Do Vexiersalonu Chidehera Grüna v Amsterdamu přichází inženýr Fortunat Hauberrisser. Kromě různých neobvyklých předmětů, které se tu prodávají, vidí i Zittera Arpáda z Bratislavy, který si umí prostrčit nože krkem a polykat a opět vyvrhovat vejce, kterak učí černoch Usibepa Zulukafra. Zároveň se mu také zjeví starý žid se zelenou tváří a mluví o věčnosti, kterou již prožil. Později se Haberrisser sejde se svým přítelem baronem Pfeillem a také se baví o muži se zelenou tváří. Jedná se o tzv. Věčného žida. Má to být žid Ahašveroš z Jeruzaléma, který zahnal Ježíše, když si chtěl odpočinout při své cestě na popraviště. Za trest nemůže zemřít a musí vyčkat Kristova návratu. Známky jsou o něm po celém světě a říká se mu různě: Ahasver, Chidher Grün, Eliáš nebo prostě Věčný žid. Je zde i podobnost s Janem Křtitelem, který také nemá ochutnat smrti. Věčný žid se pozná podle zelené tváře a má na čele pásku, která zakrývá znamení věčného života a to je plamenný kříž, navíc ho Pfeill viděl i na obraze v jednom muzeu. Za Pfeillem pak přijde vnučka ševce Klingherbokga, Kaatje, který ji posílá, aby vrátila peníze, které jim baron dal navíc, ale on ji pošle zpátky, ať si 1000 zlatých nechají. Když je pak Hauberrisser opět sám, přijde za ním Zitter Arpád a vydává se za šlechtice. Snaží se od něj zjistit nějaké informace, ale marně, mladík radši odchází. Procházka ho zavede i do pověstné zločinecké čtvrti Zeedijk, ale nic se mu nestane. V noci mu pak spadne do tváře nějaký svitek, který byl ukryt v tajné schránce nad postelí. Mezitím jde Pfeill za doktorem Sephardim, řeč se stočí k obrazu Věčného žida, ale ten už prý v tom muzeu není a tvrdili, že tam ani nikdy nebyl. Po obrazu se shánějí kvůli Evě van Druysen, jejíž zesnulý otec také často mluvil o pračlověku s kovově zelenou tváří, dal jí plno pouček o něm a ona by teď ráda věděla o zjeveních otce více. Večer pak jdou Eva a Sephardi na setkání duchovního kroužku v Zeedijku. Tam je Evina teta, což je jeptiška, Swammerdam - sběratel brouků, švec Klingherbokg, který působí jako hlavní prorok, žid Lazar Eidotter, bývalá prostitutka Mary Faatz a Hezekiel. Tato sekta má svá duchovní jména, podle nichž pak odvozjí své osudy. Ten večer má švec zjevení, ve kterém předpoví svůj konec. Proto také přivedou Zulukafra, kterého předpověděl jako mouřenínského krále. Ten však vidí peníze od Pfiella... I Zulukafr má svého bůžka, který se mu zjevuje jako had se zelenou tváří a od něj má svou moc - chodit po žhavém uhlí a uhranout jakoukoliv ženu. Po ukončení schůzky sekty ještě Swammerdam radí Evě, jak by měla kráčet duchovní cestou. Mezitím švec v duchovním transu zabije svou vnučku, jako Abraham obětoval Issaka, a jeho zabije Zulukafr, který se tam vrátil pro peníze. Za vraždu je však odsouzen žid Eidotter. Sephardi jde za ním do vězení, kde je Eidotter na pozorování a zjistí, že není vrahem, jen ve svém náboženském transu celou vraždu prožil a ví i kdo je vrah. Ale nechce to říct, je mu jedno, zda ho odsoudí, protože už necítí bolest a tak - i jemu se zjevil Věčný žid, co by prorok Eliáš, a smrt bere jako dar, že bude moci ukončit svůj nešťastný život. Ale nakonec je osvobozen. Hauberrisser se zatím začal zabývat svitky papíru, které v noci našel. Je to deník a najde tam i jméno Chidher Grün, proto jede rychle do Vexiersalonu, aby se s židem opět setkal, ale tam po něm není ani památky a nikdy tam nebyl. Čte si pak dál ve svitcích a symbolicky vidí včelaře, kterému uprchl roj včel a on teď chytil královnu a s ním tedy celý roj. Jde potom za Pfiellem, kde je i podvodník Zitter a snaží se sbalit jednu paničku od armády spásy. Mezitím Pfiell vypráví Hauberrisserovi o své víře a jak vidí svět, když tu přichází Sephardi a Eva a řeč je opět u zelené tváře. Eva a Hauberrisser se do sebe na první