Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Příběh začíná probuzením Řehoře Samsy a jeho zjištěním, že je hmyz. Řehoř pracuje jako cestující obchodník a živí tím nejen své rodiče, ale také mladší sestru Markétku. Proto jako první začne řešit otázku, jak se co nejrychleji dostat do práce.
Když rodina zjistí, že se proměnil ve hmyz, je z něj vystrašená a hlavně zhnusená. Jen Markétka se o něj stará, protože si ještě myslí, že je to její bratr. Po překonání prvního šoku z přeměny si rodina uvědomí, že je nemá kdo živit, takže musí začít všichni pracovat.
Postupem času se Řehoř stává přítěží. Nakonec musí pronajmout jeden pokoj, aby se uživili.
Poté co se Řehoř ukáže nájemníkům, vylákán zvukem houslí, dají okamžitou výpověď, Markéta přijde s rozhodnutím, že je potřeba Řehoře odstranit. To však už není nutné, protože Řehoř umírá sám. Jeho smrt je pro rodinu vysvobozením.

Příběh je podáván očima Řehoře. Mimo hlavní příběh sledujeme chování a myšlenky Řehoře, který se učí se svým novým tělem zacházet, ale také vývoj rodiny: nejprve obavy a lítost, nakonec však čistá nenávist.

HLAVNÍ POSTAVY:

Řehoř Samsa - cestující obchodník, jenž se stará o svou rodinu, jak nejlépe to umí; jednou ráno se promění ve hmyz; zajímavé je, že tuto skutečnost lehce přijme; nechce dělat rodině problémy
Markéta - sestra Řehoře; je to druhá hlavní postava; ze začátku stále považuje ten hmyz za svého bratra, postupným vývojem už pro ni není ničím jiným než otravný hmyzem
matka a otec - rodiče Markéty a Řehoře; zpočátku hlavně matka pociťuje lítost, otec spíše odpor; postupem času i oni cítí nenávist

DALŠÍ POSTAVY:

Služky, zástupce firmy, u které Řehoř pracoval, nájemníci

KOMPOZIČNÍ A JAZYKOVÁ VRSTVA:

Dílo je psáno chronologicky, er-formou. Občas se tam vyskytují vzpomínky na minulost. Děj se odehrává v maloměstském bytě nejmenovaného města. Děj je členěn do tří celků. V prvním se seznamujeme s rodinou a Řehořem, druhý je zaměřen na Řehořovy pocity a rodinné vyrovnání se se situací a třetí je ona nenávist k Řehořovi a smrt.
Dílo je psáno spisovnou češtinou, autor používá jednoduchý jazyk, který je ozvláštněn přechodníky. Autor používá spíše nepřímé řeči, přímá řeč se vyskytuje jen ojediněle.

VLASTNÍ NÁZOR:

Povídka se mi líbila pro svou jednoduchost. Citlivě jsou zde popsány myšlenky člověka, který sice žije ve společnosti, ale přece sám. Bylo velice zajímavé sledovat vývoj vztahu mezi Markétkou a Řehořem. Zprvu oťukávání a náhlý obrat v nenávist.
Celkově na mě dílo působilo velmi smutně a depresivně. Možná nám chtěl autor popsat, jak se cítí on sám, nebo jen popsal to, jak se občas cítí každý z nás: ve společnosti, ale přesto sám.