ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Jánský Filip (*04.09.1922 - †20.08.1987)

   
­­­­

Nebeští jezdci (3)

- část obsahu převzata z Nebeští jezdci (2)

Vám, mlčenliví bratři,
Vám, kterým osud všechno dal
a jen život vzal.
Vám, váleční letci!

"Navigátor kapitánovi, kurs sto dvacet..." Sto dvacet čárek na růžici kompasu, sto dvacet zubů na kole osudu, sto dvacet životů a sto dvacet smrtí... Je jedna hodina ráno, autor alias Hezounek, George, Slovák Pavel Řeřicha, Tomík, Prcek - seržant Rogers a Frank, tvořící posádku bombardéru "A" jako Alice, právě nalétávají na svůj cíl a my se přidáváme k nim, abychom mohli prožívat jejich obyčejně neobyčejné dny u RAF.

Autorovým autobiografickým románem se dostáváme do II. světové války, nad Anglii, v níž - a nejen tam - je dennodenním chlebem pro příslušníky vzdušných sil neustálé napětí, všude číhající smrt, strach, ale i láska a přátelství.

Tu a tam se stane, že se nějaká posádka nevrátí. Nejprve probíhá pátrání, ale po 2-3 dnech je poslán soustrastný dopis rodinám a nad jejich rakvemi pronese kněz modlitbu, čímž skončí život jednoho z mnoha Nebeských jezdců, jak si chlapci říkají. To si už pak jen mezi sebou rozdělí osobní věci mrtvých a na dotyčného skoro všichni zapomenou. Většinou člověk vydrží ve vzduchu něco okolo 200 hodin a pak je konec. Ten, který přece jen přežije, dostane "dovolenku", což se ale moc často nestává.

Hezounek, československý střelec, se postupem času zamiluje do Patrice, ženy, jež vozí důstojníky, kam potřebují. Jak sám říká, Patrice je ta nejhezčí osoba v celém RAF, tudíž je o ni obrovský zájem. Pokud dostanou letci volno, například kvůli mlze či nevyhovujícímu počasí, vyrazí na diskotéku do města.
Jednou, když se zrovna nelétalo, vyjeli si Tomík, Hezounek a Patrice na tancovačku, avšak jeli na zakázaný letecký benzin a zastavili je policisté. Naštěstí se jim podařilo celou věc zamaskovat a pokračovat šťastně v cestě dál.

Čas plynul dál. Hezounek s kamarády se v pořádku vracejí z náletu na Norimberk, kde měli namále. Pak hrdina stráví krátkou dovolenou s Patricií. Posádku čekal poslední nálet nad Hannover. Už mají nalétáno dostatečný počet hodin, aby mohli jít na "odpočinek". Po bombardování jim však začne hořet jeden z motorů, poškozené letadlo se snaží uniknout z nepřátelského území. Nad Rotterdamem se již zdá, že se jim podařilo šťastně přeletět pobřeží, když vtom je začnou pronásledovat 2 němečtí stíhači. Hezounek na postu střelce jednoho ze stíhačů sestřelí, jenže sám je velmi vážně raněn. Má dokonce i rozstřílený padák. Jejich letadlo už téměř hoří. Všichni kromě Hezounka a kapitána vyskočí. Nakonec se kapitánovi podaří nouzově přistát, Alice ale exploduje.

Hezounek se probírá až v nemocnici, avšak v úplně jiném stavu než před náletem na Hannover. Nemá pravé oko, je bez víček, namísto nosu má jen hrbolek, ani rty nejsou na svém místě, tváře má přiškvařené k lícním kostem... Zkrátka může být rád, že přežil, i když by byl raději mrtvý. Zdravotní sestra Mary Hendersová je u něj ve dne v noci, a když se Hezounek přesouvá do rehabilitační léčebny, jde s ním. Oba si na sebe zvykli, vypadá to, že se do sebe skoro zamilovali...

Když ale bratr sestry Hendersové vezme Louise, zmrzačeného přítele, sestru Mary a Hezounka do Londýna, aby si oba zvykli na lidi a ostatní na ně kvůli jejich vzhledu, stane se to, že je společnost nepřijme, ba dokonce zděšeně křičí, že jsou zrůdy. Ráno najdou Louise oběšeného a Mary večer otrávenou plynem...

Hezounek se snaží své postižení překonat. Vrací se ke své peruti a občas létá. Jednoho dne zase letí spolu se svou starou posádkou. Podaří se jim strefit cíl, ale ponorka je sestřelí také. Osazenstvo obou strojů zahyne. Pouze Hezounka a jednoho německého námořníka zachrání po dvou dnech na moři anglická loď...

VLASTNÍ NÁZOR:

Zpočátku se zdá román nepřehledný, až přímo zmatený. Časté střídání děje, postav. Po čase si čtenář zvykne a stane se účastníkem II. světové války, a to z pohledu Nebeských jezdců. Prožívá jejich radosti i starosti. Smrt je častým tématem, tak jako bolest a utrpení. Knihu by nemělo číst dítě, i pro dospívajícího jsou určité pasáže až moc detailně popsané. Kvalitu příběhu zvyšuje i fakt, že se samotný autor zúčastnil bojů československé armády v SSSR a bojoval jako letec ve Slovenském národním povstání.

I přes vyšší nároky, které kniha klade na čtenáře, bych ji všem doporučila.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Veronika Synková, 28.03.2011

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Nebeští jezdci, Nebeští jezdci (2), Nebeští jezdci (3)
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
­­­­

Diskuse k výpisku
Filip Jánský - Nebeští jezdci (3)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)