Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• nebo též Devatenáct set osmdesát čtyři

Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí.
Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií - nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu.
George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako jsou láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2015. Z anglického originálu 1984 přeložila Petra Martínková. Ilustroval Jaroslav Róna. Počet stran: 320. ISBN: 978-80-257-1479-9.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, byl anglický prozaik a esejista. Narodil se roku 1903 v Motihari v Indii do rodiny koloniálního úředníka. Vystudoval prestižní Eaton College ve Velká Británii. Několik let pracuje jako koloniální úředník v Barmě, když se vrátí, začne pracovat jako novinář. Se svým sociálním cítěním se stává socialistou a antifašistou. Jako dobrovolník se zapojuje do Španělské občanské války na straně republikánů. Přestože se prohlašoval za socialistu, v případě Sovětského svazu však povahu tohoto režimu prohlédl a originálně zkritizoval ve svých nejznámějších dílech Farma zvířat a 1984, která napsal těsně před svou smrtí. Umírá na tuberkulózu roku 1950 v Londýně.

O DÍLE:

Kniha 1984 je antiutopický román (hlavní myšlenkou je tedy fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem), rozdělený do tří částí: V první části je popisována společensko-politická situace a poměry hlavního hrdiny. Ve druhé části se rozvíjí děj i zápletka a třetí část demonstruje výhru totalitního režimu nad skutečností.

Děj se odehrává v Londýně a okolí roku 1984. Je chronologický, kromě retrospektivních částí, kdy hlavní hrdina čte Goldsteinovo dílo.

Román je psán spisovným jazykem, v dialozích bývá použita hovorová forma. Slovní zásoba je obohacena o vymyšlená slova, tzv. Neolekt. Příběh je vyprávěn ve 3. osobě minulého času.

HLAVNÍ POSTAVY:

Winston Smith - pracuje na ministerstvu pravdy, kde přepisuje historii; obyčejný, nehezký, nepříliš statečný a bez ambic, přesto se však snaží uchovat si pravdu ve vlastní mysli a uvědomuje si skutečnou situaci, tedy nepřijímá lži, které jsou veřejnosti předkládány; přestože navenek se zdá být stejný jako ostatní (a v dnešním měřítku naprosto průměrný a obyčejný), ve skutečnosti si uvědomí, jaká je pravda (a že 2+2 jsou 4) a pokusí se bojovat proti stávajícímu režimu, čímž naprosto vybočuje od většiny
Julie - mladá, přitažlivá, odvážná a trochu horkokrevná; přestože se jí celá vláda atd. hnusí, velmi dobře hraje roli vášnivé zastánkyně Strany (Winston ji zpočátku právě proto nenávidí); na rozdíl od Smitha si nepamatuje nebo neuvědomuje, jaký mohl být život před vládou Strany.
O'Brien - člen Vnitřní strany; Winston a Julie se zpočátku domnívají, že je na jejich straně; to on jim předá zakázané Goldsteinovo dílo a nakonec Winstona přesvědčí, že 2+2 je 5; zpočátku působí důvěryhodně, ale ve skutečnosti je proradný a intrikářský

GOLDSTEINOVA KNIHA:

Kniha sepsaná Emanuelem Goldsteinem, odpůrcem Strany. Možná ve skutečnosti ani neexistovala a Strana si ji pouze vymyslela jako jakousi návnadu.

OBSAH:

Děj se odehrává roku 1984 ve fiktivní budoucnosti v Území oblasti 1 (dnešní Británie). Svět se po druhé světové válce rozdělil na tři totalitní supervelmoci Oceánii, Eastasii a Eurasii, které jsou v neustálé válce, neboť právě na ní založily svou politiku a hospodářství.

