Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Šrámek, Fráňa. Měsíc nad řekou. In Když léto přihrává. 1. vyd. Praha: F. Borový, 1944 (celkem 286 stran).

OBSAH:

Dějství první
Paní Hlubinová se přehrabuje ve spodní zásuvce. Někdo klepe na dveře. Je to Pečárka - kamarád jejího muže, se kterým chodí na ryby. Ona se ho vyptává, jestli se nezmínil o sjezdu. On nechápe, o čem mluví. Říká jí, že u vody o ničem nemluví, jen mlčí. Odchází, mezi dveřmi se míjí se Slávkou (jejich dcerou). Paní Hlubinová se diví, že je tak brzy doma. Slávka odpovídá, že ji otec vyhnal z obchodu (mají papírnictví). Paní se ptá, co se děje. Slávka že nic, že si tatínek dokonce zpíval. Ptá se jí, zda se zmínil o sjezdu. Slávka říká že ne. Paní Hlubinová má výčitky. Její muž byl premiant třídy na gymnáziu a ona se domnívá, že ho svou přítomností zbrzdila (ustřihla mu orlí křídla). Slávka si vyžádá oběd, ale paní připálila jíšku. Paní Hlubinová si všimne knih, které přinesla. Slávka jí řekla, že mají knihovnu zavřenou kvůli tomu sjezdu. Vyvěsili prý i prapor. Paní se zalekla. Vzpomněla si na to, jak byla jednou sama v obchodě a přišel k ní notář, bývalý tatínkův spolužák. Měla mu vyřídit o tom sjezdu, ale neudělala to. Slávka dostane nápad, že by si mohli v termínu sjezdu vyjet k řece. Paní se spěšně oblékne a chce jít do obchodu, aby zavřeli a rychle pryč. Slávka jde do kuchyně hlídat roštěnku, v tom někdo klepe. Je to Josef Roškot, Hlubinův nejmilejší kamarád z gymnázia. Vejde dovnitř a začne vzpomínat na minulost, jak tu žil. Chce se jít podívat do svého starého pokoje, ale Slávka mu v tom zabrání. Přemlouvá ji. Představuje jí svého syna Vilíka (Villy). Chce, aby se vřele přivítali. Vzpomíná na paní Svobodovou, jež byla bytná. Josef jde do pokoje a nechá Slávku a Vilíka o samotě. On si stěžuje, jaké je to hrozné, že ho s sebou otec vzal. Slávka mu ukazuje pohled z okna. On tím pohrdá, říká, že to není nic zvláštního. Slávka se rozzlobí. Vtom vychází Josef. Slávka se ho ptá, jestli Vilíka vychoval sám. Odpovídá že ne. Vychovávala ho jeho nebožka matka, pak teta, služky, válka a tým S.K.Čechie. Josef se ptá, kde najde Jana. Říká mu, že je v obchodu. On tomu nechce věřit. Slávka mu vypráví, co všechno tíží její matku, vše se teď přenáší na ni. Přirovnává je obě k lepidlu, které přidržují orla u země. Říká Josefovi, aby odjeli zpět do Prahy. Vilík s ní souhlasí, ale Josef si stojí za svým. Slávka vykoukne z okna a spatří tatínka, jak přichází. Chce, aby ihned odešli. Říká, že tatínek je duševně nemocný. Náhle se Josef zalekne, ale už je pozdě, potkali by je na schodech. Slávka si vymyslí, že hledali někoho jiného. Tatínkovi se zdál ten mladší povědomý, ale Slávka si vymyslí jiné jméno. Dá Hlubinovi pusu za to, že jedou k řece, ale on říká, že bude doma. Paní Hlubinová se bojí, že o tom sjezdu ví. Slávka jí řekne o tom, že to byl Josef Roškot. Podává se večeře. Slávka se ptá, co to otec přinesl. Všechno jim přiznává, chce jít na sjezd gymnázia. Napsal tabulku pro své bývalé spolužáky, aby přišli do jeho obchodu a koupili si pohledy jeho města. Těší se na to, až přijde Roškot.

