Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Čtrnáctiletá Bernadetta jde jednoho zimního dne sbírat klestí se svou sestrou a kamarádkou. Protože je chronicky nemocná - má astma, čeká na ně na břehu na opuštěném místě (Massabielle), zatímco ty dvě se přebrodily přes řeku na druhou stranu a šly sbírat dál. Čeká u jeskyně, u které se jí zjeví "Dáma", jak ji Bernadetta nazývá. Nejprve to nechce nikomu říct, ale pak se svěří sestře a kamárádce, které jí moc nevěří a řeknou to rodičům i ve vsi. Nastává vyšetřování, Dámu se jí snaží vymluvit jak rodiče, tak četníci, kteří ji zastrašují a vyhrožují. Marně. Bernadetta na přání Dámy chodí k jeskyni ještě po dalších patnáct dnů a má tlumočit představitelům církve (děkan Peyramale), že k jeskyni mají chodit procesí a že se tam má postavit kaple. Děkan se jí i přání Dámy vysměje. Potom co se lidé přesvědčí, že Bernadetta na radu Dámy objevila v jeskyni pramen, začnou uvažovat o Dámě jako o svaté panně Marii. Sousedka Soubirousových běží k prameni se svým těžce nemocným, chromým a umírajícím dítětem v naději, že ji panenka Maria pomůže a dítě v prameni vykoupe. Dítě se zázračně uzdraví. Začnou se tam sjíždět lidé z blízkého i dalekého okolí. Věhlas zázračného pramene roste. Církev z počátku nevěří a nechce s tím mít nic společného, obec vydává příkaz jeskyni uzavřít. Až na rozkaz císaře je přístup k prameni znovu umožněn. Přibývá zázračně uzdravených a církev po čtyřletém zkoumání uznává, že Bernadetta měla zjevení a viděla pannu Marii. Církev nechce, aby Bernadetta žila už jen obyčejný život a nabízí jí vstup do kláštera. Bernadetta přijímá a prožije v něm dalších 20 let svého života. Pak onemocní těžkou tuberkulózou kostí - smrtelnou nemocí. Zápasí ještě dva roky, pak umírá. V roce 1925 je prohlášena za blahoslavenou a v roce 1933 za svatou.