Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Královnou se stává Filomena, která udala téma "o lidech, které sice postihly různé nehody, s nimiž to ale nakonec nad veškeré očekávání dobře dopadlo."

11. vypráví Neifile
- tři kamarádi přišli do Trevisu, kde byla zrovna slavnost svatořečení sv. Jindřicha. Jak tomu bylo obvyklé, k hrobu se naneslo mnoho nemohoucích, a protože se tři cizinci nemohli přes dav ani podívat, sehrál Martellino divadlo s ochromením. Bylo to tak dokonalé, že vzbudili pozornost i jednoho muže, jenž mladíka poznal. Celý dav se rozhodl ubohého Martellina zlynčovat, kdyby nebyl zachráněn svými přáteli a předveden před krále, jenž ho osvobodil.

12. vypráví Filostrato
- kupec jménem Rinaldo se vydal na cestu s darebáky a ještě jim vyprávěl, jak jej sv. Julián vždy nechá někde přespat. Zločinci ho vysvlékli a obrali a on se ubohý odploužil k nejbližšímu obydlí, kde čirou náhodou čekala mladá vdova na návštěvu markýze. Když se jej nedočkala, zahřála se v posteli s Rinaldem. Ráno od ní dostal šaty, peníze a ještě k tomu potkal lupiče vedené na oprátku.

13. vypráví Pampinea
- ve Florencii kdysi žili tři bratři, kteří se díky dědictví stali bohatými. Bohužel byli tak moc hýřiví, že jim z peněz nezbylo nic a dokonce se ještě zadlužili. Proto přesídlili do Londýna, kde začali vydělávat jako lichváři. Po návratu do Itálie se ale nepoučili, tudíž brzy žili pouze z dotací od svého synovce Alessandra, který na ostrově zůstal. Naneštěstí zde vypukla válka, takže se mladík rozhodl vrátit domů. Na cestě potkal průvod mnichů a rytířů s bílým opatem, a tak se k nim přidal. Mladý duchovní si jej brzy oblíbil, a když jim bylo určeno spát v jedné místnosti, z opata se vyklubala krásná dcera anglického krále. Byla svatba, strýcové byli propuštěni a válka v Anglii zažehnána.

14. vypráví Lauretta
- obchodník Landolfo Ruffolo nebyl zrovna chytrý stratég, tudíž velmi brzy zchudl. Proto se stal pirátem, na čemž vydělával mnohem více. Chtěl se jako bohatý vrátit domů, ale byl okraden Janovany, na jejichž lodi ztroskotal a dostal se na ostrov, kde se jej ujala dobrá žena. Pomohla mu dostat se domů i s truhlou, na níž k ní doplul, a když v ní později nalezl drahokamy, ženě se odvděčil.

15. vypráví Fiametta
- mladík z Perugie Andreuciia se vydal do Neapole nakoupit koně. Na trhu jej zahlédla mladá Siciliánka, která si na něj hned sehnala informace a sehrála na něj malé divadlo u sebe v pokoji. Pozvala si jej k sobě jako dáma a prohlásila se za jeho sestru, jenž díky nešťastným náhodám skončila zde s manželem. Když si chtěl po večeři, kdy u ní měl přespat, dojít na záchod, propadla se pod ním podlaha a on skončil v hromadě hnoje. Od lidí se dozvěděl o zlotřilosti této ženy, a tak se silně zapáchající přidal ke zlodějům, kteří chtěli zrovna vykrást hrobku bohatého duchovního. K jeho smůle jej pouze využili a nechali jej zavřeného v hrobě, ale naštěstí sem za chvíli přišli další zloději, kteří jej dostali ven.

16. vypráví Emilia
- ze Sicílie musela utéci madonna Beritola, manželka Arrighetta, příznivce starého krále, který byl uvržen do vězení. Na cestě po moři námořníci nalezli ostrov. Tam se odešla modlit za manžela, ale při návratu k lodi zjistila, že ji unesli piráti i s jejími dvěma synky. Zůstala potom na ostrově několik měsíců, kdy vychovala dvě srny, takže jí její zachránci manželé Curradovi říkali srnka. Mezitím její dva synové skončili ve službách messera d'Oria jako otroci, dokud starší Gianotto neutekl. Shodou náhod se dal do služeb Curradových, u nichž se zamiloval do jejich dcery Spiny. Po odhalení milenců je otec na rok zavřel do temnot, dokud na Sicílii nedošlo k převratu a jeho otec se dostal k moci. Za pomoci rodiny Curradových se konečně mohla celá rodina znovu setkat.

