Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2011 (bilingvní podoba). Z anglického originálu Nineteen Eighty-Four přeložila Petra Martínková. Počet stran: 517. ISBN: 978-80-257-0485-1

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA:

Literární druh: epika
Literární žánr: dystopický román, sci-fi, politická fikce
Literární směr: světová literatura 20. století

ORGANIZACE JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ:

Slovní zásoba: spisovný jazyk a jeho hovorová forma
Stylistická charakteristika: kniha je psána spisovnou, v případě dialogů hovorovou formou jazyka; Orwell dodržoval svých šest spisovatelských pravidel (přednost aktiva před pasivem, krátkých slov před dlouhými, původních před přejatými, ...), takže je román čtivý a poutavý. Objevují se zde úvahy hlavního hrdiny, popřípadě jeho zápisy z deníku. Důležitý je také newspeak, Orwellem vymyšlený jazyk, který omezuje slovní zásobu na naprosté minimum, ruší synonyma a výjimky v jazyce. Cílem je, aby jazyk zabraňoval pouhou myšlenku vzpoury tím, že lidé nebudou schopni si ji vůbec pomyslet, protože k tomu budou chybět slova.

TEMATICKÁ VÝSTAVBA:

Vypravěč: er-forma (vypravěč nezasahuje do děje)
Doba děje: 1984 (z pohledu autora tedy budoucnost)
Místo děje: dnešní Londýn

HLAVNÍ POSTAVY:

Winston Smith - přemýšlivý a podezíravý; miluje Julii a nenávidí Velkého bratra i Stranu; doufá ve změnu režimu
Julie - statečná a chytrá; také nenávidí Stranu i Velkého bratra; miluje Winstona
O'Brien - na první pohled důvěryhodný, ve skutečnosti manipulativní, prolhaný intrikář; člen Vnitřní strany

UKÁZKA:

(rozhovor Winstona a O'Briena ke konci knihy, poté co Winton zažije příšerné mučení)

"Porazili jsme tě, Winstone. Zlomili jsme tě. Viděl jsi své tělo. Tvoje vědomí je ve stejném stavu. Myslím, že v tobě nezůstalo příliš hrdosti. Kopali tě, bičovali, uráželi, řval jsi bolestí, válel ses po zemi ve vlastní krvi a ve svých zvratcích. Škemral jsi o milosrdenství, zradil jsi všechny a všechno. Můžeš si představit ponížení, kterého se ti ještě nedostalo?"
Winston přestal plakat, ale slzy mu ještě kanuly z očí.Vzhlédl k O'Brienovi. "Julii jsem nezradil," řekl.
O'Brien se na něj zamyšleně podíval. "Ne," řekl, "ne, to je pravda. Julii jsi nezradil."
Winstonovi zaplavila srdce zvláštní úcta k O'Brienovi, kterou zřejmě nic nedokázalo zničit. Jak je inteligentní, pomyslel si, jak je inteligentní! O'Brienovi nikdy neušlo, co se mu říká. Každý jiný by okamžitě odvětil, že Winston Julii zradil. Neboť - bylo ještě něco, co z něho mučením nevypáčili? Řekl jim všechno, co o ní věděl., o jejích zvycích, o jejím charakteru, o jejím minulém životě; přiznal až do nejtriviálnějších detailů všechno, co se odehrávalo na jejich schůzkách, všechno, co řekl on jí a ona jemu, mluvil o tom, co si koupili na černém trhu, o jejich cizoložství, o jejich naivním spiknutí proti Straně - všechno. A přesto, v tom smyslu, jak on to slovo chápal, ji nezradil. Nepřestal ji milovat, jeho city k ní zůstaly nezměněné. O'Brien pochopil bez dalšího vysvětlování, jak to myslí.
"Pověz mi," zeptal se, "jak brzy mě zastřelí?"
"Může to trvat dlouho," řekl O'Brien, "jsi těžký případ. Ale nevzdávej se naděje. Každý se dřív nebo později vyléčí. Nakonec tě zastřelíme."

DĚJ:

Děj se odehrává ve fiktivní budoucnosti, kde se po druhé světové válce svět rozdělil na tři totalitní mocnosti: Oceánii, Eurasii a Eastasii.

Hlavní hrdina Winston Smith žije na britských ostrovech, součásti Oceánie, jíž vládne Velký bratr hlásající ideologii Angsoc s hlavními hesly: "Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla."
Tajná policie kontroluje všechny obyvatele včetně jejich myšlenek. Ideologicky špatné smýšlení se trestá tzv. vaporizací, tedy psychickým i fyzickým vymazáním dotyčného člověka. Společnost je rozdělena na Vnitřní stranu, Vnější stranu a proletariát. Winston patří do Vnější strany a pracuje pro Ministerstvo pravdy, které se zabývá přepisováním minulosti tak, aby vyhovovala straně. Postupně začíná o správnost ideologie pochybovat. Rovněž se zamiluje do úřednice Julie (láska je zakázána), s níž se rozhodnou bojovat proti režimu.

Vyhledají O'Briena, člena Vnitřní strany, o němž si Winston myslí, že je členem skupiny vzbouřenců vedené jistým Goldsteinem, který údajně napsal knihu Teorie a praxe oligarchického kolektivismu. Winston s Julií jsou však celou dobu sledováni a později i zatčeni, když vypluje na povrch, že O'Brien je členem ideopolicie. Oba jsou mučeni a vyslýcháni, až se nakonec podvolí. Winston zapomene na svou lásku a začne skutečně zbožňovat Velkého bratra.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Kritika totalitních režimů (především Sovětského svazu, ale i další diktátorských mocností), upozorňování na nelidské praktiky v těchto státech využívané. Autor také předpověděl mnohá zvěrstva, která se později udála v různých státech východního bloku i jinde ve světě.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ:

Politická situace: studená válka; po první světové válce a rozpadu tradičních monarchií se v Evropě moc rozdělila mezi nově vzniklý Sovětský svaz, Spojené království, Francii a vliv měly také Spojené státy; ve válkou poznamenaných a chudých zemích se postupně prosazovaly autoritářské režimy a napětí v Evropě se stupňovalo, až vyústilo ve druhou světovou válku
Umění: neexistuje jeden převládající styl; nejdůležitější: secese, kubismus, expresionismus a futurismus

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Narodil se v rodině koloniálního úředníka v Indii, ale vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, kde teče říčka Orwell, podle níž si zvolil pseudonym.
Po studiích (neměl peníze na univerzitu) sloužil v Indické imperiální policii, pak se vrátil do Londýna a živil se jako novinář. Silně se ho dotýkaly politické události v Evropě, takže se stal socialistou, antifašistou a také spisovatelem. Později se dobrovolně zapojil do španělské občanské války, ovšem druhé světové války se kvůli tuberkulóze přímo neúčastní.
Farmu zvířat i 1984 vydává až těsně před svou smrtí.

REAKCE NA KNIHU:

Dílo silně zasáhlo tehdejší společnost a ve východním bloku bylo zakázáno. Později byla kniha zařazena mezi 100 nejvlivnější knih a i dnes je velmi vyhledávána (například v Americe po ní výrazně stoupla poptávka, když poradkyně prezidenta Donalda Trumpa, Kellyanne Conwayová, označila lež za "alternativní fakta").

INSPIROVANÁ DÍLA:

Například filmy Brazil (1985, režie Terry Gilliam) a Equilibrium (2002, režie Kurt Wimmer). Odkazy na knihu se též objevují v mnoha písních.