Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Baronet v Praze roku 2002 (2. vydání tamtéž). Z italského originálu Il Decameron di messer Giovanni Boccaccio přeložil Radovan Krátký. Počet stran: 638. ISBN: 80-7214-265-8

VLASTNÍ ROZBOR:

Literární teorie

• literární druh: epika
• literární žánr: novela
• literární forma: próza

Kompoziční plán

• rozsah díla, členění: 10 dnů, během každého 10 příběhů - na začátku každého je krátké seznámení s dějem; kapitoly, odstavce, řádky, věty (+ úvod, autorův závěr); rozsah velký

Tematický plán

• téma, hlavní myšlenka: vyprávění úsměvných, erotických příběhů
• motivy: vychytralost nad lidmi, sexualita, lidskost, výsměch naivitě a nedokonalosti
• místo, čas: Florencie, 14. století
• hlavní a vedlejší postavy:
  • Spinelloccio - zámožný měšťan, přítel Zeppy; tajně souloží s jeho manželkou
  • Zeppa - měšťan; dozví se, že jeho přítel souloží s jeho manželkou, a proto vymyslí stejnou pomstu
  • Calandrino - naivní boháč, jenž zbohatl díky dědictví
  • Bruno, Bruffalmacca a Nello - mazaní intrikáni, kteří oberou Calandrina
  • Lizio - messer, bohatý rytíř
  • Katerina (krásná dcera Lizia) a Ricciardo (mladý šlechtic) - milenci, kteří se tajně milují a nakonec se vezmou
• vybrané příběhy (děj):
  1. Parohy za parohy
     Spinelloccio tajně a opakovaně souloží s manželkou svého přítele Zeppy.
     Jednoho dne si přijde zase užívat, ale netuší, že je Zeppa doma. Ten všechno slyší a začne vymýšlet pomstychtivý plán. Hned jak Spinelloccio odešel, přišel za svou paní do světnice a ta se mu bez dlouhého naléhání provinile přiznala. S chladnou hlavou jí odpověděl, že pokud chce, aby jí odpustil, musí to odčinit...
     Dalšího dne tedy manželka udělala, jak slíbila. Když Spinelloccio ze zvyku přišel před obědem za paní a zrovna byli v nejlepším, uslyšela paní Zeppu a s předstíraným strachem z odhalení zavřela Spinelloccia do truhly. Potom zavolala jeho manželku, Zeppa ji vzal hned za ruku a vedl ji do světnice. Paní se ulekla, ale Zeppa jí hned vysvětlil, oč jde - tedy o pomstu jejímu manželovi a Zeppově manželce. Potom si s ní užívá na truhle, ve které je schován Spinelloccio.
     Když skončí a Spinelloccio vyleze z truhly, všichni se cítí trapně. Načež se ale dva přátelé usmíří a všechno jim je společné - teď už i ženy.
  2. 300 lyr
     Calandrino zdědí hodně peněz po své tetě. Když se to dozvědí intrikáni Bruno, Bruffalmacca a Nello, zmanipulují Calandrina tak, že si myslí, že je nemocný. Nechá si pozvat doktora, který je podplacen Brunem, Bruffalmaccem a Nellem. Proto Calandrinovi namluví, že je těhotný a ten tomu uvěří. Je potom ochoten zaplatit spoustu zlaťáků za "zázračný" lék, pomocí kterého nebude muset rodit. A tak intrikáni oberou lakomého naivního Calandrina, jenž po tom všem rozhlašuje, jak ho zázračný lék zbavil těhotenství.
  3. Slavík
     Messer Lizio da Valbona měl nejkrásnější dceru v kraji - Katerinu, kterou chtěl provdat do vznešené rodiny. Jeho hostem byl šlechtic Ricciardo, kterého bral Lizio skoro jako syna. Ricciardo a Katerina se do sebe zamilovali a chtěli spolu strávit noc. Katerina proto přelstila rodiče, aby mohla spát na balkóně, protože chtěla "slyšet při usínání slavíka". Hned jak si na balkoně ustele, vyleze za ní Riciardo a pomilují se.
     Ráno messer Lizio s manželkou naleznou nahou dceru v jeho náručí. Když se milenci probudí, po trapné situaci a po uvážení rodičů se zasnoubí.
• postavení autora: er-forma

Jazykový plán

• vrstva ČNJ: spisovná knižní čeština
• stylové rozvrstvení: citově zabarvená slova (hanebný), archaismy (scholár; slul Nello; jali se uvažovat; jedva - sotva; zkormoutit; křepký; letitá; vůkol)
• pojmenování: nadsázky (měl sto chutí vybuchnout smíchy; přepečlivě; zemřít láskou), personifikace, přirovnání (msta byla stejná jako urážka; bylo mu, jako by měl umřít; jednal se všemi dohazovači, jako by měl deset tisíc zlaťáků; běhal za koupí pozemku jako za míčem; smál se, že by mu bylo možno všechny zuby trhat; budeš zdravější než ryba), epitetony (hořký pláč; horoucí láska), metafory (uslyšel trevianský tanec, který mu provozovali nad hlavou; zachvátila ho horečka; zahnal mi z jazyka příběh; ať nevletíš do takové hlouposti, aby nevzešla hanba; roční období přinášejí počasí; zahnat slavíka do klece)
• citát: "Běda mě nešťastnému! Co si počnu? Jak to dítě porodím? Kudy ze mě vyjde? Už vidím, že zahynu na vášnivost své ženy (...) protože jsem ji neměl nechat, aby na mě lezla. Na mou duši, jestli se z toho dostanu, ať si třeba umře na své choutky." (300 lyr, str. 533, 8. odst.)

Literární historie

• o autorovi: Giovanni Boccaccio (14. století) byl italský renesanční básník, zakladatel italské umělecké prózy; poslán do Neapole za obchodem, nakonec pracoval na dvoře neapolského krále Roberta I., tam taky našel svou múzu pojmenovanou Fiammetta, ve skutečnosti Marie Aquinská; studoval práva; jeho nejznámějšími díly jsou Dekameron a Fiesolske nymfy (první pastýřský epos v evropské literatuře)
• inspirace dílem: Geoffrey Chaucer - Canterburské povídky; Vladimír Páral - Dekameron 2000 aneb Láska v Praze; film Piera Paola Pasoliniho - Dekameron (1971)

Literární kritika (můj názor)

Tyto příběhy jsou asi dost oblíbeny, protože z nich úplně číší lidská nedokonalost. Některé jsou opravdu hodně úsměvné.
Jak jsem mockrát slyšela, intimní scény jsou líčeny opravdu velice něžně a jemně, vůbec jsem nebyla pohoršena při jejich čtení. Trochu to ve mně naopak vzbuzuje pocit, že Giovanni měl k ženám poměrně velkou úctu, což v té době nebylo zcela běžné. Moc se mi líbí jeho komický styl psaní, například mě velmi pobavila hloupost zmanipulovaného "těhotného" Calandrina. Někteří lidé dokáží být úžasní manipulátoři, tato zkušenost se hodí i do života. Jsem moc ráda, že své dílo Giovanni nakonec nespálil a že bylo povoleno, protože bychom přišli o opravdu originální knihu a taky jedno z nejzajímavějších děl v povinné četbě.