ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Orwell George (*25.06.1903 - †21.01.1950)

   
­­­­

Farma zvířat (7)

Orwellův román Farma zvířat, napsaný formou bajky, je podobenství o násilnou revolucí nastoleném společenství, v němž "jsou si všichni rovni" a jeho postupné proměně v systém, kde většina "rovných" je ovládána hrstkou "ještě rovnějších".

Děj nás zavádí na Panskou farmu kdesi v Anglii, jejíž majitelem je nevrlý pan Jones. Tam se jednou v noci stane zvláštní věc. Starý kanec Major svolá všechna zvířata do stodoly, aby jim vyprávěl podivný sen, který se mu zdál. Jednalo se v něm o to, že se zvířata musí zbavit člověka, protože ten je jen využívá pro práci, dělá z nich otroky, nedává jim dostatek jídla, zabíjí je. Jediným řešením je podle Majora revoluce, která svrhne lidskou rasu. Klade zvířatům na srdce, aby se vzbouřila proti člověku a aby toto poselství o zvířecí revoluci předávala dalším generacím. Oslovuje je při svém projevu jako soudruhy a nakonec je naučí píseň Zvířata Anglie, která vystihuje ideál revoluce a všechna zvířata se ji hned začínají učit zpaměti.

Já jsem zvíře, ty jsi zvíře,
my jsme všichni zvířata,
budoucnost jak zlato září
veselá a bohatá.

Jednou přijde slavná chvíle,
kdy bez lidí budem žít,
rodnou hroudu vlasti drahé
jen pro sebe budem mít.

Kde jsou zvonce, kde je chomout,
kde je postroj z našich zad?
Ostruhy a kruté biče,
těch se každý zbaví rád.

Moře sena, moře zrní,
každý bude spokojen.
Jetel, oves, boby taky
budou naše v onen den.

Jasné slunce nad Anglií,
čistší voda potoků,
vítr bude vonět jarem,
až shodíme jho otroků.

Přiložíme nohu k dílu
pro tu naši svobodu,
volněji se bude dýchat
zvířecímu národu.

Já jsem zvíře, ty jsi zvíře,
my jsme všichni zvířata,
budoucnost jak zlato září
veselá a bohatá.

Pár dní nato kanec Major umírá a zvířata ho pochovávají na úpatí sadu. Nastává čas vzbouření vedený dvěma prasaty Kulišem a Napoleonem, která se mezi sebou stále dohadují a liší v názorech. Nakonec se všechna zvířata spojí a vyženou pana Jonese. Na chvíli se jim žije tak, jak se jim ani ve snu nesnívalo. Žijí svobodně, mají všeho dostatek a farma, kterou přejmenují na Farmu zvířat, patří jen a jen jim. Řídí se sedmi přikázáními, která prasata - nejinteligentnější ze všech tvorů - slavnostně napíší bílou barvou na dveře stodoly. Prase Kuliš má se zvířaty ohromné plány. Chce je učit číst a psát, což se mu do jisté míry povede, a chce také, aby zvířata nestrádala, žila v blahobytu a byla si všechna rovna. Tyto Kulišovy ušlechtilé ideály však pokazí jeho sok prase Napoleon, kterému jde především o to, aby se dostal k moci. Vyhání proto Kuliše pomocí vycvičených psů a po celé farmě o něm rozhlašuje, že byl tajným agentem pana Jonese a že to s revolucí a osvobozením zvířat nikdy nemyslel vážně. Hloupá zvířata mu uvěří a začínají pro ně těžké časy. Postupem času se prasata na farmě stávají "rovnějšími" než ostatní "rovná" zvířata, přikazují jim, zabíjejí je, dávají jim málo jídla a nutí je těžce pracovat. Sama žijí v bývalém domě farmáře jako lidé. Spí v postelích, obchodují s lidmi a opíjejí se whisky. Zvířata si nic neuvědomují, protože jsou prasaty vždy obelhána a myslí si, že žijí šťastně. Mají se však ještě hůř než za dob, kdy na farmě vládl člověk. Úplný vrchol příběhu nastává, když prasata začnou chodit po dvou, oblečou si lidské šaty a svolají pár farmářů z okolí, aby s nimi mohla porozprávět a popíjet. Lidé z okolních farem jsou nadšení tím, jak si prasata udržují kázeň, jak dávají ostatním zvířatům málo jídla, vedou tak farmu velmi ekonomicky a dosahují mnohem větších hospodářských pokroků než lidé sami. Vyděšená zvířata, na která byl dokonce ze strany prasat vytažen tolik obávaný bič, nechápou a rozpravu mezi prasaty a lidmi tiše a nevěřícně pozorují oknem...

"Dvanáct rozčilených hlasů na sebe křičelo, a všechny si byly podobné. Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti."

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Bajča, 08.02.2007

­­­­

Diskuse k výpisku
George Orwell - Farma zvířat (7)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)