Dějství druhé
Slávka stojí u okna. Přijde otec. Má zastřižené fousy. Ptá se po matce. Slávka odpovídá, že se šla připravovat, chce se mu líbit. Povídají si o starém Hlubinovi, jenž si neliboval ve všednosti. Hlubina říká, že se to změnilo, chce se 20letému Hlubinovi podívat přímo do očí. Slávka mu říká, že se jí stýská po jejím tajemném tatínkovi. Hlubina jí přiznává, že se změnil, ale že je šťastný za to, že je má, i za to málo, co má. Poděkuje paní za vše a přede všemi. Chce, aby šla Slávka s nimi, ale ona odmítá. Odchází se obléci. Ptá se, proč nejela na výlet s Brožíkem. Nechtělo se jí. Přichází Hlubinová. Oblečená. Našlo by se mnoho chyb, ale Slávka jí vše pochvaluje. Hlubinová vytahuje i klobouk. Svěřuje se jí, že se zprvu bála, ale věří, že vše bude dobré. Slávka jí říká o přípitku. Hlubinová je dojatá. Hlubina říká, že se Slávkou vede boj - boj mezi mládím a stářím. Hlubinová mu uvazuje kravatu a oba odchází, paní s trochou strachu a nedůvěry. Mezi dveřmi se míjejí s Růženou. Je celá zmatená, chce se Slávce omluvit. Jela na výlet s Brožíkem sama. Vyznal jí lásku, dal jí prstýnek a řekl, že bude hrát na flétnu jen a jen pro ni. Je pro ní vším, co chtěla. Jmenuje se Karel a je hudebník. Lásku jí vyznal pod buky, jež byly spleteny od kořene po korunu. Slávka ničeho nelituje. Růžena jí říká, že jim léta plynou, ať od sebe neodhání jedno štěstí za druhým. Uslyší zvuk flétny. Růžena pospíchá domů, Slávka ji jde vyprovodit k dolním dveřím. Potkává tam Vilíka, který obchází kolem domu. Pozve ho dál. Povídají si. Vilík jí donesl román, který napsal její otec za mlada. Vyznává jí lásku, nakonec ji chce políbit, ona mu však hodí ten román na hlavu a zamkne se v pokoji. Vilík se jí jde omluvit, společně chvíli čtou román. Slyší zpěvy. Vrací se Slávčin otec i starý Roškot. Vilík chce utéct, ale už to nestihne. Schovává se za závěs. Všichni přicházejí nahoru, připravují sklenky a ještě pijí. Roškot neví, kam se Vilík poděl, vtom Vilík vyjde zpoza závěsu. Všichni jsou překvapení a myslí si, že se Slávka s Vilíkem zapletla. Oni je nechávají v tom domnění. Roškot se s Hlubinou hádají o svých dětech. Nazývají se bývalými přáteli. Slávka nakonec vše vysvětluje a ukazuje román, jenž Vilík donesl. Nakonec se usmíří a pijí sklenku ve svém starém pokoji. Mezitím se Slávka s Vilíkem rozloučí a ten jde čekat dolů. Když se staří vracejí z pokoje, debatují o mládí. Slávka si už také připadá starší a patří k nim. Otec jí řekl, že jí chce zítra Brožík požádat o odpuštění, ona slibuje, že jeho odpuštění přijme.

HLAVNÍ POINTA:

Diskuze o mládí, co to vlastně je a co pro člověka ve stáří znamená. Měnění ideálů a cílů postupem stárnutí...

POSTAVY:

Hlubina - nejlepší gymnazista ze třídy; mění ideály; nerad se někomu svěřuje; smiřuje se se stářím a chce se postavit mládí tváří v tvář; miluje svou ženu a dceru; ctí svůj současný život
Slávka - moudrá a inteligentní mladá dáma; nechce se smířit s tím, že otec se vzdal svých ideálů mládí; nakonec rezignuje a cítí se stejně jako on; vybíravá mezi muži, ale nakonec odpouští Brožíkovi
Vilík - mladý muž z velkoměsta; romantický; zamilovaný do Slávky; byl ve válce; plný ideálů; chce hledat hvězdu z nebe

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha byla zajímavá, ukazuje, jak se postupem času mění lidské ideály a tužby. Ukazuje, že je důležité mít někoho, koho milujeme.