Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Autorem Dekameronu je Giovanni Boccaccio, název se odvozuje od toho, že dílo obsahuje sto próz, žánrem je novela (= sleduje jednu časově omezenou dějovou linii a vyžaduje pointu).

OBSAHY VYBRANÝCH NOVEL:

Podkoní a žák
Podkoní krále Agilulfa se zamiloval do jeho překrásné ženy. Nevěděl však, jak by se jí mohl přiblížit, až jednou si všiml, že k ní král v noci chodí oblečen do tmavého pláště a napadlo ho, že by se za něj mohl převléci. To také učinil a díky tomu si s splnil svůj sen a přiblížil se ke královně. Ta jeho lest neprohlédla a vyspala se s ním. Podkoní poté odešel si lehnout. Ke královně však došel pravý král a ta se podivila, proč k ní znovu jde. Král pochopil, co se stalo, ale nic královně neřekl. Místo toho od ní odešel a šel se podívat na spící sluhy. Podle tlukotu jejich srdce odhalil, kdo byl ten, kdo mu podvedl manželku. Aby ráno dotyčného poznal, ustřihl mu půlku vlasů. Podkoní však poznal, proč to král udělal, a tak stejným způsobem ostříhal vlasy i ostatním čeledínům. Ráno je král nechal nastoupit a marně hledal, kdo byl jeho noční záletník. A tak to tedy nechal bez povšimnutí, pouze s varováním a podkoní už se rozhodl nepokoušet znovu své štěstí a za královnou už nikdy nešel.

Postavy:
Agilulf - chytrý, lstivý, rozumný, rozvážný
podkoní - nerozvážný, bystrý, poučitelný

Calandrino
Calandrino zdědil po tetě 200 lir a chtěl si za to koupit statek. Jeho známí Bruno, Buffalmacca a Nello však chtěli z těchto jeho peněz také něco mít a tak se na Calandrina smluvili, a když ho potkali, každý se ho zeptal, co se mu stalo, že vypadá nějak divně. Calandrino z toho byl nesvůj, a proto si na jejich radu šel lehnout a poslal pro doktora. Ten však byl již domluven s jeho známými a pověděl mu, že je to tím, že je těhotný. Calandrino mu uvěřil a platil mu peníze za to, že ho vyléčí. Doktor a jeho známí si však za ty peníze dopřáli pořádnou hostinu a po třech dnech Calandrinovi pověděli, že už je v pořádku a on jim to uvěřil.

Postavy:
Calandrino - hloupý, důvěřivý, nerozumný
Bruno, Buffalmacco a Nello - lstiví, proradní, vychytralí

Mnich a opat
Jeden mnich si vyšel ven a potkal tam půvabnou dívku. Vzal si ji s sebou do své cely a chtěl si s ní užít. Jenomže zaslechl za dveřmi nějaké zvuky a došlo mu, že to byl asi opat. Věděl, že by z toho mohli být velké potíže, a tak vymyslel lest. Odešel za opatem a odevzdal mu klíč od své cely, kde zanechal dívku, aby počkala, až najde bezpečnou cestu ven z kláštera. Opat nevydržel a šel se do mnichovy cely podívat, aby si svá obvinění ověřil. Našel tam dívku a neodolal jejímu půvabu. Mnich to však celé sledoval a když se jakoby vrátil z venku, tak mu chtěl opat vyčíst, že si něco začal s dívkou. Ale mnich mu oponoval, že on přeci udělal to samé, a tak musel opat uznat, že mnicha potrestat nemůže a nechal ho jít. Jediné, co mnich musel udělat, bylo to, že slíbil opatovi, že bude mlčet.

Postavy:
mnich - lstivý, nebojácný, prohnaný
opat - ochotný uznat, že neměl pravdu, neovládající se

Rinaldo
Rinaldo najde svou manželku s milencem. Je z toho velmi rozzloben a hned druhý den pozve manželku před soud, podle práva má být totiž žena přistižena s milencem zabita. Manželka Filippa je od svých přátel a známých zrazována od toho, aby chodila k soudu, ale ona tam přesto jde a přizná se k tomu, z čeho ji manžel obviňuje. Zároveň ale také dodává, že je podle ní lepší mít milence než jen tak nechat svou lásku být a že u schvalování toho zákona nebyla žádná žena a tudíž by měl být neplatný. Soud nakonec její argumenty uzná a zákon změní.

Postavy:
Rinaldo - ukvapený, hloupý
Filippa - mazaná, odvážná, rozhodná

Tofano
Tofano bezdůvodně žárlil na svou manželku Ghitu, ta už to nemohla déle snést, a tak se rozhodla, že mu dá důvod pro to, aby žárlil. Našla si tedy milence a své schůzky s ním řešila tak, že manžela opíjela a tím ho pokaždé odstranila z cesty. Tomanovi to však začalo být po čase nápadné, proto jednou svou opilost pouze předstíral a když Ghita odešla z domu, dal zavřít závoru a čekal v okně, až se bude vracet. Když se Ghita vracela domů a nemohla otevřít bránu, Tofano na ni zavolal z okna, že to nemá cenu a že jí neotevře, dokud tu nebudou všichni lidé. Ghita mu na to odpověděla, že se tedy raději utopí ve studni. Využila tmy a do studny hodila kámen. Tofano si myslel, že tam doopravdy skočila, a tak se na to šel podívat. Ghita počkala, až vyjde a potom vběhla do domu a zamkla závoru. Když se Tofano pokoušel dostat zpátky do domu, řekla mu, že má smůlu. Jejich hádka přilákala sousedy a Ghita si jim stěžovala, že takhle chodí Tofano domů pořád a že je to opilec. Tofanově verzi nechtěl nikdo věřit jeho verzi a rodina Ghity ho za to ještě zbila. Ghitu pak vzali k sobě domů. Ale jelikož všechen Tofanův majetek pocházel od Ghity, tak se s ní musel usmířit a povolil jí zálety, pokud o nich nebude vědět.

Postavy:
Tofano - žárlivý, nerozumný, sebejistý
Ghita - lstivá, vychytralá, panovačná