Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství B4U Publishing v Brně roku 2007 (1. vydání). Z německého originálu Die Verwandlung přeložil Vladimír Kafka, ilustroval Luis Scafati. Počet stran: 62. ISBN: 978-80-903850-5-4.

ÚVOD:

K této knize jsem přišla tak nějak z nouze - vznikla potřeba přečíst co nejrychleji co nejvíce chybějících knížek ze seznamu maturitní četby, a tak se Kafkova Proměna s pár stránkami stala mým horkým favoritem. Nakonec jsem zjistila, že jde nejen o četbu krátkou, ale také o velmi poutavou a hodnou k zamyšlení.

NÁMĚT:

Námět knihy je na první pohled fantastický - jistý Řehoř Samsa se promění v obludný hmyz, důvod jest neznámý. Tato proměna je popsána snad nejznámější větou celého díla: "Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz." Při dalším čtení však pozornějším čtenářům dojde, že tato kniha není fantastickou literaturou, ale že námět je jednou velkou metaforou, která vyjadřuje pocit odcizení člověka v moderním světě. Obvyklé situace ze života běžné rodiny se tak najednou vychylují do prazvláštních a absurdních poloh.

Autor se nesnaží soudit myšlenkové pochody Řehořovy rodiny - čtenář si musí sám udělat názor na to, jak se rodiče nedokázali postarat o svého syna v nouzi nejvyšší, i když on je po léta živil.

OBSAH:

Jak jsem již naznačila, hlavní postavou je jistý Řehoř Samsa, pracující jako cestující úředník. Je až puntičkářsky svědomitý a má poněkud sníženou sebedůvěru. Jeho proměna ho v první chvíli paradoxně nevyděsí, nýbrž v něm vyvolá obavy, že do práce nepřijde včas. Postupně zjišťuje, že hlavní problém bude se naučit se svým novým tělem sžít a nějak se smířit s faktem, že již neumí mluvit lidskou řečí a jeho vlastní rodina se jej štítí.

Jediný, kdo se o něj alespoň v první chvíli stará, je jeho sestra Markétka. Nosí mu jídlo a snaží se mu v pokoji, v němž je Řehoř držen, vytvořit v rámci možností útulný úkryt. Jenže postupem času jak ona, tak celý zbytek rodiny začnou Řehoře nenávidět. Už to pro ně není člen jejich rodiny, ale hnusný brouk, který je jim jen přítěží. Ve víře, že Řehoř nerozumí jejich slovům, dokonce před ním samotným o něm mluví jako o někom, koho je třeba se zbavit. On ale stále svou rodinu miluje a snaží se jim jejich situaci všemožně ulehčovat.

Po čase se rodina dostane do finanční tísně a musí pronajmout jeden pokoj v bytě třem pánům. Když jednoho dne poslouchají v obývacím pokoji Markétčinu hru na housle, je Řehoř vylákán tklivými tóny ze svého pokoje a páni nájemníci jej uzří. Obřího hmyzu se zaleknou a dávají okamžitou výpověď.

Řehoř se rozhodne, že už nesmí své rodině působit problémy a pár dní nic nejí, dokud se nevyhladoví k smrti. Jeho vyschlé a mrtvé tělo nalezne služka a tajně se jej zbaví. Smrt brouka je pro všechny vysvobozením, protože konečně mohou žít život bez překážek.

DVĚ ROVINY:

V knize se prolínají dvě jakési roviny - první z nich je všední život rodiny, který zahrnuje cestu z práce a do práce, večeře v kruhu rodinném nebo tahání tvrdohlavého tatínka do postele. Druhou rovinu tvoří fantastická stránka knihy - krmení obřího brouka, jeho procházky po stěnách pokoje a hmyzí problémy v mysli člověka.

ROZDĚLENÍ POVÍDKY:

Povídka je rozdělena do tří kapitol. V první se Řehoř a jeho rodina vyrovnávají s novou situací, ve druhé nacházejí chvilkový způsob jak spolu vycházet a ve třetí se pocit odcizení (který nikdy úplně nezmizel) vrací s mnohem větší silou.

STYL:

Autorův styl, kterým povídku psal, je strohý a racionální. To vytváří kontrast se situací Řehoře Samsy, která se podobá noční můře. Vyprávění je vedeno v er-formě, jednotlivé postavy jsou nahlíženy z vnější perspektivy.

VLASTNÍ NÁZOR:

Knihu hodnotím kladně, líbí se mi myšlenka napsat dílo, které bude jednou velkou metaforou. Četba mě nutila přemýšlet nad tím, že snad i já jsem v moderním světě takový obří brouk, kterého by nejraději lidé zašlápli, protože si nerozumíme stejně tak, jako Samsovi nerozuměli svému synu a bratru Řehořovi.