Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• dystopický román z roku 1945

Pozoruhodná bajka začíná vzpourou zvířat, jež vyženou majitele farmy a začnou si vládnout sama. Zprvu ušlechtilé, idealistické myšlenky o rovnosti, svobodě a blahobytu záhy berou za své a jejich místo postupně zaujme propaganda, nesvoboda a totalitní diktatura.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Aurora v Praze roku 2000. Z anglického originálu The Animal Farm přeložil Gabriel Gössel, doslov napsal Ladislav Nagy. Ilustroval Martin Velíšek. Počet stran: 109. ISBN: 80-7299-021-7.

HLAVNÍ POSTAVY A JEJICH CHARAKTERISTIKA:

prase Napoleon - absolutistický, krvelačný, hrubý, touží po moci
prase Kuliš - vizionářský, dobromyslný
prase Pištík - vypočítavý, manipulátor
klisna Lupina - empatická, poslušná, mlčenlivá
kůň Boxer - obětavý, vzorný občan, lidumil

DĚJ:

Pan Jones měl farmu, ale byl prakticky tím posledním, co se o ni staral. Vlastnil několik zvířat: slepice, kohouty, ovce, kozy, koně, oslíky anebo také prasata, která z nich byla nejchytřejší.
Na farmě kdysi žilo jedno z nich - prase Major. Major měl obrovské plány, jak by farma vypadala, kdyby ji obsadila zvířata. Už by neměla tak málo jídla kvůli tomu hamižnému Jonesovi, jenž raději zbytek úrody místo darovaní zvířatům prodal. Už by se nemusela bát v noci vyjít ze stodoly... Prase Major byl dobrý řečník, avšak stáří už mu dýchalo na krk. Místo něj se vedení ujala prasata Kuliš a Napoleon. Zvířata plánovala něco velkého, něco, co změní dosavadní život na farmě - revoluci.

Jednoho dne, když se opět opilý Jones potácel domů, zapomněl zvířatům dát najíst. Takhle se to ještě několikrát opakovalo. Zvířata se dohodla - vyženou Jonese z farmy. Nakonec se jim to povedlo, povedlo se jim zvítězit nad člověkem... Nyní se farma jmenovala Farma zvířat a byl zde nastolen animalismus. Napoleon a Kuliš zavedli sedm jednoduchých přikázání, která měla určovat společenské hodnoty všech zvířat: 1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel; 2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel; 3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené; 4. Žádné zvíře nebude spát v posteli; 5. Žádné zvíře nebude pít alkohol; 6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře; 7. Všechna zvířata jsou si rovna.

Každé zvíře mělo svou práci, chodilo na schůze, dostávalo svůj příděl jídla a mělo střechu nad hlavou. Dokonce se všichni naučili i vlastní hymnu. Všem to stačilo, protože byli vděční za to, že už nemusejí žít pod věčně útrpnou nadvládou člověka.
Napoleon si k sobě vzal vyrůstající štěňata a začal je učit. Všechna zvířata se snažila zapamatovat si alespoň sedm přikázání, ale nejhůř na tom byly ovce, které si zapamatovaly jenom: "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné."
Mezi další zvířata patřila i nerozlučná dvojka Lupina a Boxer. Lupina byla vždycky velkou babičkou pro mladší zvířata. Boxer byl vzorem toho nejlepšího zvířete - pracoval tak, jak si jiní ani nedokázali představit. Vždy se snažil udávat správný směr růstu farmy.
Prase Kuliš mezitím zase sestrojovalo větrný mlýn, díky němuž by prý mohl dostat na farmu elektřinu a usnadnit tak všem práci. Idea to nebyla špatná, ale Napoleon nesouhlasil s tím, že zvířatům slibuje nemožné a vyhnal ho jednou provždy z farmy. Ostatním zvířatům se to nelíbilo, ale za Napoleonem vždy chodili jeho psi, a tak z něj měli všichni strach.
Po farmě se začalo šuškat, hlavně díky praseti Pištíkovi, že Kuliš byl ve skutečnosti Jonesův tajný agent, a proto se ho Napoleon, v rámci zachování dobré životní úrovně, zbavil...

