Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ POSTAVY:

Rodion Romanovič Raskolnikov - chudý student, idealista, snílek, velmi hrdý člověk, zastává dvě teorie
Sofja Semjonovna Marmeladovová (Soňa) - dcera úředníka a alkoholika, musí živit sebe a rodinu své nevlastní matky, pracuje jako prostitutka
Dmitrij Prokofjič Razumichin - prostý a inteligentní student.
Petr Petrovič Lužin - egoista, kariérista.
Porfirij Petrovič - inteligentní policista a soudce.

DĚJ:

Hlavní postavou románu je student Rodion, který musí opustit právnickou fakultu z nedostatku peněz. Po odchodu ze školy prožívá deprese, nechce se mu pracovat a vytváří si vlastní teorii, podle níž se lidé dělí na dvě skupiny. Jednou skupinou jsou obyčejní lidé, lidé na velmi nízké úrovni, kteří musí pracovat a dodržovat zákony. Druhou skupinou jsou lidé na vyšší úrovni, kteří se nemusí podřizovat zákonům a nemají finanční problémy.
Na základě jeho teorie zabíjí lichvářku a její sestru, protože mají peněz víc než dost, a on by jimi mohl zabezpečit svoji rodinu. Po vraždě těchto dvou žen je předvolán na komisařství. Tam ale zjistí, že jde jenom o upomínku za neplacení nájmu. Avšak při něčí následné zmínce o vraždě omdlí. Několik dní leží v horečkách a blouzní. Jeho kamarád Razumichin se o něj stará. Vraždy, které spáchal, mu neustále visí v hlavě. Trpí výčitkami svědomí a poznává, že není schopen nést své velké tajemství. Několikrát přemýšlí i o sebevraždě. Při jedné procházce nachází koněm udupaného úředníka Marmeladova. Dá ho přenést domů a zaplatí jeho pohřeb. Tam se seznámí se Sofjou a vybere si ji jako člověka, kterému svěří své tajemství. Sofja se snaží přemluvit Rodiona, ať se udá, že ať bude mít jakýkoli trest, zůstane s ním. Rodion o tom ale nechce ani slyšet. Jenomže když mu soudce sdělí, že o jeho zločinu ví, nakonec se rozhodne přiznat. Byl odsouzen na osm let nucených prací na Sibiři. Sofja šla s ním, jak mu dříve slíbila. A oba čekali, až si Rodion odpyká svůj trest, aby spolu mohli žít a nechat tak vykvést jejich lásku.

CITÁT Z KNIHY:

"...Když mám takový strach už teď, jak by mi asi bylo, kdyby opravdu jednou mělo dojít k činu? ...Copak jsem si opravdu mohl umanout tak hroznou věc? Jaké špinavosti je schopno mé srdce!..."

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha je sice pěkná, ale abych pravdu řekla, kdybych ji neměla zapsanou v povinné četbě, zřejmě bych ji nikdy nečetla. A to kvůli tomu, že tato kniha nepatří mezi žánry, které čtu. Sem tam jsem měla problém pochopit, co autor danou větou či slovním spojením myslí. Další problém mi dělala jména. I přestože tahle kniha má tolik stran a jména se na nich pořád opakují, neustále sem měla problém je přečíst. Na druhou stranu mi přijde konec téhle knihy velmi fascinující. Sofja Rodiona znala jen chvíli, ale i přesto se rozhodla jít s ním na Sibiř.