Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ TÉMA:

Jedná se o lyrickoepickou báseň, kde je důležitý právě příběh, na jehož základě byl natočen také film. Jsou zde volné verše bez rýmu, blíží se tedy básni v próze. Hlavními tématy jsou láska Františka k Terině, dívce od kolotočů, dále pak nevyhnutelnost stáří a smrti v případě Františkova dědečka. Může zde také zpozorovat dvě různé podoby lásky i smrti. Za prvé tu čistou a upřímnou lásku Teriny s Františkem, za druhé fyzický chtíč Tonky. Přirozenou smrt dědečka a krutou nespravedlivou smrt mladinké Teriny.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

František - v podstatě sám autor, vypravěč; dvacetiletý student, citlivý, upřímný, romantický, bláznivě milující Terinu a pečlivě a zodpovědně se starající o starého nemocného dědečka
Terina - patnáctiletá dívka z maringotky od kolotoče, je velmi citlivá, upřímná, téměř dětsky naivní, bezprostřední
Tonka - vyzývavá, svádějící Františka, prudká a vášnivá venkovská dívka
Viktor - žárlivý kolotočář ze střelnice, má velké plány s Terinou, takže je Františkovým sokem

DĚJ:

Příběh není chronologický, i když jsou jednotlivé části přesně datovány (např. Dnes v noci /28. srpna 1930/). Jde v podstatě o poeticky psané vzpomínky na období mezi třemi posázavskými poutěmi. Celý příběh je zakončen listopadem 1961, kdy autor vzpomíná: Navždy mne bude víc o člověka, z něhož břímě lásky a smrti a břímě života vyrazí zpěv.
Je zde v podstatě více příběhů odehrávajících se zároveň. František se zamiluje do Teriny, která jeho lásku opětuje, ale je žárlivě hlídána Viktorem, jemuž ji slíbil její otec.
Líčeny jsou Františkova dostaveníčka s vášnivou a smyslnou Tonkou u řeky i Františkova starost o dědečka po mozkové příhodě, o kterého se velmi pěkně stará, přestože dědeček ho už ani nepoznává.
Po třetí pouti, když má Terina odjíždět, navrhne jí František sňatek. "Což kdybychom se vzali? - "Proč by ne!" A Viktor střeží každý krok a v Sázavě se voda zelená, "jako by se v ní všecka jeho žluč rozlila." Ale žárlí i František, když Terina přijde s Viktorovou čepicí: "Do smrti neuvidím udivenější oči. - Už nikdy nepřijdeš..." Terina odběhne a s komedianty odjede. Ve stejný den zemře i Františkův dědeček.
O rok později, když se opět blíží pouť, František se těší na Terinu. "Poletím k Lešanům... Poběžím rovnou na náves." Tam ho omráčí nevyžádané Viktorovo sdělení: "Není s námi!" - "Kdo?" zeptá se, jako by nerozuměl. - "Umřela na záškrt. V zimě..."
Až po dlouhých letech (přibližně po dvaceti) se s Viktorem setkali: "Ty mě neznáš?" - "Ne." - "Já jsem Viktor." Obejmou se kolem ramen a vyjdou na spící náměstí. "Jeďme tam!" Dva bývalí sokové tedy společně navštíví hrob Teriny v Netvořicích.

NEJSILNĚJŠÍ A NEJSLABŠÍ MÍSTO:

Vzhledem k tomu, že se jedná o báseň, nedovedu určit nejslabší ani nejsilnější místo. Nejvíce mě zaujalo rozuzlení, kdy se František dozvěděl, že Terina zemřela, očekávala jsme nějaký happyend.

VLASTNÍ NÁZOR:

Na úvod musím říct, že nejsem fanoušek básniček, nemám je ráda, raději si přečtu tlustou "bichli" než pár stránek básniček. Takže ani z Romance pro křídlovku jsem nebyla zrovna nadšená, přesto, když porovnám knížku a film, musím říct, že byl poměrně zdařilý. Muselo to být poměrně náročné zpracovat báseň do scénáře, ale výsledky byl celkem povedený. Shrnula bych to tím, že jsem si rozšířila obzory, přečetla jednu z nejklasičtějších básní české literatury, ale asi to bylo jednou a naposledy.