Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Franz Kafka byl pražským Němcem a Židem. K židovství se příliš nehlásil. Pracoval v pražské úrazové pojišťovně a nemohl se věnovat práci, ke které byl předurčen svým talentem. Byl chatrného zdraví a křehké tělesné konzistence.
Knihu Nezvěstný (Amerika) psal dlouhá léta, nebyl s ní zcela spokojen. Je to také kniha nedokončená a vydána až posmrtně. On víceméně byl ke všem svým knihám velmi kriticky a považoval je za špatné.

LITERÁRNÍ DRUH:

Próza, rozdělená na kapitoly:
I. Topič
II. Strýc
III. Venkovské sídlo poblíž New Yorku
IV. Pochod do Ramsesu
V. V hotelu Occidental
VI. Případ Robinson
(VII. Azyl)
(VIII. Domácnost u Bruneldy)

NÁMĚT:

Život chlapce v novém dosud neznámém prostředí.

TÉMA:

Autorovy pohledy a myšlenky na přátelství naivního šestnáctiletého chlapce. Ten se sžívá s novým prostředím, do něhož je najednou vhozen, ale plavat se musí naučit sám. Má ke všem naprostou důvěru, a všechny považuje za dobré lidi, avšak není tomu tak. Tím chtěl autor ukázat, že žijeme v moři plném žraloků, ale sami nechceme uvěřit, že oni těmi žraloky jsou.

KOMPOZICE:

Chronologická, se vzpomínkami na dřívější život.

DĚJ:

Román o mladém chlapci, který musel na lodi přicestovat do Ameriky (New Yorku). Na lodi při výstupu zjistí, že nemá deštník a při jeho hledání se seznámí s lodním topičem. Vyslechne si jeho strasti a vydá se s ním k vedení se stížností. Se stížnostmi dojde až k samotnému kapitánovi. Karel si uvědomil, že s topičem měl vymyslet nějakou řeč, kterou topič promluví. Karel vidí, že je vše ztracené, hlavně ve chvíli, kdy přijde topičův nadřízený. Od jejich sporů se ale na chvíli odstoupí. Jeden z přítomných pánů u stolu je Karlův strýc, senátor a velmi vážená osoba. Ten se od ženy, s níž měl Karel poměr (v 16ti letech!), dozví v dopise, kdy přijede, a proto si pro něj raději přijde, aby se neztratil. Karel se loučí s topičem a odchází se strýcem vstříct lepší budoucnosti.
Strýcův dům je opravdovým skvostem a Karel si zde rychle zvyká. První co ale musí Karel udělat, je naučit se pořádně anglicky. Bez angličtiny nedostane dobrou práci a jen těžko bude v Americe žít. Dostává tedy soukromého učitele a tvrdě na sobě pracuje. Uvědomuje si také, jaké měl štěstí, že má v Americe strýce, jak to mají všichni přistěhovalci složité. Karel dostává hodiny jezdectví, kde se schází s panem Mackem, jedním zbohatlým synkem. Po jeho pokrocích v jazyce strýc uspořádá večeři, kde se Karel seznámí s panem Pllunderem. Karel si s ním velmi rozumí. Pan Pllunder ho pozve k sobě na venkovské sídlo. Vypráví mu o své práci, dceři Kláře. Strýček není z této návštěvy nadšený, ale svolí.
Po příjezdu na venkov je pan Pllunder obeznámen zprávou, že mají dalšího hosta, pana Greena. Pán domu nebyl moc nadšený z této návštěvy. Ani slečna Klára. Ta ho po večeři odvedla do svých pokojů a nějak došlo k neshodě, která vyvrcholila rvačkou. Klára Karla přeprala, a později naštvaně odešla do svého pokoje, ovšem ještě před tím ho stihla pozvat, aby ji přišel zahrát na piano. Po těchto roztržkách nechtěl Karel zde déle zůstávat a rozhodl se odejít. Od pana Pllundera se mu dostalo pochopení a ten mu svolil k odchodu. Pan Green ale po Karlovi chtěl, aby setrval do půlnoci, a pak že mu předá důležitý vzkaz. Karel se šel ještě rozloučit se slečnou Klárou. Přes naléhání jí zahrál dvě skladby. Zjistil, že ve vedlejším pokoji s ní sdílí lože i Macek. Po půlnoci dostal od pana Greena dopis, jenž mu poslal strýc. Strýc mu v něm oznamuje, že Karel od něj musí odejít, protože přes jeho vůli ho tento večer neuposlechl, přiložil mu lístek do San Franciska a jeho kufr. Karlovi došlo, že kdyby ho dostal dříve, stačil by se snad ještě vrátit ke strýci. Pan Green to udělal úmyslně a Karel ho odhalil. Rozhodl se tedy odejít.
Večer strávil ve velmi špatném pokoji, kde už byla lůžka obsazená a on měl stejně strach, že kdyby usnul, mohl by přijít o svůj kufr. Na pokoji byli i dva muži - Ir Robinson a Francouz Delamarch. Tito dva muži, chudí jak kostelní myš, mu nabídli, aby s nimi odešel za prací do Butterfordu. Karel se rozhodl jít s nimi. Doufal, že se ho tito dva ujali z dobré vůle, ale byl příliš naivní. Už v první hospodě za sebe nechali zaplatit. Karel to bral samozřejmě jako kamarádskou výpomoc. Až když večer dorazili k hotelu a rozhodli se pro nocleh venku a on se vrátil z hotelu s jídlem, zjistil, jací jsou to kamarádi. Vypáčili mu kufr, vynadali mu, kde je tak dlouho s tím jídlem. Karlovi všechno došlo. Rozhodl se vrátit do hotelu. Před odchodem ale nemohl najít fotku svých rodičů. Ty dva prohledal, ovšem nic nenašel. Stejně je dál podezíral, ale raději vzal zbylé věci a odešel. V hotelu ho velice mile přijala vrchní kuchařka, která ho zvala. Byla to velmi milá paní, silnější postavy a Karlova krajanka Němka, která pocházela z Vídně, ale pracovala i v Praze. Nabídla Karlovi místo, a ten samozřejmě přijal. Pak už ho odvedla do svého pokoje a nechala ho tam vyspat. Nespal ale dlouho, neboť ho probudila sekretářka Tereza, jež se potřebovala vypovídat, a on se jí zdál důvěryhodný. Ráno vstal a začal pracovat. Liftboyové pracují 12 hodin denně. Karel dostal na starosti nejvyšší patro. Byl s prací spokojený. Seznámil se s kolegou Rennelem, kterého často zastupoval. Po této dvojité službě byl vždy velmi unavený. Karel si nejvíce rozuměl s Terezou. Byla sirotek, který neměl lehký život. Už jen to, že viděla matku páchající sebevraždu, je samo o sobě strašné. S ní Karel trávil volné chvíle, pomáhal jí vyřizovat pochůzky ve městě a ona jemu s angličtinou a dalším vzdělání. Při jedné noční službě ho navštívil Robinson v podnapilém stavu. Karlovi se ho zželelo a odvedl ho do ložnice, protože on sám nebyl schopen odejít. Proč přišel? Šel za Karlem, protože potřeboval peníze. A přemluvit ho, aby se k nim vrátil, že žijí u jedné zpěvačky, Bruneldy. Karel měl samozřejmě kvůli tomu všemu problémy a stala se mu křivda. I přes velké zastání vrchní kuchařky je propuštěn ze služby. Spikli se proti němu všichni a označili ho lhářem. Po rychlém odchodu byl ještě ve vrátnici ponížen tím, jak ho vrátný prohledával. Nevydržel to a utekl. Měl namířeno do hotelu, kam ho poslala paní vrchní kuchařka. Tam ale ani zdaleka nedošel. Zadržel ho Robinson a nechal sebe a Karla odvést k Bruneldě. Když dojeli, dožadoval se řidič svých peněz, ale Karel už nic neměl. Vše viděl policista a Karla chtěl zadržet. Ten ovšem utekl a zachránil ho Delamarche. Přinutil ho, aby zůstal u Bruneldy jako sluha. Karel byl tak unavený, že ani neodporoval. Hlavně když ho nechají vyspat. Ulehl s Robinsonem na balkón. Po probuzení se dozvěděl, jak to u Bruneldy chodí a rozhodl se utéci. To se mu ale nepovedlo a ještě utržil pár šrámů. Uprostřed noci se probudil s bolestmi a po rozhovoru se sousedícím studentem, který vždy v noci pilně studoval, se rozhodl zůstat u Bruneldy ve službě, i když je to spíše otroctví.

VLASTNÍ NÁZOR:

Naprostá naivita chlapce mě naprosto odzbrojila. Možná bylo autorovým záměrem čtenářům předat pohled na některé lidi, jak je vidí on, ale vadilo mi to. Nechce se mi věřit, že by někdo mohl být tak hloupoučký! Bát se promluvit na svoji obhajobu. V boji se vzdát a naivně doufat, že přijdou lepší časy a tito lidé se změní. Lidi nikdy nezměníte, když sami nebudou chtít. Co mi tato kniha dala? Ponaučení v tom, že nesmím být naivní a bojovat za to, čeho chci dosáhnout a nenechat sebou manipulovat jako Karel. Je sice možné, že Karel byl opravdu na boj s nástrahami moc mladý - co taky můžeme chtít po šestnáctiletém chlapci? Byl samozřejmě taky v nevýhodné situaci, když ho strýček vyhnal. Proč se ale dá dohromady s někým, kdo na první pohled je úplně ztracený? Je pravda, že neměl co ztratit, ale mohl svůj nový život začít lépe. I když já sama nevím, jak bych se zachovala...