Hlavní hrdina Winston Smith žije v místě dnešního Londýna v Oceánii. Celá společnost v Oceánii je zmanipulovaná pod vládou všemocné Strany, v jejímž čele stojí Velký bratr. Oficiální ideologie se nazývá Angsoc (anglický socialismus) a jejími hlavními hesly jsou: Válka je mír, Svoboda je otroctví a Nevědomost je síla. Politika Strany spočívá v předsouvání lží veřejnosti, která je - již natolik zmanipulovaná - přijímá za pravdu. Ve společnosti vládne strach, na všech místech visí plakáty s obrazem Velkého bratra a nápisem VELKÝ BRATR TĚ VIDÍ, v každé místnosti se nachází telestěna (sloužící nejen jako jakési rádio, ale hlavně jako odposlouchávací a pozorovací zařízení). Pokud nějaké nevhodné chování či řeči neodhalí telestěna, o udání se postará okolí. Strana speciálně proto jako udavače vycvičuje malé děti. Kdokoliv se jakkoliv proviní, čelí hrozbě, že bude anulován (jako by nikdy ani neexistoval). Strana tímto zpřetrhává jakákoliv pouta a vztahy mezi lidmi. Hospodářství je stavěno na válce, životní úroveň je díky neustálému stresu, strachu a nedostatečným přídělům otřesná. Lidé jsou vesměs jen prázdná těla bez čehokoli, co by připomínalo duši a vlastní názor. Stranou je vlastně potlačováno lidství (kreativita, individualita, vynalézavost, city...).

Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, kde přepisuje nejen pravdu, ale i již přepsanou pravdu. Pochybuje o ideologii strany a nevěří všemu, co je mu předkládáno. Poté co potká mladou a vzpurnou Julii (a zamilují se do sebe, což je samo o sobě samozřejmě zakázané), společně rozvíjejí revoluční myšlenky, v čemž jsou podporováni O'Brienem. Celou dobu jsou však tajně sledováni a nakonec je zatkne právě O'Brien, kterým jsou později na Ministerstvu lásky vyslýcháni a psychicky i fyzicky týráni. Oba dva nakonec prozradí vše, co Strana chce, aby prozradili, navzájem se zradí (přejí smrt a mučení raději tomu druhému) a přestanou milovat. Strana je nepopraví a neanuluje, jak se domnívají, nýbrž naprosto pokoří a převrátí jejich myšlení. Jsou propuštěni poté, co přijmou ideologie Strany a přiznají, že 2+2=5. Na konci Winston zjistí, že zvítězil sám nad sebou, že miluje Velkého bratra.

Orwell se v tomto díle hodě zabývá myšlenkovými pochody Winstona Smitha. V porovnání s dnešní společností se může zdát průměrný až podprůměrný. Je spíše jakýmsi "antihrdinou". Jeho hrdinství však spočívá v tom, že má stále vlastní názor a jeho myšlenky jsou zatím (na konci knihy už ne) jeho.

V knize se objevuje řada nových pojmů, např. Doublethink (udržení dvou příkladných informací a zároveň pevná víra v jejich pravdivost). Příběh je zajímavě obohacen řadou nových slov, tzv. Neolektem (primitivní jazyk s minimální slovní zásobou zabraňující myšlení). Krom toho se zde setkáváme s takzvanou "udržovací válkou" - válka není od toho, aby se vyhrála, ale aby se udržovala. (V politice Oceánie to znamená, že neustále válčí, ať už s Eurasií nebo Eastasií. Jeden den s jedním státem, zatímco druhý je spojenec a druhý den naopak. Veřejnosti se to předkládá tak, že jestliže nyní válčí s jedním státem, válčili s ním vždy.)

Spisovatel zde ostře kritizuje totalitní režimy, konkrétně toto dílo asociuje na stalinismus a fašismus. Sepisuje toto fascinující dílo, které ukazuje nejhorší formy totality, jaké by mohly nastat roku 1949, kdy se jako jeden z mála nenechává strhnout poválečnou euforií. Může se zdát zarážející, že Orwell se sám prohlašoval za socialistu, nicméně idea socialismu sama o sobě špatná není - a o to více ho pak můžeme obdivovat za to, že prohlédl skutečnou podstatu tohoto režimu v Sovětském svazu. Podobnost s některými totalitními státy může být až děsivá - vždyť přestože dílo vyšlo roku 1949, český překlad vznikl až v letech 1983-84 a výtisky se šířily pouze tajně.

Na motivy románu bylo natočeno několik filmů. Film Brazil z roku 1985 (režie Terry Gilliam) byl nominován na dva Oscary. Mnoho hudebních skupin na toto dílo odkazuje ve svých textech.