Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Rodion Romanovič Raskolnikov - chudý student, idealista, melancholik, odbojný individualista, velmi hrdý člověk
Sofja Semjonovna Marmeladovová (Soňa) - prostitutka, nesmělá, oddaná, vzhledem ke své profesi paradoxně morálně nejčistší postava díla, Raskolnikovova spřízněná duše
Dmitrij Prokofjič Razumichin - upřímný, prostý, inteligentní a praktický student, přítel Raskolnikova
Porfirij Petrovič - inteligentní, důvtipný policista (resp. vyšetřující soudce)
Avdoťja Romanovna Raskolnikovová (Duňa) - Rodionova sestra, obětavá, milující
Pulcherija Alexandrovna Raskolnikovová - starostlivá matka
Petr Petrovič Lužin - egoista, prospěchář, povrchní člověk
Arkadij Ivanovič Svidrigajlov - bohatý prostopášník, díky penězům určitý styl chování (nad věcí)

OBSAH:

Jedná se o první v řadě velkých románů F.M.Dostojevského. Dílo se skládá z 6 částí a závěrečného epilogu.

Děj se odehrává v Petrohradu v 1. polovině 19. století, kde žije v pronájmu (v bytě, který jak sám říká připomíná svým vzhledem spíše skříň než byt) zchudlý student Raskolnikov. Žije sám, prakticky v nudě a nouzi, jelikož ze studií byl pro nedostatek financí vyloučen, takže jedinou jeho zálibou je bezcílné bloudění po městě doprovázené samomluvou.
Od své matky Pulcherijy a sestry Duňy, které žijí na venkově a znají jeho tíživou finanční situaci obdrží dopis, kde se dovídá, že Duňa, která dříve pracovala u zámožné rodiny Svidrigajlových, dostane jako odměnu za muka, která si musela vytrpět, 3000 zlatých. Pan Svidrigajlov se do Duni totiž nesmírně zamiloval a v momentu, kdy ji vyznával lásku, přišla jeho žena, která se domnívala, že se Duňa snaží svést jeho. Jeho žena udělala obrovskou scénu a Duňu vyhodila a pomluvila. Po čase se jí ale Arkadij přiznal, jak to ve skutečnosti bylo a ona se chtěla Duně odměnit finančně. Nakrátko po tom zemřela a Arkadij se rozhodl přijet do Petrohradu, ale pouze na popud Duni, kterou stále miloval a která si v této chvíli chtěla vzít za muže zámožného, ale egoistického Petra Petroviče Lužina. Sňatek to byl spíše finanční, Lužin očekával respekt, kterého se ale svým přístupem nedočkal, Duňa chtěla zajistit svého bratra.
Raskolnikov si mezitím už delší dobu pohrával s myšlenkou, jejíž výsledek byl tak ohavný, že se bál ji vyslovit nahlas. Postupem času si ale uvědomil, že tento čin je pro něj naprosto nezbytný a přestože byl člověkem dobromyslným a čestným, vkrade se do domu staré lichvářky Aleny Ivanovny pod záminkou, že chce zastavit staré hodinky a naprosto chladnokrevně ji zabije sekyrou, posléze i její omylem příchozí sestru Lizavetu a okrade ji.