17. vypráví Pamfilo
- sultán Beninedab měl překrásnou dceru, kterou přislíbil algarbskému králi. Bohužel se stalo, že krásná Saracénka jako jediná přežila mořskou bouři. Protože nikomu nerozuměla, nemohla se ani příliš bránit, když si jí odvezl domů šlechtic Pericone z Visalga, opil ji vínem, a tak se stala jeho ženou. Do Alatiel se zamiloval jeho mladší bratr Marato. Využil příležitosti, bratra zabil a paní na korábu unesl. Tam se do ní zamilovali dva mladíci, jejího nového milence hodili do moře, ale pak se začali hádat, až se skoro zabili. Příbuzní jednoho ze zraněných ji poslali knížeti morejskému. U něj také dlouho nepobyla, protože ji unesl athénský vévoda a bývalého milence vyhodil se svým sluhou z okna. Protože měl vévoda v Athénách již jednu manželku, nechal ji pobývat za městem. Brzy po nalezení mrtvoly knížete mu vyhlásil válku bratr jeho manželky císař Konstantin s bratrancem Emanuellem. Protože se Konstantin do ní zamiloval, unesl ji na lehké bárce do Chios, kde ho přepadl mladinký turecký král Osbech a přivlastnil si Alateil. Po měsících vyrazil král do války, kde byl zabit, tudíž se o jeho paní postaral starý sluha Antiochus. Toho měla velmi ráda, a když pak umřel, ujal se jí kyperský kupec. S ním odjela do Baffy, kde na ulici spatřila jednoho z dvořanů svého otce, a to Antigona, který ji doprovodil domů s historkou o její dokonalé počestnosti, takže krásná Alateil, která s muži líhala snad tisíckrát, se vdala za algarbského krále jako panna.

18. vypráví Elisa
- hrabě Walther z Antverp byl obviněn manželkou francouzského krále z obtěžování, proto raději utekl se svými dětmi Violantou a Luisem do Anglie. Zde se všichni tři potloukali po žebrotě, dokud si dívku, nyní Jeanettu, nevzala k sobě dobrá paní z Londýna. O syna, nyní Pierotta, se začal starat královský maršálek. Tudíž se otec, který zaopatřil své děti, vydal do Irska, kde se stal pacholkem. Mezitím dcera dospěla v krásku, do níž se zamiloval syn jejích zaměstnavatelů. Kvůli nemožnosti naplnění jejich lásky se chlapec roznemohl a nejspíše by zemřel, kdyby mu jí pak matka neslíbila. Pierott jako jeden z mála přežil ve Walesu mor. Proto se stal manželem maršálkovy dcery. Po 18ti letech se hrabě vydal za dětmi, a když zjistil, že se mají dobře, a že se situace ve Francii po smrti královny uklidnila, získal zpět vše, co mu vzali.

19. vypráví Filomena
- v pařížské hospodě se jednou sešla u stolu skupina kupců, kteří se dohadovali o věrnosti vlastní i jejich manželek. Pouze jediný z nich prohlásil svou paní za věrnou, a to Bernabo z Janova. Přátelé mu to nevěřili, dokonce jeden z nich, bohatý Ambrogiulo, se s ním vsadil a hned odcestoval za paní do Janova. Zde brzy poznal, že prohrál, protože se k ní dostal lstí v truhle a v noci pak spatřil malé znaménko pod jejím ňadrem, což ji pro manžela usvědčilo z nevěry a on ji nechal zabít. Jeho manželka však přežila a v převleku za muže se nechala najmout na lodi boháče jako Sicuran z Finale. U svého pána si vedla tak dobře, že povýšila na starostu města, do nějž brzy zavítal i zlotřilý Ambrogiulo, který měl u sebe plno jejích věcí, jež vyhrál na manželovi. Dokonce se mladému muži svěřil se svým kouskem, tudíž Sicuran před sultánem sehrál soud, na němž byl přítomen i Barnabo, osvětli celou pravdu a nakonec se před užaslým obecenstvem odhalil jako žena.

20. vypráví Dioneo
- v Pise žil starý muž, který si na stará kolena pořídil mladou ženu, jíž nedokázal fyzicky uspokojit, a proto se vymlouval na různé svátky a půsty. Jednoho dne byla na výletě přepadena loď jeho paní místním pirátem Paganinem da Marem, který si mladou ženu přivlastnil k radosti obou. Za nějaký čas zjistil Ricciardo, kde se jeho manželka nachází a rovnou za ní přijel s požadavkem, aby mu byla vrácena. Jaké bylo jeho překvapení, když manželka důrazně odmítla jakýkoliv návrat a nechala jej odjet samotného.

POZNÁMKA:

Na konci vyprávění předává královna svůj věnec Neifile, která vyhlašuje kvůli pátku a sobotě volno a navrhuje přesídlení celé společnosti na jiné místo. Tématem třetího dne se stává "o lidech, kteří svou obratností dosáhli něčeho, po čem velice bažili, anebo nabyli toho, oč předtím přišli."