Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• nebo též Loutky i dělníci boží
• dvoudílná románová báseň (1917) o sociálních problémech ve společnosti, v níž F.X.Šalda líčí obraz cesty umělce z individualistického bludného kruhu
• vyzdvihuje zde lidi, kteří dokážou přinést ostatním něco nového

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Melantrich v Praze roku 1935 (4. vydání). Počet stran: 421.

OBSAH:

Inženýr Frank Lamberk byl velmi prakticky vychováván svým otcem, zámožným továrníkem - tříbil mu sice rozum, zanedbal však cit. Taková jednostranná výchova se mnohdy vymstí - probouzí rodové dravčí vladařské pudy a nutí k doplnění opomíjených duchovních hodnot. Frank odmítá převzít otcovo dědictví a věnuje se hudbě.
A když se od otce odkloní i jeho energická dcera Michaela, opuštěný stařec, jenž se stal loutkou svých hmotařských vášní, ztrácí zájem o své dílo, klesá, stává se kořistí prohnané ženy a umírá, přičemž zanechává dětem pouze jejich zákonný podíl.

Z Franka se stane sobecký kořistník. Chce vládnout, užívat rozkoše, cítí svou pýchu i sílu a získá současně dokonce dvě dívky: Kornelii Nikodymovou, jež ho miluje s mystickým zanícením duchovně a neživotně, a malířku Šimonku Vintířovou, která jej zbožňuje bezelstnou a čistou láskou.
Kornelie trpí stálým rozcitlivěním, sebekritikou, jíž se odvrací od života. Frank ji uráží svým cynismem, její utrpení mu působí rozkoš. Po vášnivém projevu se s ním navždy rozchází.
Šimonka, zdrcená jeho nevírou, se provdá za starého ředitele cukrovaru Malovce, se kterým odchází do Vídně. Nezoufá, nehýčká své starosti a bolesti, hledá naopak útěchu v ubohých vídeňských dětí, kterých se ujímá.
Kornelie umírá na souchotiny. Neuměla se chopit života a život rozdrtil tuto rozpolcenou loutku.
Podobný osud stíhá Frankovu sestru Michaelu. I ta se zahleděla příliš do sebe, chce ukojit sobecké choutky, miluje vášnivé dobrodružství druha Pirkána, a když ji opustí, zabije se.

Frank nyní prožívá velkou vnitřní změnu. Cítí svůj podíl na smrti otcově, obou dívek i na Šimončině utrpení. Zpokorněl, objevil své zmučené srdce. Z loutky, jež se bezohledně hnala za rozkoší, se stává dělník boží. Obdělává svůj rodný majetek, všímá si venkovského života, jeho tvrdé morálky, pomáhá, kde může...
A Šimonka? Ta obětavě s nasazením všech sil opatruje svého nemocného muže, zoceluje se vnitřně, poznává smysl sebekázně, vidí, že účelem života je boj se světem, nikoliv útěk z něho. Práce ji naučila důvěře v život.

A jakmile její muž zemřel, setkali se na společné dráze tito dva dělníci boží a "nebylo jiné radosti Frankovi než sloužiti jí, jako Šimonce sloužiti jemu. A tak andělé přisluhovali zase neustále jim a každá hodina života jejich byla svatá."