Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Napsal Geoffrey Chaucer, převyprávěla Eleanor Farjeonová, ilustroval Karel Svolinský, z anglického originálu Tales of Chaucer, vydaného nakladatelstvím Oxford University Press v Londýně roku 1959, přeložila Hana Skoumalová, vydal jako svou 5035. publikaci Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1976

OBSAH:

Vyprávění příběhů pro ukrácení dlouhé chvíle při pobožné pouti z Londýna do Canterbury na hrob sv. Thomase Becketa. Scházejí se v hospodě U Kabátce v Southwarku, kde se 29 poutníků dohodlo, že každý bude vyprávět 4 příběhy (2 na cestě tam, 2 na cestě zpět). Nedokončeno.

Složení společnosti = sociální struktura tehdejší společnosti - zástupci šlechty (rytíř, panoš, zbrojnoš), statkářů, duchovenstva (kněz, obtloustlý mnich, jemná abatyše s kaplankou, veselý žebravý fráter, chudý venkovský farář, kaplan), intelektuálů (lékař, právník, student), měšťanů (kloboučník, tesař, tkadlec, čalouník, barvíř, kuchař, lodník, kupec), chytráků (odpustkář, správce koleje, soukenice) a služebnictva (šafář, půhončí, oráč).

Inspirace: Boccaccio, Dekameron, dílo Ovidiovo, Liviovo, Artušovský cyklus, pohádky, lidová vyprávění

Povídka ženy z Bathu
Postavy: rytíř krále Artuše, stará a ošklivá bába, královna

Když se jednou rytíř vracel z lovu, pohanil jednu dívku a král ho odsoudil k smrti. Královna se však za něj přimluvila a dala mu za úkol zjistit, po čem ženy touží nejvíce. Rytíř se tedy vypraví do světa a hledá odpověď na otázku. Až jednou potká starou a ošklivou bábu, která mu prozradí správnou odpověď, ale jen pod podmínkou, že on jí splní přání.
Rytíř odpoví královně na otázku tak, že žena nejvíce touží po tom, aby měla nad manželem moc a mohla mu poroučet. Královna souhlasí a dává mu volnost. K rytíři přišla bába a připomněla mu jeho slib. Přeje si, aby si ji rytíř vzal za ženu. Rytíř si ji tedy tajně vezme. Když večer spolu leželi v posteli, rytíř jí řekne, že je nešťastný, protože ona je tak ošklivá a stará. Bába se najednou promění v pěknou a mladou dívku. A oba spolu žili šťastně až do smrti.

Povídka oxfordského studenta
Postavy: vladař Walter, Griselda

Děj se odehrává v Itálii. Poddaní těžce nesli, že jejich vladař se nechce oženit, a tak za ním šli a řekli mu to. Walter jim odpověděl, že se tedy ožení, ale pouze za toho, koho bude chtít on.
Vezme si chudou venkovskou dívku Griseldu, ale ta mu musí nejdříve slíbit, že mu bude vždy po vůli.
Po svatbě se Griseldě narodí dcera. Walter si však usmyslí, že svou ženu vyzkouší. Řekne tedy Griseldě, že poddaní nejsou rádi, že má s ní dceru a že tedy musí dceru zabít. Místo toho ji však pošle na výchovu k příbuzným. To samé se stane i se synem a Griselda vše snáší s pokorou. Walter ji však stále zkouší. Řekne jí, že dostal od papeže bulu, aby si vzal jinou ženu a pozve právě svou dceru, která mezitím vyrostla. Griselda vše přijme a vrací se zpět k otci na venkov.
Když přijede průvod s vladařovou dcerou, Walter pozve Griseldu na hrad, aby poklidila. Při slavnostní hostině však oznámí, že Griselda v testu uspěla a že ta dívka s bratrem jsou její děti. Griselda je moc šťastná a stává se znovu oblíbenou královnou.

Poznámka: Chaucerova rada ženám, aby nebyly stejné jako Griselda.

Úryvek: "Nejlepší šlechtic je ten, kdo šlechetně jedná, a Kristus byl větší šlechtic než všechna tvá stará šlechta. Co máš po svých urozených předcích krom jména, které může být pohaněno? Kdyby byli všichni šlechtici od přírody ušlechtilí, nebylo by mezi urozenými špatnosti ani podlosti. Ale tak mnohý syn urozeného pána se dopustil hanebnosti; a kdo se honosí svou urozeností a přitom nešlechetně jedná, není žádný šlechtic, ať je to kníže nebo hrabě. Ušlechtilost je dar od pána boha, a proto, milý manželi, třebas byli mí předkové prostí lidé, dá bůh, že povedu život ctnostný."