Jedná se o přelomový okamžik celého románu. Důvody k vraždě totiž nebyly pouze materiální, ale druhá rovina jeho jednání je filozofická. Rodion totiž za svých studentských let zveřejnil v místních novinách teorii, v níž vytvořil obraz jakéhosi "nadčlověka", jakého viděl třeba v Napoleonovi. Jedná se podle něj o úzkou komunitu lidí, kteří mají právo zabíjet bez toho, aby následoval trest, naopak široká skupina lidí jsou lidé "obyčejní", kteří jsou nuceni pracovat a jejichž zločiny musí být trestány. Tímto činem chtěl dokázat, že on patří do první skupiny, nicméně si přesně neuvědomil následky svých činů. To, co ukradl, schoval pod balval a víckrát se toho nedotkl. Jen co došel domů, upadl do mrákot. Ráno mu přišlo předvolání na policejní stanici kvůli nesplacení splátky. Tam se mu udělá nevolno a omdlí, čehož si náhodou všimne Porfirij Petrovič, policista, který ho tímto momentem začíná podezřívat, jelikož je přesvědčen o tom, že člověk, který spáchá zločin, upadá později zákonitě do mrákot.
Raskolnikov začíná trpět migrénami, je mu neustále nevolno a není schopen vnímat okolí, potřebuje pouze spánek. Když to s ním jde takto už několik dní, navštíví ho v obavách jeho přítel ze studií Razumichin, který s ním zůstává i nadále. V době jeho blouznění ho navštíví také jeho rodina, která je jeho zdravotním stavem značně znepokojena, obejví se u něj i Petr Petrovič Lužin, nápadník jeho sestry, jehož arogance a egoismus se Rodionovi vůbec nelíbí, a proto Lužina hrubě vyhodí. Ten je samozřejmě uražený a rozhodne se o jeho chování promluvit s jeho matkou a sestrou, které přijely do Petrohradu. Po drobné hádce, které se účastní i Raskolnikov, se svatba zruší a Lužin odejde.
Do města přijíždí také Svidrigajlov s nabídkou 3000 zlatých pro Duňu výměnou za jedno setkání s ní, což se Roďovi nelíbí, nicméně k jejich setkání skutečně dojde a když ho Duňa odmítne i napodruhé, Svidrigajlov se zastřelí (později).
Mezitím Rodion ukončí svoje styky s rodinou a chce na čas odjet, ale připlete se k nehodě, jejíž obětí se stává Marmeladov, místní opilec. S ním i jeho rodinou měl už tu čest, nyní se u nich objeví podruhé, když se snaží Marmeladova zachránit před smrtí, která je ale následkem nehody nevyhnutelná. Domů dorazí i dcera umírajícího - Soňa, prositutka. Krátce si promluví s Raskolnikovem, ten daruje její rodině všechny peníze, které dostal od rodiny a odchází. Další den je pozván na hostinu ke Kateřině Ivanovně - vdově po zesnulém Marmeladovovi. Se Soňou se Raskolnikov setkává stále častěji, nemluví spolu, ale pouhá přítomnost toho druhého jim stačí. Nakonec se rozhodně svoje tajemství sdělit právě Soně, ale udělá to v momentě, kdy je za dveřmi (v té době ještě žijící) Svidrigajlov, který ho pak psychicky vydírá, nicméně pravdu neprozradí díky svým sympatiím k Raskolnikovi. Soňa Rodiona začne ponoukat k tomu, aby se přiznal, že tím smyje svůj prohřešek, což zprvu odmítá, ale když mu Soňa slíbí, že s ním půjde kamkoliv na světě, začne o tom vážně uvažovat, přestože si je správností svého jednání zcela jistý. Stále tvrdí, že nezabil člověka, ale ubil princip, pouhou lidskou veš, která nebyla nikomu prospěšná a všechny pouze vydírala.
V těchto dnech ho také navštíví po dlouhé době Porfirij Petrovič a naprosto chladně mu oznámí, že vrahem není natěrač Mikolka, ačkoliv se sám přiznal (z náboženských důvodů - byl silně věřící), ale Raskolnikov. Následně upadá opět do mdlob a když se z nich probudí, jde navštívit Soňu, již odhodlaný se udat. Ta ho v tom pouze podpoří a Raskolnikov jde na policejní stanici svého bývalého přítele Petardy, kde se udá.

V závěrečném epilogu se ocitáme na Sibiři, kde byl Raskolnikov odsouzen k 8 letem nucených prací. Soňa tam je s ním, pracuje tam jako zdravotní sestra a pravidelně posílá dopisy jeho sestře, která se mezitím provdala za Razumichina. Jeho matka mezitím zemřela, protože neunesla tíhu viny svého syna. Sonina láska tam mění Raskolnikova zpět v člověka a úspěšně v něm probouzí obyčejné lidské city.