Menu
Kafka Franz (*03.07.1883 - †03.06.1924)
Proces (2)
Touto událostí začíná kolotoč celého procesu, který bude trvat skoro rok. K. se nejprve necítí být vinen, ale potřebuje si o své tíživé situaci s někým promluvit. K tomuto účelu volí slečnu Bürstnerovou, jejich rozmluva ale skončí polibkem. K. je s vývojem věcí mezí ním a touto slečnou velmi spokojen, nicméně slečna Bürstnerová se s ním nechce dále vídat, patrně kvůli procesu, který je proti K. veden.
Druhý den je K. telefonicky vyrozuměn, že první vyšetřování v jeho věci se bude konat v neděli. Nejprve tam nechce jít, protože je nevinný, potom ale názor změní a odjede do chudé čtvrti, kde se má přelíčení konat. Zasedající soud najde až v podkroví, sál je plný lidí, které K. nezná a celé vyšetřování je vedeno velmi podivným způsobem. K. sám sebe hájí a poprvé poznává, jak složitý je celý byrokratický aparát.
Když několik dní nato zůstane v práci déle než obvykle, tak při pozdním odchodu domů zjistí, že v komoře s harampádím jsou mrskačem trestáni dva hlídači, Willem a Franz, kteří jej tenkrát přišli zatknout. Snaží se mrskače přemluvit, aby hlídače netrestal, protože cítí, že trest nezaslouží oni, ale vyšší úředníci, od kterých přichází rozkazy. Mrskač se ale nenechá zviklat. Druhý den se výjev v komoře opakuje a od této doby se značně mění postoj K. k jeho procesu.
Po nějaké době navštíví K. v bance jeho strýc, který ho vezme za uznávaným advokátem Huldem, kde se Josef setkává s Leni, advokátovou ošetřovatelkou, se kterou si začne poměr. Leni mu radí, aby se před soudem přiznal, K. to odmítá.
Od této chvíle je K. procesem zcela pohlcen a do jeho myšlení se vkrádá strach. K. začíná dokonce přemýšlet o tom, jestli vážně něco špatného nespáchal. Naváže proto styk s Titorellim, který je soudním malířem a má mezi úředníky mnohé známé. Titorelli zasvěcuje K. do vnitřních procesů soudu a vykládá mu, jak beznadějné je přání uniknout z koloběhu procesu. Brzy poté dá K. advokátovi výpověď. Několik dní poté je požádán ředitelem banky, aby ukázal místní chrám jakémusi italskému zákazníkovi, který se ale do chrámu vůbec nedostaví, a K. tam místo něj potkává vězeňského kaplana, který mu říká, že s jeho procesem to vypadá opravdu zle a vypráví mu příběh o dveřníkovi a obyčejném muži, který chce vstoupit do zákona. V této chvíli už K. není schopen řádně pracovat, lituje každé minuty, kterou nemůže věnovat svému procesu. V předvečer jeho jedenatřicátých narozenin dorazí do jeho bytu opět dva neznámí muži a odvedou K. za město, kde mu v kamenolomu probodnou srdce nožem a navléknou vše tak, že to vypadá jako sebevražda. Dokonale zmanipulovaný K., který už naprosto uznává svoji vinu, i když neví, z čeho byl vlastně obviněn, se všemu podvoluje a umírá víceméně dobrovolně. Text románu Proces zachycuje jednotlivé etapy proměn v myšlení Josefa K. - jeho prvotní rozhořčení nad neoprávněným obviněním a jistota, že přece musí být nevinný, společně s rozhodnutím, že něco tak absurdního jako tento proces bude ignorovat, se mění v pochybnosti a nakonec je hlavní hrdina i proti své vůli vtažen do vnitřního světa zákona a úřednického labyrintu, kde platí naprosto jiná pravidla než ve světě, který si K. vytvořil v bance a ve svém soukromí, a který tak důvěrně zná. Všude, kam se K. podívá, vidí dlouhé prsty soudu a úředníků, všichni lidé, se kterými se během svého procesu seznámí, ho ujišťují o jediném - nemá cenu se vzpírat, soud stejně vyhraje. Proces je prodchnutý náladou strachu, pocitu viny ale i bezmocností, která pramení z neúprosně pracující mašinérie úředníků. Stává se tak existenciální metaforou - Josef K., obyčejný úředníček, který je spokojený ve své práci, vede však nerovnoměrný boj se záhadným soudem a