Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Naše vojsko v Praze roku 1991 (1. vydání). Z anglického originálu Nineteen Eighty-Four přeložila Eva Šimečková. Doslov napsal Milan Šimečka. Počet stran: 268. ISBN: 80-206-0256-9.

O AUTOROVI:

Eric Arthur Blair, známější pod svým spisovatelským pseudonymem George Orwell, se narodil roku 1903 v Indii, ale vyrůstal s matkou v Anglii. Po ukončení studia na prestižní Eton College se kvůli peněžním problémům přidal k imperiální policii v Barmě. Zážitky z této doby zapříčinily jeho příklon k levicové politice a nenávist k imperialismu. Po návratu do Británie se začal živit jako novinář a esejista se zaměřením na kritiku nedemokratických režimů. Zúčastnil se Španělské občanské války, kde byl těžce zraněn; za druhé světové války zůstal v zázemí jako komentátor vysílání BBC. Zemřel v roce 1950 na tuberkulózu.

Majoritní část Orwellova díla spadá do období čtyřicátých a konce třicátých let 20. století a zaměřuje se na kritiku totalitních režimů, především stalinistického Ruska. Nejproslulejší jsou dystopické romány Farma zvířat a 1984. Známé jsou i jeho esejistické sbírky, např. Uvnitř velryby a jiné eseje.
Ve Velké Británii byl Orwell zařazen do první desítky nejvlivnějších autorů 20. století.

O DÍLE:

Kniha 1984 byla poprvé vydána roku 1949, tedy jeden rok před autorovou smrtí, avšak český překlad vznikal až v letech 1983-84 a výtisky se šířily pouze tajně. Stejného roku vznikl i anglický film Nineteen Eighty-Four, který je považován za velmi věrnou adaptaci Orwellova románu.

Orwell v této své poslední knize popsal nejhorší formu totality, která by mohla v lidské společnosti vzniknout. Systém, jenž vládne lidem v atmosféře strachu a úzkosti, manipuluje myslí občanů a zcela ničí význam pravdy a objektivní reality (viz O'Brienova poznámka o kolektivním solipsismu). Autor zavádí pojem doublethink, označující způsob myšlení, které umožňuje jeho uživateli přijímat kontradikce, jež v systému vznikají. Vychází především ze svých zkušeností získaných v Barmě a ze zpráv ze stalinského Ruska. Poměrně aktuálním tématem je všudypřítomnost kamer a jiných sledovacích systémů, například čipů s biometrickými údaji. Cenzura ve fiktivní Oceánii může v mnohém připomínat některé současné totalitní státy. Autorova předvídavost se projevila i v heslu "válka je mír", které v méně explicitním tvaru používají i dnešní velmoci. Právě tato jasnozřivost způsobila, že je dnes Orwellův román řazen mezi klasická díla antiutopistické literatury.

OBSAH:

Děj románu 1984 se odehrává ve fiktivní budoucnosti, kde po druhé světové válce došlo k dalším bojům a svět se rozdělil na tři totalitní mocnosti: Oceánii, Eurasii a Eastasii.
Hlavní protagonista Winston Smith žije na britských ostrovech, které jsou v jeho době součástí Oceánie. Státu vládne Velký bratr hlásající ideologii Angsoc s hlavními hesly "válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla". Tajná policie kontroluje veškerou činnost obyvatelstva, a to včetně jejich myšlenek. Ideologicky špatné názory se trestají vaporizací, tedy fyzickým i psychickým vymazáním dotyčné osoby. Společnost se dělí na Vnější Stranu, Vnitřní Stranu a proletariát. Winston patří do Vnější Strany a pracuje pro Ministerstvo pravdy, kde se zabývá upravováním pro Stranu škodlivé historie. Postupně však začíná pochybovat o správnosti státní ideologie, v čemž je podporován kolegou O'Brienem, jenž mu poskytne zakázanou knihu Teorie a praxe oligarchického kolektivismu od nepřítele režimu Goldsteina. Winston se později zamiluje do úřednice Julie (láska je zakázaná), s níž často utíká mimo dosah špionážní techniky a pomáhá šíření revolučních myšlenek. Celou dobu je však sledován a nakonec i zatčen O'Brienem, který je odhalen jako člen ideopolicie. Spolu s Julií je vyslýchán a psychicky týrán, až zcela podvolí, na svou lásku zapomene a začne zbožňovat Velkého bratra.

