek.