BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Z knihy
Apollinaire známý a neznámý, Odeon, 1981. Přeložil Jindřich Hořejší a Adolf Kroupa. Počet stran: 330.
STRUČNĚ O AUTOROVI:
Francouzský básník a dramatik polského původu
Guillaume Apollinaire se narodil 26. srpna 1880 v Římě. Mládí prožil v Monaku, později se stěhuje do Paříže. Při cestách po Evropě navštíví Prahu, kde se setká s
Karlem Čapkem, jenž později překládá jeho básně, čímž se
Apollinairovy myšlenky dostávají do Čech, kde ovlivní zejména
Vítězslava Nezvala. Dokonce jednu báseň věnoval Praze, a to tu byl přitom jen 2 dny. Po návratu do Paříže se seznámí s Pablem Picassem, jehož tvorba velice změní
Guillaumovo smýšlení. Po začátku první světové války se hlásí do armády, kde je zraněn střepinou z granátu. Z tohoto zranění se zvládl vyléčit, ale nakonec 19. listopadu 1918 umírá na španělskou chřipku. Pohřben byl v (z vítězství se ještě radující) Paříži. Posmrtně vychází sbírka
Kaligramy.
KALIGRAMY:
- sbírka obrazových básní, prvky kubofuturismu, asociace, volný verš, dynamika
- jakožto sbírka básní nemá ani děj, ani hlavní postavy
K jejich napsání jej inspiroval kubismus a čínská kultura. Kaligramy jsou básně v nejen psané, ale i obrazové formě, bez níž nedávají smysl. Například kaligram
Eiffelka,
Koruna nebo
Zrcadlo, které mu musely díky své symetričnosti dát opravdu velkou práci, přesto nebýt toho tvarového uspořádání, nebylo by tak jisté, o čem vlastně mluví a co opěvuje. Ve svých básních také prosazuje nové prvky. Obecně si libuje v překvapeních jak pro sebe, tak pro čtenáře něčím, co nezná, nebo zná v jiné formě. Spojuje a slučuje fragmenty minulosti, a i když nepřináší mnoho nových fragmentů, jejich výsledné spojení je novinkou a překvapí. Z kubismu přejal slovo jako stavební prvek, asociaci; z
futurismu pak dynamiku, jíž docílil například odstraněním interpunkce nebo samostatnými
verši. Nebál se ani volného spojování myšlenek tak, jak jej napadaly za sebou a ve sbírce
Kaligramy výrazně pozměnil také svůj slovník, který se oproti
Alkoholům stal mnohdy hovorový, až vulgární. Výjimku netvořily ani sexuální motivy. Využívá také apostrofu, tedy oslovení, nebo anaforu, tedy opakování slov na začátku
verše či sloky. Jeho volné spojování myšlenek a vůbec psaní toho, co ho zrovna napadlo, aniž by to na sebe logicky navazovalo, dalo vzniknout surrealismu, protože na tu dobu to bylo opravdu nad tehdejší realitou.
VLASTNÍ NÁZOR:
Přestože
Apollinairovo dílo
Kaligramy patří společně s
Alkoholy k jeho nejvýznamnější tvorbě a velice ovlivnilo literární smýšlení budoucích let, mne kniha příliš nezaujala, nemám rád, když musím u knihy dlouhou dobu přemýšlet, abych přišel na to, co chtěl autor říci, nehledě na to, že mnohdy je potřeba zjistit, v jaké náladě a stavu v té době byl, aby bylo vůbec dílo pochopitelné. Například v básni
Zázrak války by si člověk mohl myslet, že jde o ironii a humor, jenže
Apollinaire měl válku opravdu rád a i když v této básni možná nějaká ironie bude, převažuje pocit radosti a nadšení v boji za rodné Polsko, jež opravdu miloval. Neobdivuji ani příliš jeho oblíbený volný proud myšlenek bez logické návaznosti, takový text se nejen složitě čte, ale často se stává nesmyslným. Mám raději ucelené příběhy (například
Tři kamarádi od
Remarquea) než tyto fragmentované básně. Nepopírám, že byl
Apollinaire jedním z nejvýznamnějších autorů své doby a zanechal budoucnosti velký odkaz, ale mým oblíbeným autorem se ani díky tomu nestane.