Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Proměna a jiné povídky. Vydal Československý spisovatel v Praze roku 2009 (1. vydání tamtéž). Přeložil Vladimír Kafka. Počet stran: 229. ISBN: 978-80-87391-08-2.

OBSAH:

Děj se odehrává v bytě nájemního domu. Jednoho dne se Řehoř Samsa probudí a zjistí, že se proměnil v brouka. Překvapilo mě, že to nijak neřeší, ani ho to nevyvádí z míry. Vypadá to, jako by bylo přeměňování se v brouka normální. Řehoř se tím tedy vůbec nezabývá, ale řeší to, že se zpozdil a poté, když nemůže vstát, tak ho štve, že nemůže jít do práce.

Členové rodiny na jeho proměnu reagují odlišně. Otec se Řehoře okamžitě štítí a bere ho jako odpudivé zvíře, které se je snaží ohrozit. Matka doufá, že se situace zlepší a že se jí její syn vrátí. Řehořova sestra Markéta je jediný člověk, který na něj hned nezanevřel. Nosí mu jídlo, uklízí mu a snaží se mu zavděčit, ale později se i ona odcizí.

Řehořova proměna je pro rodinu zkázou, neboť ji Řehoř živil a teď toho není schopen a naopak je nyní přítěží. Nejí, nehýbe se a nakonec umírá, což je pro rodinu vysvobození.

"Milí rodiče," řekla sestra a úvodem uhodila rukou do stolu, "takhle to dál nejde. Jestli vy to snad nechápete, já to chápu. Nechci před touto obludou vyslovovat jméno svého bratra a řeknu tedy jen: musíme se jí pokusit zbavit. Zkusili jsme vše, co je v lidských silách, abychom se o ni starali a trpělivě ji snášeli, myslím, že nám nikdo nemůže ani to nejmenší vytknout."

Úryvek dokonale ukazuje finální odcizení Řehořovy sestry. Nejenže už svého bratra ve tvorovi nevidí, ale ani si nemyslí, že by jim ten brouk mohl rozumět, mohl by mít city a mohl by přemýšlet, a proto se neostýchá na rovinu před ním říci, že je to obluda a že se té obludy musí zbavit.

"Jo," odpověděla posluhovačka a pro přívětivý smích nemohla z místa, "tak s odklizením tamtoho si nemusíte dělat starosti. Už je to v pořádku." Paní Samsová a Markétka se sklonily k svým dopisům, jako by chtěly psát dál; pan Samsa, který zpozoroval, že se posluhovačka chystá všechno dopodrobna popisovat, ji napřaženou rukou rozhodně zarazil. A že nesměla vyprávět, vzpomněla si, jaký má veliký spěch, zvolala patrně uražena: "Tak sbohem vespolek," prudce se otočila a s hrozným boucháním dveří opustila byt.

Úryvek mě zaujal, protože o Řehořovi mluví zase jako o tamtom, bez jakéhokoli citu. Dále pak tím, že to zařídila posluhovačka a s rodinou to na první pohled ani nějak moc nepohnulo. Ve skutečnosti z toho ale byli všichni moc smutní a to, že o tom posluhovačka chtěla mluvit a vyprávět, jim způsobovalo bolest, protože i když umřel brouk, který jim byl na obtíž, ztratili tím i syna a bratra.

TÉMA A HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autor chtěl ukázat, jak se lidé dokážou odcizit a jak postupně ztrácí vazby s okolním světem. Ovšem dokazovat to na člověku proměněném v brouka mi přijde zvláštní a neobvyklé. Do díla se prostřednictvím postavy otce a Řehoře promítá Kafkův život. Kafka to měl doma také nelehké a neustále se snažil přísnému otci zavděčit.

Dílo má stále cenu číst, protože nás nutí zamyslet se nad naší vlastní situací a tím, že je v knize situace tak extrémní, nás vede k myšlence, že přeci jen na tom ještě nejsme tak špatně.

PODOBNOST S JINÝM DÍLEM:

Četla jsem knihu s podobným hrdinou, a to Na západní frontě klid. Pavel Bäumer se sice nezmění v něco tak absurdního, jako je brouk, ale prožije změnu ve vojáka. Stejně jako Řehoř se on a členové rodiny odcizí a Pavel ztrácí vazby se svým dřívějším světem. Na rozdíl od Řehoře si ale vytváří vazby jiné, a to na své kamarády a na frontu...