Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zpíval jsem tuto romanci
1903 nevěda
Má láska že má tendenci
Jak Fénix Zemře z večera
Ráno se rodí ku tanci

Apollinairova poezie je stále uchvacující, přináší hluboké zážitky, pohnutí mysli. Zároveň se sebou přináší jakousi melancholii, tesknost, vyniká krásou slov, rytmických obratů.

Nemocný podzim
...Miluji podzime miluji tvoje zvuky
Ovoce jež padá jak ptáci ze svých hnízd
A všechny své slzy vítr a staré buky
Vypláčí na podzim za listem padá list
Listí
Hyne
Vlak nás
Mine
Život
Plyne

V. Nezval: "Bez tohoto velkého novátora a modernisty by nebylo poezie XX. století, bez něho by náš věk tápal a paběrkoval na klasicích, parnasistech a symbolistech..."

Vězení La Santé
Jak zvolna míjí hodin čas
Jak pohřeb pod okny se šine

Opláčeš čas v němž pláčeš zas
Jenž příliš příliš rychle mine
Jak míjí as všech hodin hlas

V březnu 1902 přijel na pražské nádraží Guillame Apollinaire. Praha ho okouzlila víc, než by se zdálo z povídky Pražský chodec a z pouhých jedenácti veršů slavného Pásma.

...Jsi v zahradní restauraci v Praze
na stole kvete růže cítíš se bezmála blaze
odkládáš povídku již měl bys napsat asi
a zevluješ na broučka jak v růži cizopasí
až toho dne u svatého Víta v jistém ametystu
jsi podoben Lazaru marně vzdoruješ světu
Pozpátku točí se rafije hodin v ghettu
Tak i ty brodíš se vlastním životem zpátky
Pomalu stoupáš k hradu večer je sladký
Slyšíš jak v hospodách české písně zpívají...

Je nepochybné, že Apollinirova poezie, s níž se naši mladí básníci seznamovali většinou prostřednictvím Čapkova skvělého překladu "Pásmo" opravdu měla výjimečný podíl na přeměně českého básnického jazyka. Objevila pro českou moderní poezii novou krásu. Krásu XX. století, objevila pro ni asonanci a nový odvážný až krkolomný rým, zbavený přesného sterilizovaného rýmování, stala se odrazištěm, z něhož se vydávají za novými básnickými výboji Wolker, Nezval, Biebl a jiní, i když půjdou snad potom ještě dále a hlouběji, než mohl jít sám Apollinaire, předčasně zemřelý (38 let), jehož smysl pro modernost spojený s využíváním dědictví minulosti, byl přece jen příliš poplatný své době. Ale vliv Apollinairovy poezie na celo řadu českých básníků po 1. světové válce je opravdu mimořádný.

Sbohem
Utrhl jsem snítku vřesu
Podzim je mrtev vzpomeneš
Nespatřit tě to neunesu
Ó vůně času snítko vřesu
Vzpomeň že čekám ještě dnes