Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• romantická tragédie o pěti dějstvích s prologem
• název německého originálu: Die Jungfrau von Orleans

Panna orleánská (1801) je romantická tragédie odehrávající se ve Francii 15. století v průběhu stoleté války mezi Anglií a Francií. Hlavní hrdinkou je Jana - Johanka z Arku, jež je neohrožená a uvědomělá vlastenka, která dokáže vzbudit energii v celém francouzském národu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo Československé divadelní a literární jednatelství v Praze roku 1956. Přeložil a upravil Valter Feldstein. Počet listů: 82.

DŮLEŽITĚJŠÍ POSTAVY:

• Johanka z Arku
• sedlák d'Arc - Johančin otec; má svou dceru rád, ale přísně zakročí, když se mu zdá, že ohrožuje svoji duší tím, že se vzpírá svému údělu
• Karel VII. - slabý, ale laskavý panovník, osud Francie mu leží na srdci, jeho morálku ale podlamuje jeho vlastní matka, která ho prohlašuje za nelegitimního a upírá mu nárok na korunu; Karel proto věnuje více pozornosti umění na svém dvoře než průběhu války
• královna Isabeu - Karlova matka; krutá a panovačná, ve válce podporuje Angličany namísto Francie
• Anežka Sorelová - Karlova družka, je mu oddaná a nabízí zástavu svých šperků i statků ve prospěch Francie; dívka pravděpodobně o něco starší než Johanka
• Filip Dobrotivý - vévoda burgundský; původně zradil svého krále a připojil se k Angličanům, ale na Johančinu domluvu se vrátil k Francouzům; osvědčuje se jako Johančin nejloajálnější přítel
• Dunois a La Hire - Karlovi vojevůdci; oba se zamilují do Johanky
• arcibiskup; angličtí velitelé; Johančiny sestry a jejich nápadníci

DĚJ:

V úvodní scéně slibuje otec d'Arc ruku svých dvou starších dcer jejich milým. Nejmladší Johanka se však za svého nápadníka provdat nechce a jinoch ji hájí: Johanka je mimořádná dívka (dokázala sama vytrhnout jehně vlkovi) s neobvyklým vztahem k nadpřirozenému světu (mj. ráda sedává v blízkosti kapličky zasvěcené Panně Marii). Otec d'Arc se mu svěřuje s chmurně prorockým snem, v němž dívka překročila úděl venkovanky a dosáhla toho, že se před ní v Remeši sklonili všichni včetně krále a prelátů, což si d'Arc vykládá jako důsledek hříšné pýchy. Johanka ovšem nevyslyší jeho přání, aby se provdala; místo toho se chápe helmy, kterou z trhu donesl rodinný přítel, a vydává se k Remeši, k níž se právě blíží vojska Angličanů.

Král Karel VI. zatím shledává, že Francii není pomoci, a rozhodne se s milenkou Anežkou Sorelovou odejít na své statky, kde je bezpečno. Zadrží ho zpráva, že se objevila jakási dívka, která - prý z pověření Panny Marie - dokázala znovu pozvednout morálku francouzské armády a nahnat strach Angličanům. Karlovi vojevůdci, Dunois a La Hire, se jí vydávají na pomoc a Johanka osvobodí Remeš. Tím splní úkol, k němuž si ji vybrala Matka Boží. Pokračuje však v boji i navzdory varování černého rytíře, jenž se nakonec propadne do země. Johanka ho pokládá za ďábelské mámení a nevěnuje mu pozornost. Pak se ale zamiluje do nepřítele, Angličana Lionela, kterého se právě chystá zabít (a kterého místo toho propustí).

Tato její slabost, kterou sama vnímá jako hřích, jí zkazí triumf. Když má při Karlově korunovaci v Remeši nést korouhev, cítí se nehodná této pocty. Při slavnosti v Remeši se objeví také dívčiny sestry a otec, jenž dceru veřejně obviňuje z čarodějnictví. Karel i jeho přátelé - milenka Anežka Sorelová, arcibiskup a vojevůdci Dunois a La Hire, kteří se oba do světice zamilovali - jsou na Johančině straně. Nevěří, že by dívka, které za tolik vděčí, měla něco společného s temnými silami. Vyzývají ji tedy, aby podezření vyvrátila. Johanka to však neudělá, ani když ji žádá jeden po druhém. Karel jí proto umožní, aby bezpečně opustila Remeš.

Jediný, kdo ji doprovází, je bývalý nepřítel, zběhlý vévoda burgundský, jehož Johanka předtím svojí dobrotou a svatostí získala zpět na královu stranu. Jemu se dívka časem přizná, že skutečně není čarodějnice. Na otázku, proč mlčela, když měla příležitost se hájit, odpovídá, že takovou zkoušku pro ni připravil Bůh.
Tehdy Johanku zajme královna Isabeu, matka Karla VII., jež je zároveň jeho nepřítelkyní a ve válce podporuje Angličany. V poutech musí Johanka sledovat průběh další bitvy: když se štěstěna přikloní na stranu Angličanů, s pomocí modlitby se osvobodí a naposledy stane po boku svého krále. Podaří se jí zvrátit vítězství na stranu Francouzů, sama však umírá v náručí svých přátel. Naposledy vidí, jak se před ní rozevírají nebesa.