Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mladý Jan Amos se vrací po studiích v Německu zpět do Čech. V roce 1616 byl vysvěcen na kněze a brzy nato se ujal řízení bratrského sboru ve Fulneku, kde začal psát své první spisy vztazích mezi poddanými a vrchností. Byl zde oblíben, oženil se, ale po stavovském povstání a po bitvě na Bílé Hoře se musel jako evangelický kněz skrývat. Musel odejít z Moravy a útočiště našel až v Brandýsu nad Orlicí u Karla ze Žerotína. V této době ho také postihlo i osobní neštěstí, kdy mu na mor zemřela žena i oba chlapci. Na sklonku roku 1623 vydal Labyrint světa a ráj srdce, alegorické dílo společenské kritiky. Roku 1624 se Jan Amos oženil podruhé a krátce nato odchází do Doubravice pod Krkonošemi, kde je pověřen, aby našel vhodné místo pro české kněze v Polské zemi.
Roku 1628 opustil spolu s dalšími druhy definitivně vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Zde, v touze po zdokonalení výchovy již od mateřského věku, začal pracovat na Didaktice. V Informatoriu školy mateřské zobrazil všechny své vlastní zkušenosti a zdůraznil vyučování v mateřském jazyce. Největší úspěch, který ho proslavil v celém vzdělaném světě, byla učebnice latiny Dveře jazyka otevřené. V této době začíná snít o knize, ve které by shrnul veškeré poznatky světa - "vševědu".
V letech 1641-2 byl pozván do Londýna. Komenský zde pomáhal zrealizovat myšlenku Francise Bacona o sboru učenců, kteří vzdělávají mládež bez starostí o živobytí, ale místní politické poměry tomu nedovolily. Komenský opouští zemi spolu s Petrem Figulem a odjíždí díky pozvání bohatého holandského kupce Ludvíka de Geer do Švédska. Na cestě se setkává s filozofem Descartesem. Komenský se usadil tehdy ve švédském Elblongu, nedaleko Gdaňska. Slíbil totiž, že pomůže zreformovat švédské školství, vypracovat nové učebnice a také zároveň slíbil panu de Geer, který se zavázal, že pomůže exulantům v Lešně a v Uhrách, že bude pokračovat na své vševědě.
Amos opouští i s rodinou Elblong a vrací se zpět do Lešna. Po cestě umírá i jeho druhá žena, a také umřela i naděje, že se kdy čeští exulanti budou moci vrátit do své vlasti, protože byl vyhlášen Vestfálský mír a Habsburkové zůstali pány českých zemí. V této tragické době píše knihu Kšaft umírající matky Jednoty bratrské. Poté přijal Komenský úkol vydat se do Uher, a také ho hnalo pozvání od sedmihradského knížete Zikmunda Rákocziho a ředitele školy v Šarišském Potoku. Před odjezdem roku 1949 se Jan Amos oženil potřetí, aby zabezpečil rodinu a obě své dcery provdal, tu nejstarší za svého pomocníka Petra Figula.
V Šarišském potoku zreformoval školství na žádost kněžny Zuzany, matky Zikmunda. Vymohl si dostatečné platy pro učitele, tiskárnu učebnic a stipendia pro chudé a nadané studenty. Chtěl zde založit školu založenou na vševědě. Vydal dílo Schola ludus, které obsahovalo veškeré jeho školní dramatizace, při kterých se žáci naučili dokonale latině. Úkol splnil, proto mohl odcestovat zpět do Polska.
Roku 1656 byl Lešno vypáleno. Tato tragédie ho připravila o celou knihovnu, ale pár vzácných děl se mu podařilo zachránit. Zbytek se pokusil zakopat do země, ale marně. S rodinou utekl do Amsterdamu, kde vydal takřka 62 spisů. Nejvýznamnějším dílem byla sedmidílná Obecná porada o nápravě věcí lidských, zabývající se koncepcí reformy lidské společnosti. V posledních letech svého života mu bylo úlevou, že ho v čele Jednoty vystřídal Petr Figulus, ale roku 1670 Figulus umírá a Komenský se opět stává posledním biskupem Jednoty bratrské. Na smrtelném loži mu jeho syn Daniel a blízký pomocník dali slib, že vydají další jeho vzácné spisy, které by byly velkým přínosem pro společnost. 15. listopadu 1670 Komenský umírá a je pohřben u kostela v Naardenu. Jeho syn svůj slib bohužel nedodržel a v těchto těžkých dobách se na učitele národů zapomnělo. Až postupem času se nachází Komenského díla, roztroušená takřka po celé Evropě. Za dvě století po Komenského smrti našel český vědec J.E.Purkyně v Lešně ztracené české spisy, zejména Didaktiku.

Čtenářský deník	-	Kronika života a vlády Karla IV., Kronika života a vlády Karla IV. (2)
	-	Miláček národa: Vyprávění o životě a díle Josefa Kajetána Tyla
	-	Největší z Pierotů, Největší z Pierotů (2), Největší z Pierotů (3)
	-	Normální obraz srdce
	-	Prstýnek z vlasů
	-	Světlo v temnotách: Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského, Světlo v temnotách: Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského (2)

Čítanka

-

Na křídle větrného mlýna