Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Román z prostředí francouzské maloměstské společnosti. Hrdinkou je mladá žena, kterou prázdný život bez smyslu dohání k nevěře a nakonec i k sebevraždě.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo: nakladatelství Odeon, 1973
Počet stran: 330

PROSTŘEDÍ:

Francouzské maloměsto v polovině 19. století

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Gustave Flaubert představuje vrchol francouzského realismu. Narodil se v Rouenu jako syn lékaře. Nedokončil studia práv, podnikal cesty do zahraničí a zcela se oddal spisovatelství. Znám je především jako skvělý prozaik, ale napsal také několik divadelních her. Z jeho tvorby je nejznámější román Paní Bovaryová.
Námět k tomuto románu Flaubert čerpal ze skutečného života. Inspirací se mu stala skutečná událost z let 1851-1856. Ve své době dílo sklidilo vlnu pobouření pro urážku mravů.

OBSAH:

Hlavní hrdinkou je dívka Ema, která žila se svým otcem (sedlákem) na venkově. Jednoho dne se seznámila s lékařem Charlesem Bovarym, jenž byl již ženatý. Jeho paní však zanedlouho po svatbě dostává chrlení krve a umírá. Netrvalo dlouho a Charles požádal Emu o ruku, protože se mu velice líbila. Jako manželé se přestěhovali do většího města, kde Ema porodila holčičku Bertu. Už jí nestačí jen manžel, hledá štěstí v nemanželských milostných pletkách. S milencem Rudolphem a svou dcerou chtějí odejít z města, Rudolph však nakonec utekl sám (prý aby nezraňoval její city). Další nevydařené vztahy (například s advokátním koncipientem Leonem) a dluhy u lichváře a vyděrače Lheurexe ji dovedou ke ztrátě peněz. Ema, nevědíc jak dál, rozhodne se spáchat sebevraždu. Sní jed, který ji téměř hned usmrtil. Charles z toho byl velice nešťastný, až teď se dozvídá pravdu. Teprve nyní poznal, že ho manželka podváděla (našel dopisy od Leona). Charles, otřesen smrtí Emy a ztrátou majetku, umírá také. Mrtvého ho nachází jeho dcera. Po pohřbu se Berty ujala její stará tetička.

ZÁVĚREM:

Román je silně psychologický. Ukazuje duševní svět dívky Emy. Společnost ovládají lži, přetvářka, přízemnost a zkažené mravy. Hrdinka utíká od světa reálného k iluzím, jen aby pocítila vášeň a vysněnou touhu. Dostává se jí pouze zklamání, které není schopna unést, a proto umírá.

"Smrt je vysvobození, nikoliv trest."

Román je rozdělen do několika pomyslných částí. Úvod je vyprávěn jakoby z pohledu Bovaryova spolužáka - dozvídáme se o raných letech Charlese Bovaryho, který se stává lékařem. Román je realistický, přesto jsou v něm znatelné prvky romantismu (sebevražda) i naturalismu (zdlouhavé nudné skutečnosti). Po prvním časopiseckém vydání byla na Flauberta podána žaloba pro ohrožení mravnosti a urážku náboženství. Po zrušení žaloby vyšlo zkrácené a upravené vydání.

Zaujaly mne některé úseky - byly vtipně podané díky přirovnáním - např. život Emy je studený jako podkrovní světnička s vikýřem na sever. Kniha byla zajímavá a stála za přečtení.

A jak by to bylo asi v dnešním světě? Myslím, že v žádném případě by se neřešila situace sebevraždou. Každý problém má své řešení. Zajisté by paní Bovaryové pomohli přátelé, nebo alespoň nějací známí. Jelikož zde byly i majetkové problémy, situace se týkala také manžela. Ten by z toho asi nejšťastnější nebyl. Na prvním místě by byl nejspíše rozvod. Třeba kdyby se dozvěděl dříve o pletkách své manželky, nemuselo by vše končit smrtí. Byl to velice smutný příběh.

"Láska je jako oheň, nepřikládáš-li na něj, vyhasne." (M.J.Lermontov)