Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze roku 2005 (1. vydání). Z německého originálu Die Erzählungen přeložil Vladimír Kafka. Ilustrovala Markéta Prachatická. Počet stran: 119. ISBN: 80-7021-774-X.

OBSAH:

Hlavní postavou je Řehoř Samsa. Je obchodním cestujícím, který žije v bytě se svým otcem, matkou a sestrou Markétkou. Celý příběh je vyprávěn ve třetí osobě z pohledu Řehoře.

Jednoho dne ráno se Řehoř probudí a zjistí, že se z něho stal brouk. Leží v posteli a nedokáže se zvednout. Má malé, tenké nožičky, tykadla a krunýř. Při pohledu na budík se hned zděsí, protože už měl dávno vstávat do práce.
Na dveře začne ťukat matka, která se ptá, proč už není v práci. Řehoř se marně snaží vstát, ale kvůli jeho krunýři mu to nejde. Sestra Markéta také začne klepat na dveře a snaží se Řehoře donutit vstát.
Řehoř živí celou rodinu, a proto všichni mají starost, aby šel včas do práce a neměl problémy.

Během Řehořových pokusů vylézt z postele k nim do bytu přijde prokurista z jeho práce zeptat se, co s ním je a proč už dávno není v zaměstnání. Jeho rodiče se mu snaží vysvětlit, že je nemocný, ale že určitě brzy vstane a půjde mu to vysvětlit. Řehoř mezitím začne přes zavřené dveře mluvit a vysvětlovat, proč nešel do práce a že hned vstane. Ve vedlejším pokoje nastane ticho a všichni se vyděsí, protože uslyší jen zvířecí řeč. Řehoř jim ale rozumí.

Řehoř má stále problém zvednout se z postele, protože mu překáží krunýř a neudrží se na nožičkách. Po chvíli se mu to naštěstí podaří a pusou poté odemkne dveře a otevře. Celá rodina se vyděsí, protože vidí jen ošklivého brouka. Prokurista začne pomalu couvat pryč ke dveřím. Matka i sestra jsou těsně před omdlením a otec je rozčílený. Řehoř se k nim snaží přiblížit, ale otec ho uhodí holí a zažene ho zpátky do svého pokoje.
Rodina se snaží s ním naučit žít.

Markétka mu přinese do pokoje mléko, aby aspoň něco snědl, ale Řehoř zjistí, že se mu úplně změnili chutě a mléko mu nechutná. Když Markétka poté uvidí, že z misky skoro nic neubylo, přinese mu noviny se všemi druhy jídel, aby zjistila, co mu zachutná nejlépe. Nejvíce mu chutná shnilá zelenina, nic čerstvého nemůže ani cítit.

Rodině chybí finanční příjmy Řehoře, a proto starý otec začne chodit do práce. Jejich služka s prosením žádala o výpověď a teď si najali novou, která zastávala pouze nejnutnější práci. Markétka, které bylo sedmnáct, začala pracovat jako prodavačka. Aby ovšem získala lepší práci, učila se večer francouzštinu a těsnopis a hrála na housle (Řehoř jí ještě před proměnou plánoval přihlásit na konzervatoř, už se k tomu ovšem nedostal).

Do Řehořova pokoje odmítali vstoupit všichni kromě Markétky. Matka se ještě neodvážila na něj podívat. Markétka, přestože na něj ze začátku byla milá a pozorná, začínala čím dál tím méně času trávit v jeho pokoji a bylo vidět, jak se snaží co nejrychleji odejít.

Protože se Řehoř v pokoji nudil, našel si novou zábavu. Začal lézt po celém pokoji, po zdích i po stropě. Markétka si toho všimla a protože ji napadlo, že má málo prostoru pro lezení, rozhodla se vystěhovat jeho nábytek z pokoje. Jelikož si byla jistá, že otec nebude souhlasit, počkala si, až bude doma jen s matkou a s ní šli do jejího pokoje stěhovat. Řehoř věděl, že by se matka mohla vyděsit, a tak se celý schoval pod prostěradlo. Sestra s matkou vystěhovali peřiňák a Řehoř byl vyděšený, že mu berou poslední zbytky vzpomínek na jeho lidskost. Na jeho zdi visel obraz a on chtěl zabránit, aby mu ho sebrali také, takže vylezl zpod prostěradla, vylezl na stěnu a pověsil se na obraz. Když se matka vrátila do pokoje a uviděla Řehoře na zdi, omdlela. Zatímco se ji sestra snažila přivést k vědomí, přišel otec. Řehoř se chtěl podívat, co matce je a vyběhl do obýváku. Otec si myslel, že Řehoř matku přepadl a začal po něm vztekle házet jablka. Jedno se mu zarylo do krunýře a on s poraněními zády běžel zpátky do svého pokoje.

Služebná, která u nich uklízela, postupně odklízela všechen nepořádek do Řehořova pokoje. Všechny nepotřebné věci dávala k němu, takže měl plný pokoj nepotřebných krámů a nemohl se skrz ně skoro prodrat.

Mezitím rodina k sobě nastěhovala tři nové nájemníky. Tři postarší pány. Jednou večer, když u nich v obývacím pokoji večeřeli, Markétka začala hrát na housle. Pánové uslyšeli housle a chtěli, aby jim zahrála. Markétka tedy s houslemi přišla do pokoje. Po chvíli bylo vidět, jak to pány nebaví. Řehoř byl ovšem okouzlen, a protože měl do pokoje otevřené dveře, šel blíže. Když pánové uviděli Řehoře, vyděsili se. Potom spustili, že za svůj pobyt nezaplatí ani korunu a naopak budou požadovat peníze. Poté odešli do svého pokoje.

Celá rodina byla zničená. Jediná sestra byla při smyslech. Prohlásila, že to už tak dál nejde a že se Řehoře musí zbavit. Když Řehoř všechno vyslechl, odešel do pokoje. Měl s tím velké problémy, protože měl stále v zádech shnilé jablko, které po něm před časem hodil otec. Rána byla zhnisaná a bolela ho.

Když druhý den do jeho pokoje vešla služka, viděla Řehoře, jak leží uprostřed pokoje. Šťouchla od něj násadou od koštěte a když viděla, že se nehýbe, došlo jí, že je mrtvý. Běžela za rodinou, aby jim novinu sdělila. Všichni se šli podívat. Mezitím z pokoje vyšli nájemníci a ptali se, kde mají snídani. Služebná je poslala podívat se na Řehořovu mrtvolu. Mezitím vyšel z pokoje pan Samsa a nájemníky vyhodil z jejich bytu. Odešli.

Celé rodině se ulevilo. Vzali si den volna a odjeli za město odpočinout si. Teď měli svobodu. Jediné, nad čím teď přemýšleli, bylo to, jak Markétka zkrásněla a že by jí už měli najít ženicha.