složitým soudním systémem, kterému - jak se zdá - nerozumí ve skutečnosti ani sami lidé, kteří pro soud pracují. Josef K. se tak stává symbolem zoufalého člověka, který se snaží porozumět neznámému a nepřátelskému světu, kterým je obklopen. Kafkův text má blízko k expresionismu, i když nějaké přesné škatulkování zde vůbec není na místě - Proces je experimentálním románem, který nás udivuje svou absurditou, neexistujícím prostředím a nesmyslným procesem, který je veden proti člověku, který se v podstatě provinil pouze tím, že se snažil dosáhnout dobrého postavení v bance a často využíval moci, kterou měl vůči níže postaveným zaměstnancům. Druhou částí románů je sekce Fragmenty. Obsahuje tyto kapitoly: PŘÍTELKYNĚ SLEČNY B. - krátká kapitola pojednávající o vztahu K. a slečny Bürstnerové. Slečna B. pošle ke K. svou přítelkyni slečnu Montagovou, aby Josefovi sdělila, že s ním slečna nechce a nemůže mluvit. STÁTNÍ NADVLÁDNÍ - toto je kapitola, která se zdá být vytržená z kontextu příběhu Procesu. Vypráví o přátelství Josefa K. se státním nadvládním Hastererem, který pracuje pro soud. K ELSE - pochází z prvního období vývoje procesu, kdy je K. telefonicky sděleno, že se má dostavit do soudní kanceláře. K. nicméně nechce poslechnout tento rozkaz, protože si na večer domluvil schůzku s Elsou, a tak se soudu vzepře. ZÁPAS S NÁMĚSTKEM ŘEDITELE - rivalský vztah mezi K. a náměstkem ředitele je zmiňován už v samotném Procesu. K. a náměstek mezi sebou bojují o postavení v bance a přehánějí se v pracovním úsilí. K. ale není schopen tento zápas vyhrát, příliš ho zaměstnává jeho vlastní záležitost s procesem. DŮM - kapitola bez silnějšího příběhu, K. zde uvažuje o způsobech, jak spor vyhrát. Objevuje se zde slečna Bürstnerová a malíř Titorelli. CESTA K MATCE - zde se Kafka zabývá Josefovou matkou. Je to stará a slepá paní, která je na pracovní úspěchy svého syna velmi pyšná. Žije ve vesnici mimo město, kde bydlí K. K. se rozhodne, že by ji chtěl vidět, nečiní tak ale kvůli matce a jejímu přání, aby ji navštívil, ale kvůli sobě samému, aby dokázal zničit vnitřní přecitlivělost. CITÁT Z KNIHY (rozhovor K. s Titorellim: (Titorelli): ... "V zákoně, já ho sice nečetl, samozřejmě stojí, že nevinný se zprošťuje viny, ale naproti tomu tam nestojí, že soudci mohou být ovlivňováni. Jenže já jsem se dozvěděl pravý opak. Nevím o žádném skutečném zproštění viny, zato ale o mnoha případech ovlivňování..."
(Titorelli): ... "Odklad," řekl malíř a hleděl chvilku před sebe, jako by hledal zcela výstižné vysvětlení, "odklad spočívá v tom, že se proces trvale udržuje v nejnižším procesním stadiu... Proces nelze spustit z očí, je třeba v pravidelných časových odstupech a mimoto i při zvláštních příležitostech docházet za dotyčným soudcem a hledět si všemi způsoby udržet jeho přízeň... Proces se sice nezastaví, ale obžalovaný je skoro stejně ochráněn před odsouzením, jako kdyby byl zproštěn viny..." VLASTNÍ NÁZOR: Román Proces je velmi podmanivé dílo, které odráží pohnutou atmosféru dvacátého století a doby, kdy Kafka žil. Určitě stojí za přečtení.
Zdroj: Zuzana Mráziková, 10.03.2006
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Franz Kafka - Proces (2)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
Plachta úkryt Karel+Hynek+Mácha mužou te i zabit Odysseovy cesty Mikuláš Den jako každý jiný l.a.seneca Dvořák Antonín sobecký obr upíř tropy ivana hippies urban fatalista tristium vindobona nové verše erben záhořovo lože Pan kaplan deti zeme ze lvovic jona za dveřmi Isaac Newton Sněhulák zikmund freud francouzská kuchyně vtipná rodinné historky
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 912 562
Odezva: 0.06 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí