Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento filosofický spisek pojednávající o ideálním státě spatřil poprvé světlo světa roku 1627. Autor sám se však tohoto okamžiku nedožil, protože ve věku pětašedesáti let umírá a svoje dílo zanechává nedokončené. Je zřejmé, že se Bacon víceméně nechává inspirovat dalším svým britským krajanem, Thomasem Morem, který roku 1516 napsal ono proslulé dílo, které všem snahám zobrazit ideální státní zřízení, dalo název - Utopii.
Baconova Nová Atlantida se však liší oproti jmenovanému dílu v tom, že nerozebírá detailně státní uskupení, systém vlády, zákonodárnou moc atd., ale soustředí se na zcela nový objekt - poznání a rozvoj vědy, což jsou dvě věci, které jsou podle Bacona nejdůležitějším předpokladem vytvoření dokonalého státu.

Dílo začíná okamžikem, kdy se skupina mořeplavců, jež vyplula z Peru a mířila k Číně, dostane po nepříznivém, bezvětrném počasí k pevnině, která není zanesena v jejich mapách. Jelikož mají na palubě mnoho nemocných a trpí nedostatkem potravin, požádají o povolení vylodit se. Poté, co představenému ostrova všichni odpřísáhnou, že jsou křesťané, nejsou piráti a během posledních čtyřiceti dnů neprolili krev, jsou vpuštěni na ostrov, jemuž jeho obyvatelé říkají Bensalem, a odvedeni do útulného stavení, které je nazýváno Dům pro cizince. Po tři dny nesmějí opustit stěny tohoto domu a jsou pozorováni. Po této lhůtě jsou shledáni kultivovanými lidmi a obyvatelé Bensalemu se s nimi začínají normálně bavit. Zvědaví námořníci se formou dialogu vyptávají hodnostářů ostrova na zdejší zvyky a dozvídají se následující:

Oficiálním náboženstvím v Bensalemu je křesťanství. Při rozhovoru s duchovním se námořníci dozvídají, jakým zvláštním způsobem se sem křesťanství dostalo - apoštol Bartoloměj poslal po moři truhlu, jež obsahovala Bibli a List. Tyto poklady dopluly až k břehům Bensalemu a ostrované spatřili pilíř světla v moři, který byl nahoře opatřen velkým křížem. Přijali tedy křesťanství za své oficiální náboženství. List a Bible měly tu zvláštnost, že je všichni obyvatelé ostrova (Indové, Židé a Peršané) dokázali číst, jako by byly napsány v jejich mateřštině.

Za povšimnutí stojí i vztah ostrovanů k Židům - je jim dovoleno vyznávat svoje vlastní náboženství, zároveň však Židé velmi pěkně mluví o Ježíši Kristovi a přisuzují mu ty nejvznešenější vlastnosti (v realitě je tomu právě opačně).

Jako tzv. Velkou Atlantidu označují ostrované Ameriku. Podle jejich historických údajů se jednalo o velkou, mocnou ale zároveň i velmi pyšnou říši, kde žila velmi vyspělá civilizace. Ameriku však smetla potopa, vyhladila stopy po někdejší kultuře a teď tam žijí pouze nevzdělaní Indiáni.

V Bensalemu se zakazuje mnohoženství. Rodina je zde velmi ctěnou institucí. Zajímavá je tzv. Rodinná slavnost, což je pocta, kterou stát uděluje všem rodičů (respektive otcům, protože ženy zde nemají nějaké výsadní postavení), kteří mají alespoň třicet potomků starších tří let. Otec rodiny je označen jako Tirsan, vybere si jednoho ze svých synů, který dostane přízvisko Syn vinné révy, a herold Taratan jim potom slavnostně udělí zlatý hrozen a darovací listinu, která zaručuje rodině mnohé výsady a požitky.

Bensalem příliš nevítá cizince, protože se bojí, že by jejich ideální soužití mohlo být narušeno barbary z okolního světa. Zákon zapovídající vstup cizincům (kromě nouze) vydal slavný král a zákonodárce Solamona. Byl to rovněž on, kdo zřídil instituci Šalamounův dům.

Šalamounův dům je orgán, který zodpovídá za technický a vědecký pokrok země. Zabývá se výzkumem v mnoha oblastech (matematika, optika, akustika, drahokamy, strojnictví, biologie, ale i vaření, voňavkářství atd.). Do této instituce mohou být zvoleni pouze nejmoudřejší lidé, kteří se podle funkcí dělí takto:
I) KUPCI SVĚTLA - jednou za dvanáct let podnikají plavby mimo ostrov a dováží zpět informace a poznatky z okolního světa.
II) SLÍDIČI - sepisují pokusy, které vychází ze získaných znalostí.
III) HLEDAČI TAJEMSTVÍ - shromažďují pokusy.
IV) PRŮZKUMNÍCI - rozšiřují vědění státu, protože provádí nové pokusy, které jsou založeny na získaných poznatcích.
V) KOMPILÁTOŘI - sumarizují a klasifikují pokusy.
VI) DOBRODINCI - vybírají ty pokusy, které by mohly být obyvatelstvu prospěšné.
VII) NOSIČI SVĚTLA - řídí nové pokusy.
VIII) ROUBOVAČI NÁPADŮ - provádí nové pokusy.
IX) TLUMOČNÍCI PŘÍRODY - zobecňují jednotlivé experimenty a dávají je do širších souvislostí.
X) NOVICOVÉ A UČEDNÍCI - připravují se, aby mohli nahradit současné členy, až zestárnou.

Bacon byl - ač to může být v rozporu s encyklopedickými hesly - v jádru především propagátorem vědy. Svým dílem Nová Atlantida se zasloužil o rozkvět moderních přírodních věd v soudobém světě, protože tato odvětví zrovna procházela obdobím silné stagnace, kterou způsobilo především středověké vnímání světa.
Baconovo dílo vznikalo v opozici proti učení antického filosofa Aristotela, který byl v období středověku a renesance uznávanou autoritou (zde by bylo namístě říci především proti jeho chybným vykladačům). Naproti tomu mu jako základ posloužilo dílo jiného antického filosofa, Platóna. Bacon velmi často využívá informací z dialogů Timaios a Kritias, především těch míst, kde se mluví o Atlantidě.

Celkově vzato se jedná o zvláštní dílo, které přináší do utopismu naprosto novou myšlenku - k tomu, abych vytvořili dokonalý stát, potřebujeme stavět na solidních vědeckých a technických základech.

Čtenářský deník	-	Eseje čili Rady občanské a mravní
	-	Nová Atlantida

Čítanka	-	Nová Atlantida, Nová Atlantida (2), Nová Atlantida (3), Nová Atlantida (4), Nová Atlantida (5), Nová Atlantida (6), Nová Atlantida (7), Nová Atlantida (8)
	-	Nová Atlantida (celá kniha / e-book)