Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Urozená, půvabná a chytrá Eliška představuje velké nebezpečí pro neschopného Jindřicha Korutanského, který se náhle zmocnil trůnu. Když si mladá Přemyslovna naplno uvědomí, že je její povinností zachránit odkaz svého otce krále Václava II., první útok na její život na sebe nenechá dlouho čekat...

Píše se rok 1297 a v Čechách vládne Václav II. po boku své manželky Guty Habsburské. Měli spolu již devět dětí, ale z nich přežili jen Václav, Anna, Eliška a roční Markéta. Všichni se účastní příprav na dlouho očekávanou korunovaci královských manželů. Při této příležitosti přijíždí na Pražský hrad i Václavova sestra Kunhuta, která usiluje o rozluku se svým násilnickým manželem Boleslavem II. Mazovským z polské dynastie Piastovců, za něhož ji provdal její bratr, aby mohl získat polskou korunu. Guta čeká již desáté dítě, ale šestnáct dní po korunovaci umírá i s novorozenou dcerou Gutou. Václavovi rádci, zbraslavský opat Konrád a mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu, přimějí českého krále, aby se oženil s mladičkou Richenzou, dcerou zesnulého Přemysla Velkopolského. Václav by tak měl opět blíž k polské koruně poté, co se jeho sestra rozvedla a stala se abatyší benediktinek svatojiřské baziliky. Po svatbě s Václavem v roce 1300 se Richenza uchyluje s tetou svého muže ovdovělou Griffinou Haličskou na Budyň, aby zde pobývala do té doby, než dosáhne věku, kdy by mohla naplnit své manželství. Eliška Přemyslovna nalezne v tetě Kunhutě druhou matku a většinu času tráví mezi benediktinkami. Po čase vyšle český král na Budyň poselstvo pro svou manželku. Je oslněn její krásou a smaragdovýma očima. Richenza přijímá jméno Eliška Rejčka. Vztah mladé macechy a Václavových dětí však nepatří k nejlepším. Anna Přemyslovna se provdá za Jindřicha Korutanského, aby si tak dynastie Přemyslovců zajistila spojenectví proti Habsburkům. Na svatbě své sestry se Eliška Přemyslovna setkává s mladým Bernardem z Rantenbergu, jenž se stává jejímu srdci velice blízký. Bernard se však chystá vstoupit do cisterciáckého řádu v zbraslavském klášteře. Eliška však s otcem tento klášter často navštěvuje, a tak i za těchto podmínek tráví svůj čas s milovaným Bernardem. Roku 1305 porodí Richenza dceru Anežku, necelý týden nato však Václav II. umírá na souchotiny. Po jeho smrti nastupuje na trůn Václav III., který získává i uherskou korunu, protože je zasnouben s Alžbětou Arpádovnou. O uherskou korunu však přichází, neboť se tajně ožení s krásnou Violou Těšínskou. Své politické plány a cíle však už nestačí rozvinout, protože je roku 1306 úkladně zavražděn v Olomouci. Václavovým nástupcem se stává Jindřich Korutanský, jmenovaný před smrtí posledním Přemyslovcem zemským správcem. Záhy však zbaběle uprchne před Rudolfem Habsburským zpátky i se svou manželkou do Korutan - Habsburkové totiž prohlásili Království české za odumřelé léno a rozhodli se je připojit ke svým územím. Rudolf Habsburský se ožení s Eliškou Rejčkou, což je požadavek části české šlechty. Na své svatbě se Eliška Rejčka potkává s předním českým šlechticem Jindřichem z Lipé, který již měl tu čest ji poznat jako člen poselstva vyslaného na Budyň. Později se z nich stávají milenci. Rudolf Habsburský zemře při horažďovickém tažení na úplavici. Jindřich Korutanský se tak navrací na český trůn. Eliška Přemyslovna zpočátku vládu sestry a švagra podporuje, vědoma si toho, že zbídačené české království potřebuje stabilitu. V té době si vytváří vlastní dvůr, avšak láká ji spíš cesta řádové sestry a vstup do kláštera. Korutancova vláda však jde od deseti k pěti a poslední kapkou do poháru trpělivosti jsou částky, jež požaduje na cisterciáckých klášterech. Opozici české šlechty v čele s Janem z Vartemberka a Vilémem Zajícem z Valdeka podpoří i zbraslavský opat Konrád. Dokonce se přidá na jejich stranu i Jindřich z Lipé, zastánce práv Elišky Rejčky. Společně se shodnou na tom, že by bylo dobré, aby se českou královnou stala Eliška Přemyslovna. Eliška je jejich názoru nakloněna, a tak se Konrád v čele poselstva vydává k novému římskému císaři Jindřichu VII. Lucemburskému, který se ujal vlády po zavražděném Albrechtu Habsburském. Jindřich Korutanský si však získal spojence z Korutan a z Míšně a nehodlá se jen tak lehce vzdát. Musí se však nějak zbavit Elišky, která pro něj začíná představovat rostoucí hrozbu. Pokusí se ji proto vehnat do nerovného sňatku s Ottou z Bergowa. To se mu však nepodaří, a tak posílá svého sluhu Hanse ke kořenářce pro jed. Hans pak nalije jed do polévky přichystané pro Elišku. Eliščiny dvorní dámy Cecílie a Anežka s pomocí Bernarda přivolají doktora a pak o ni společně pečují, až se zotaví. Posléze Eliška uprchne v přestrojení za služebnou na Vyšehrad, kde na ni čeká Jan z Vartemberka, s nímž se pak vydává společně s Cecílií, Anežkou a Bernardem do Nymburka. Následně Eliška putuje do Špýru, kde se má zasnoubit s Janem Lucemburským, synem Jindřicha VII. Lucemburského a jeho choti Markéty Brabantské. Peněz chtivá komorná Elišky Rejčky Lukarta však namluví Gottfriedovi, dvořanu bratra římského císaře Walramovi, že Eliška Přemyslovna se často schází s Bernardem a již není pannou. Gottfried to řekne Walramovi, který by si rád Elišku vzal, kdyby se tato zpráva ukázala pravdivou, a tak to donese švagrové Markétě. Ta rozhodne, že se Eliška musí podrobit ověření své nevinnosti. Ukáže se, že je stále pannou a stává se manželkou o čtyři roky mladšího Jana. Hněvá se na něj však, že připustil onu potupnou zkoušku. Ten však o ničem nevěděl. Při rytířském turnaji bodne do ramene rytíře Bruna, který se ho zeptal, zda se už sám přesvědčil o Eliščině nevinnosti. Poté je Jan omráčen kopytem svého koně. Když se pak probere z mrákot, sklání se nad ním Eliška, která se poté ocitne v jeho náruživém objetí. Jan pak musí Čechy vojensky napadnout a Jan Korutanský nakonec opět prchá i s manželkou do Korutan. Eliška s Janem společně žijí v domě U Bílého zvonu na Starém Městě. Během šesti let jejich manželství porodí Eliška Janovi dcery Markétu a Bonu, a také Václava, vytouženého dědice trůnu.