KOMPOZICE:

Kniha 1984 je dystopický román rozdělený do tří částí a 23 kapitol. Děj postupuje chronologicky, výjimkou je zařazení Goldsteinova díla jakožto zčásti retrospektivního prvku. První část knihy slouží k vykreslení totalitní společnosti a uvádí tak čtenáře do poměrů hlavního hrdiny. Ve druhé části se rozvíjí zápletka - vztah Winstona a Julie, kniha od O'Briena - a vrcholí zatčením hlavní postavy. Třetí část sleduje rozklad Winstonovy osobnosti a končí jeho příklonem k Velkému bratrovi.

JAZYK:

Román 1984 je psán spisovným jazykem, v dialozích je použita hovorová forma. Příběh je vyprávěn v er-formě. Orwell velmi obratně ovládal svůj rodný jazyk a dodržoval svých šest doporučení pro spisovatele (viz esej Politics and the English Language), mezi které patří například přednost aktiva před pasivem, krátkých slov před dlouhými, původních před přejatými, což přispívá k čtivosti knihy (viz stručnost a výstižnost druhé části ukázky). Vyniká hlavně sugestivním popisem (Cosi v jeho nitru bylo zabito, vypáleno, vyleptáno.) a vhodným užitím metafor (v ukázce pouze duši měl bílou jako sníh). Důležitým jazykovým jevem je vynález a občasné použití takzvaného newspeaku, tj. zjednodušené angličtiny (resp. češtiny), jíž je věnován dodatek ke knize (příklady výrazů: dobřejší = lepší; Pramini = Ministerstvo pravdy; joycamp = tábor nucených prací).

UKÁZKA:

Winston po výslechu; závěr románu:

Křeč minula. Postavil bílého jezdce zpět na jeho místo, ale v té chvíli se nemohl soustředit na seriózní zkoumání šachového problému. Myšlenky se mu zase rozutekly. Skoro bezděčně napsal prstem do prachu na stole:
2+2=
"Do tebe se nedostanou," řekla tehdy. Ale oni se do něj dostali. "Co se s tebou stane tady, je navždycky," řekl O'Brien. A byla to pravda. Stalo se něco, vlastně Winston sám udělal něco, z čeho se nemohl vzpamatovat. Cosi v jeho nitru bylo zabito, vypáleno, vyleptáno.

***

Hlas z obrazovky stále ještě chrlil hlášení o zajatcích, válečné kořisti a vraždění, ale řev venku trochu ztichl. Číšníci se vraceli ke své práci. Jeden se blížil s lahví ginu. Winston ve svém blaženém snu ani nevěnoval pozornost tomu, že mu dolévá sklenici. Už neběžel, ani nejásal. Byl zase na Ministerstvu lásky, všechno bylo odpuštěno, duši měl bílou jako sníh. Stál před soudem, přiznával všechno a každého obviňoval. Šel bíle kachlíkovanou chodbou a měl pocit, že svítí slunce. Za ním kráčel ozbrojený dozorce. Dlouho očekávaná střela mu vnikala do mozku.
Vzhlédl k té obrovské tváři. Čtyřicet let mu trvalo, než pochopil, jaký úsměv se skrývá pod černým knírem. Jaké kruté a zbytečné nedorozumění. Jak sveřepě a tvrdohlavě prchal před laskavou náručí! Dvě slzy, nasáklé ginem, mu stékaly ke kořeni nosu. Ale to bylo v pořádku, všechno bylo v pořádku, boj skončil. Zvítězil sám nad sebou. Miloval Velkého bratra.