Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 19. století
• život na moravském venkově (Slovácko)

Realistický román ze života na slovácké vesnici. Příběh o nešťastné lásce, o vžitých předsudcích, o vině, trestu i usmíření.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1978 (14. vydání tamtéž). Medailón o autorovi napsal Vladimír Štěpánek. Počet stran: 190.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Kostelnička - moudrá, mravná; nevlastní matka Jenůfy; udělala by vše pro dobro dcery; dbá na pověst rodiny; zakládá si na Jenůfčině výchově a je za to obdivována
Jenůfa - pracovitá, hodná; miluje Števu a později Lacu
Števa - pohledný; Jenůfu chce jen kvůli kráse; myslí jen na sebe; zbabělec, "bohém"
Laco - nevlastní bratr Števa, žárlí na něho; o Jenůfu bojuje do poslední chvíle, je do ní opravdu zamilovaný; pracovitý

DALŠÍ POSTAVY:

stařenka, rychtář, rychtářka, Karolka, Kolušina

DĚJ:

I. dějství

Vše začíná ve mlýně, kde Jenůfa vykrajuje brambory a čeká na Števa, až ho přivedou z obvodů. Kostelnička zde vychovává svoji nevlastní dceru Jenůfu. Jenůfa pracuje jako služka ve mlýně, který patří Števovi a Lacovi. To jsou nevlastní bratři. Laco Jenůfu miluje už od dětství, ale Jenůfa miluje Števa. Laco to nese špatně a na bratra žárlí. O to horší pro Laca je, že moc dobře ví, že Števa to s Jenůfkou nemyslí vážně. Dozví se, že Števa s Jenůfou chodí jen kvůli vzhledu, a tak, když se jednoho dne hádá s Jenůfou a má v ruce nůž, v zápalu rozepře se rozežene a škrábne nožem Jenůfku po líci. Nesmírně toho lituje, protože to neudělal schválně. Jenůfa si ale myslí, že v tomhle mohl být jedině úmysl. V hloubi duše je ale Laco spokojen, protože tuší, že Jenůfka už se Števovi nebude nikdy líbit.

II. dějství

Stane se přesně to, co Laco předpovídal. Števa už se nechce dál s Jenůfou stýkat, protože se mu nelíbí. Uběhne půl roku a Jenůfa porodí dítě, které má se Števou. Pojmenuje ho po otci, když to Kostelnička zjistí, tak se bojí společenského ponížení a pomluv. Proto se rozhodne Jenůfu ukrýt v chalupě a všem říkat, že odjela za prací do Vídně. Laco se chodí na Jenůfu vyptávat, ale Števo se neukáže ani jednou. Dítě je na světě pár dnů a Kostelnička se rozhodne vše oznámit Števovi. Pošle mu lístek, aby k nim přišel na návštěvu. Števa již při příchodu tuší, že se něco děje. Kostelnička se chce se Števou dohodnout na případné svatbě a na péči o dítě. Protože je to ale mladý kluk, nechce na sebe vzít žádnou zodpovědnost, a tak Kostelničce poví, že raději bude platit alimenty, jen aby nemusel k oltáři a aby se nikdo nedozvěděl, že je na světě jeho vlastní dítě. Navíc Kostelničce oznámí, že je zasnouben s rychtářovic Karolkou. Kostelnička chce syna ukázat Števovi, ale ten se bojí, že by ho viděla Jenůfa, s níž nechce mluvit a zbaběle uteče. Proto se Kostelnička rozhodně dohodnout se s Lacem. Přijde na návštěvu a Kostelnička mu řekne vše o Jenůfě, jen s tou změnou, že dítě je mrtvé a pochované, protože Laco nechtěl vychovávat Števovo dítě. Potom Laco odejde. Kostelnička je rozhodnuta, že jí dítě stojí v cestě a proto Jenůfu uspí čajem z makovic. Jde dítě hodit za vesnici pod zamrzlou řeku. Jenůfě potom tvrdí, že dítě zemřelo, když spala celé dva dny. Jenůfa je zdrcena, ale vyrovnává se s tím. Poté jí Kostelnička oznámí, že si ji Števa nechce vzít, a proto by si měla vzít Lacu. Na což po delším váhání přistoupí.

III. dějství

Uběhnout dva měsíce a chystá se svatba. Kostelničku však tíží svědomí a chřadne. Sousedé se Kostelničky vyptávají, co se s ní děje, ale Kostelnička vše svádí na věk. Schyluje se ke svatbě. V pokoji chystá Kolušina Jenůfu na svatbu. Je přítomen i Laco a Kostelnička. Svatebčanům přijdou přát rychtář s rychtářkou. Kostelnička jim ukazuje bohatou výbavu, kterou má pro Jenůfu a za kterou by se nemusela stydět kdejaká dívka z bohatší vrstvy. Přát přijde i Števa s Karolkou, kteří se budou brát pár týdnů po Lacovi a Jenůfě. Za chvíli však přiběhnou lidé a síří paniku. Po vesnici se nese zpráva, že lidé od pivovaru našli v řece malé dítě. Když se sousedé nahrnou do Kostelniččiny chaloupky, tak to Kostelnička již psychicky nevydrží a ke všemu se přizná. Především nechce, aby lidé soudili Jenůfu. Kostelnička je zatčena a odvedena před soud. Jenůfa, ač je zhrozena, pěstounku nezatracuje.

Jenůfa posílá Laca pryč, protože si myslí, že teď už se vzít nemohou, ale Laco při ní chce stát i v této těžké chvíli. Jenůfa poznává, že ji skutečně miluje. Laco poté odvádí Jenůfu k soudu, aby svědčila. Je jí velkou oporou a Jenůfa v něm poznává pravou lásku.