Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kniha Farma zvířat anglického autora George Orwella (vlastním jménem Eric Arthur Blair) patří mezi díla pojednávající o politických a společenských vztazích 20. století. Je však zcela jedinečná svou formou bajky. Byla napsána na přelomu roku 1943 a 1944, ale v mnoha zemích byla po dlouhou dobu zakázána. George Orwell prostřednictvím své knihy prorokoval a zároveň kritizoval nastávající politickou situaci.

Hlavní problematikou tohoto díla je zneužití důvěřivosti ostatních ve svůj vlastní prospěch. I přestože se jedná o vcelku závažné téma, Orwell nešetří humorem ani ironií, avšak nepodává ani jeden vysvětlující komentář, a tak tedy čtenáři nezbývá, než si různé souvislosti domyslet. Jak už to v bajkách bývá, v příběhu vystupují zvířata, která disponují některými lidskými vlastnostmi a chovají se jako lidé.

Veškerý děj se odehrává v příjemném prostředí anglického venkova na statku, který se nazývá Panská farma. Zvířata z této farmy se jednoho dne vzbouří proti svému majiteli, vyženou jej a přejmenují statek na Farmu zvířat. Nové učení zvané Animalismus zvířatům slibuje lepší, svobodný život. Ukáže se však, že je to jen velmi negativní projekt, jenž něco starého vymycuje, ale s ničím novým nepřichází. Prasata, která se dostala do pozice vůdců, své postavení jen zneužívají - přidělují si privilegia, mění původně nastolená pravidla, manipulují ostatními a hlásají: "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější." A nakonec se vyrovnají svému úhlavnímu nepříteli, člověku. Situace na farmě se zdá být ještě horší než před revolucí a zvířata shledávají, že již není možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.

Každému zvířeti (či skupině zvířat) přidělil Orwell zvláštní charakteristiku. Ústřední roli hrají tři prasata, která jsou považována za nejchytřejší: Major (představitel Lenina), který ostatním vnukl myšlenku rebelie. Dále pak Napoleon, krutý vůdce, velmi podobný Stalinovi a nakonec Kuliš, protivník Napoleona (Trockij). Psi plní funkci jakési tajné policie a jsou věrní svému vůdci Napoleonovi. Koně Boxer a Lupina představují tvrdě pracující lid. Ovce, které vše hloupě opakují, vždy přehluší jakýkoli odpor. Osla Benjamina lze pokládat za autobiografickou postavu a reprezentuje pasivního intelektuála. Krkavec je vyobrazení utlačované víry.

Orwelllova bajka je velmi výstižná, čtivá a pro čtenáře velmi poutavá. Autor trefně zachycuje rysy totalitních režimů, domýšlí a předpovídá jejich možné důsledky. Kritizuje však pouze nepřímo, prostřednictvím podobenství. Prasata se na Farmě zvířat oslovují "soudruzi", v textu nalezneme i narážku na Leninovu posedlost elektrifikací, ve chvíli, kdy zvířata staví větrný mlýn pro výrobu elektřiny. Orwell podporuje čtenářovo myšlení tím, že mu ukáže za jakých okolností se lži tvoří (zastrašování psy, skandování hloupých ovcí, tyranie). Používá jazykových prostředků, jako je gradace - opakující se veřejná doznání ke zradě a následné popravy.

Přestože Orwell nikdy v totalitním režimu nežil, snažil se jeho hrozby přiblížit ostatním a varovat je. Jeho dílo se bezpochyby zařadilo mezi nepostradatelné knihy kultivovaného čtenáře, který má zájem nejen o nedávnou minulost, ale i současnost.