pohled zamilují a ač po ní Sephardi tajně touží, vypráví jim o mostu života a štěstí pro celý svět, k jehož přejití je třeba muže a jeho družky a je tedy ochoten Evě a Hauberrisserovi pomoci i na úkor vlastních citů. Eva potom Hauberriserovi slíbí, že bude jeho, ale ne hned a ne jako manželka, potom odjíždí pryč. Ve svém bytě se pak snaží najít duchovní cestu, ale celou ji to nějak posedne a dovede do Zeedijku, kde ji najde Zulukafr a unese ji. Naštěstí se jí díky duševní síle povede utéct, ale zmizí neznámo kam. Hauberrisser chce ještě jednou Evu vidět, a tak jde za ní, tím pádem se dozví o jejím zmizení, že ji napadl černoch, utekla mu a opět zmizela. Nechá po ní vyhlásit pátrání, které je bezúspěšné a jen Swammerdam mu říká, že může být klidný, že on ví, že Eva žije. Hauberrisser, aby zapomněl na svůj žal, začne tedy studovat onen tajemný svitek, který také obsahuje návod k duševní cestě, k probuzení duše a nesmrtelnosti. Člověk se stane bdícím a dá se potom povstat stejně tak, jako fénix povstává z popela. Tak uběhne celé léto a Hauberrisser trénuje svou duši a umí již plně ovládat tělo. Jednou se mu povede i vyvolat fantoma Evy, ale ví, že je to jen strašidlo. Stále však po ní mocně touží a z takové touhy jednou vyvolá samotného Chidhera Grüna v podobě kříže bez hlavy se zeleným hadem. Ten mu slíbí pro něj i Evu věčně trvající lásku a pak k němu přijde Zulukafr, stojí u místa, kde byl dřív kříž, jakoby něco poslouchal, opět odejde a pak přichází Eva. Ta ale náhle umíra. Hauberrisser se chce zabít, ale Věčný žid mu to nepovolí a říká, že nemá cenu hledat živé ve světě mrtvých a že dar procitnutí, který mu byl dán, by měl předávat dál. On sám, coby věčně zelený strom, také zůstal na zemi, aby dával. Hauberrisser je tedy v pohodě, což nechápou Sephardi, Pfeill a Swammerdam. Ti tři řeší i jiné duchovní otázky, přičemž jim Swammerdam říká, že on sám měl tři prorocké vidiny a jedna už se splnila. Víc jim neřekne, ale stejně ho mají za blázna, protože tvrdí, že Eva žije. Ta je zatím v kostele sv. Mikuláše, kam se za ní dostane Zulukafr, který ji miluje a aby ji mohl mít, obětoval i svou moc, ale nikam to nevedlo. Teď jí dal i náhrdelník, který zaručoval nesmrtelnost a sledoval, jak k ní přijdou egyptští bohové a vezmou ji mezi sebe. Přejde podzim i zima a v Holandsku je pusto a jediný kvetoucí strom je jabloň poblíž Hauberrisserova nového domu skrytého v kopci. Ten se tam straní lidí, protože jsou pro něj jen přízraky a strašidla. On sám už umí svou duši plně oddělit od těla a vidí i svou tělesnou schránku, to strašidlo. Jednou v noci pak sepíše své poznatky a zkušenosti s duchovní cesty a společně se starým deníkem je zakope pod onu kvetoucí jabloň, symbol Chidhera Grüna. Jde pak do města, kde nastává apokalypsa a z nastalého zla čerpá i Zitter Arpád, který zabil svou ženu (tu paní co ji balil u Pfiella) a teď nechává upalovat lidi a prohlašuje se za nového proroka. Hauberrisser se setká s Pfiellem a dozví se, že podle Swammerdama má přežít jen kostel sv. Mikuláše, což je jedna z jeho vizí, další byla že pomůže mladému páru k lásce a že Sephardi odjel založit do Brazílie nový židovský stát, což mu přikázal muž se zelenou tváří. Vrací se pak k sobě a vidí, jak je vše poblázněné - fatamorgány, lidé se bičují, modlí, zpívají, hmyz se rojí do podoby žida... Druhého dne nastane strašlivá bouře, která zničí vše, až na jeho dům, kostel sv. Mikuláše a onu kvetoucí jabloň. Také k němu přichází Eva, co by bohyně, aby společně pomohli lidstvu začít novou a lepší epochu. On sám může být ve světě pozemském i duchovním a v obou je živým člověkem, což je ten největší dar, kterého se mu mohlo dostat. Smyslem je jen aby se člověk začal obrace k sobě samému, když něčeho žádá, protože jen on sám si může pomoci a státi se bdělým...