Později Napoleon započal stavbu větrného mlýna. "Jeho návrh byl ve skutečnosti vytvořen právě Napoleonem a Kuliš si jenom vymýšlel," opět rozhlašoval Pištík.

Přišla zima, mlýn ještě nebyl dostavěn, a tak zvířata musela pracovat i s menším přídělem jídla. To jim ale nevadilo, protože se přece měla pořád lépe než za Jonese.
Pár zvířat se přiznalo k tomu, že byla taky tajnými agenty jako Kuliš - Napoleon je nechal zabít.
Všech sedm přikázání se postupně měnilo, prasata spala v posteli v domku pana Jonese. "Soudruzi, my však nespíme v posteli s povlečením, ba naopak jen s dekou, a to přece zakázané není, jen se podívejte," vysvětlovala prasata, "navíc je ve vašem zájmu, aby byl náš vůdce (Napoleon) dobře odpočnutý, snad nechcete, aby se Jones vrátil!"
Žádné zvíře si to nepřálo, proto taky dělala vše, co jim prasata nařídila. Měla strach.
Napoleon už skoro vůbec nevycházel z domku. Začal obchodovat s jinými farmáři z okolí a bral ostatním zvířatům z přídělů, aby prodal více. Za peníze si prasata pořizovala většinou alkohol. Na zdi už nestálo: "Žádné zvíře nebude pít alkohol." Ale "Žádné zvíře nebude pít alkohol bez míry."
Takhle to šlo dál. Starší upracovaná zvířata umírala, nová se rodila. Z generace, která zažila revoluci, zbyla už jen hrstka. Jednou z nich byla stará klisna Lupina. Jedné noci strašlivě sténala. Ostatní zvířata jí přiběhla na pomoc.

Život nebyl jako dřív. Pracovalo se déle, jedlo se méně. Nesmělo se zpívat starou hymnu, ale báseň oslavující Napoleona. Lupina vzpomínala na svého přítele Boxera, jenž se pro svou víru udřel. Cítila, že se s ním znovu brzy setká. Po chvilce přemýšlení se vydala k domku prasat, šlo s ní pár jejích nejbližších. Viděla hrát Napoleona a další s lidmi karty. Poté jeden člověk povstal. Začal mluvit o společné budoucnosti v symbióze Farmy zvířat a ostatních. Lupina nemohla uvěřit - Napoleon je zaprodal. Nyní už ve stodole nestálo sedm přikázání, ale jenom jedno: "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější."

MYŠLENKA:

George Orwell chtěl knihou poukázat na v té době sílící moc Stalina a celého Sovětského svazu, kdy socialismus hroutil životy prostých lidí, kteří s jejich nadvládou nemohou nic dělat. Do na první pohled nevinné formy bajky se zvířaty ukrývá velice tíživé a zásadní globální sociální dilema ze světa lidí. Nechává nahlédnout do politického dění jako nestranný pozorovatel, avšak z pohledu čtenáře stále lehce naznačuje, kdo je v roli oběti a kdo útočníka.

Každé zvíře představuje určitou reálnou skupinu lidí a jejich činy, nejsymboličtější jsou zde ovce, které se vyjadřují vždy stejným způsobem a vždy jenom když je někdo vyzve, nevyčnívají tak tedy z davu.
Můžeme zde vidět nezdařilý život koně Boxera, jenž systému věřil natolik, že se ho sám Napoleon zbavil. Nebo typického "uklidňovače" situací Pištíka, jehož úkolem bylo usměrnit názor veřejného mínění tak, aby co nejvíce zabránil problémům a vnitřním sporům, a to zvláště mezi zvířaty, která o neblahých praktikách prasat měla povědomí.
A v neposlední řadě tu máme samotného vůdce Napoleona. Toho, který kvůli svému pohodlí libovolně měnil sedm přikázání, kázal vodu a pil víno; to vlastně doslova. Byl naprosto nezranitelným díky svým psům, které bychom mohli připodobnit k tajné policii, a tak mu nikdo nemohl nic vyčíst. Jednou vládl on a nikdo s tím nemohl nic udělat...