Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ POSTAVY:

Zeměměřič K., Frída, Klamm, Olga, Pepina

DĚJ:

Fragmentovaný román Zámek je příběhem zeměměřiče K., který jednoho dne přichází do vesnice pod zámkem, kde má přijmout místo. Ale nepřichází žádné zprávy ze zámku o tom, co by měl dělat. Dostává pouze dva pomocníky, kteří ho jenom otravují. K. se sám snaží pokusit navázat spojení se zámkem, odkud přišlo povolání, avšak marně.

Za šest dní strávených ve vesnici se mu podaří získat milenku Frídu, kterou učiní svou snoubenkou, s níž se také však rozchází, přijímá místo školníka, protože jako pro zeměměřiče pro něj nemají žádnou práci a stačí každým dnem ohromovat lidi tím, že se stále pokouší navázat spojení s Klammem - vysoce postaveným úředníkem, nebo kterýmkoliv jiným úředníkem ze zámku.
Závěr zůstává otevřený a mnoho věcí nedořešených: Setká se K. s Klammem? Nebo s někým jiným ze zámku? Existuje vůbec zámek? Zůstává K. ve vesnici?

VLASTNÍ HODNOCENÍ:

Tato kniha mě naprosto odpoutala od reality. Ne že by se tak dobře četla, naopak, kniha moc čtivá nebyla, ačkoliv do děje zatáhnout dokázala.

Nesmyslnost celého děje i K-ova počínání odrazila v sobě nesmyslnost celé doby. Kniha byla napsána po 1. světové válce, která byla rovněž nesmyslná. Kafka možná sebe staví do role K. Hodně se zde zmiňuje o úřadech - o nedostupnosti těchto míst, o nedostupnosti úředníků a nakonec i o nedostupnosti zámku - jehož existence nakonec také není dokázána.

Doba, ve které byl tento román napsán, se v díle hodně odráží.

Tento úvod ke knize napsal Franz Kafka v roce 1914 - ještě nezačala první světová válka a z úvodu je znát náznak toho, že autor byl ovlivněn ještě pohádkovým zámky, které dobývali princové:
"Jednoho letního večera jsem přišel do vesnice, kde jsem do té doby nikdy nebyl. Udivilo mě, jak široké a pěkné cesty tu byly. Všude před selskými dvory rostly vysoké, staré stromy. Bylo po dešti, vzduch svěží, tolik se mi všechno líbilo. Abych to nějak vyjádřil, zdravil jsem lidi před vraty a oni mi přátelsky, i když zdrženlivě odpovídali. Pomyslel jsem si, že by bylo dobré tu přenocovat, jestli najdu hostinec."

A jaký je to rozdíl oproti úvodu, který Kafka napsal v roce 1922 - dva roky před svou smrtí a již po válce:
"Bylo už pozdě večer, když K. dorazil na místo. Vesnice ležela pod hlubokým sněhem. Zámecké návrší nebylo vidět, obklopovala je mlha a tma, ani nepatrný záblesk světla nepřipomínal velký zámek. Dlouho stál K. na dřevěném mostě vedoucím do silnice ke vsi a díval se nahoru do zdánlivé prázdnoty."

Jak velký rozdíl je mezi těmito úvody. Stísněnost, pochmurnost, možná taky ale naděje v to, že zítra nastane další den a bude lepší.

Také postavení K. ve vesnici mohlo odrážet postavení Kafky.
K. ve vesnici moc nepřijímali a nikdy ho zcela mezi sebe nevzali, stále to byl ten, co sem přišel jako zeměměřič a nic neví o zdejších poměrech. Stejně jako Kafka, Němec mezi Čechy. Ani sebedokonalejší ovládání češtiny a znalost zdejší kultury ho nemohla udělat "zdejším".

Knihu bych doporučila pouze lidem, kteří chtějí poznat v hlubším smyslu Kafku jako osobnost.

CITÁT Z KNIHY:

Ona cosi hledala a on cosi hledal, zuřivě, se zkřivenými tvářemi, zarývajíce hlavu jeden druhému do prsou hledali a jejich objetí a vzpínající se těla jim nedávala zapomenout, nýbrž připomínala jim povinnost hledat; jako když psi zoufale ryjí v zemi, tak se oni ryli ve svých tělech; a bezmocně, zklamaně, aby ještě nabrali zbytek štěstí, přejížděly jejich jazyky široce druhovu tvář.

Slovenskou verzi tohoto výpisku naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/citatelsky-dennik/franz-kafka/zamok.html